lineker

Tak tohle je šupa. Pane Lynch. Do peklíčka, nebo do nebíčka? Pro mně naprosto kultovní biják. Při jehož začátku (světla auta,mysteriozní hudba) mám typické šimrání v podbřišku.

Westernový opus, který Vás zcela semele. Morricone už lepší hudbu nenapsal.

Na dno a do dna!

Villeneuve tedy opravdu ví kam udeřit. Jeho zásah byl čistý, nekompromisní a málem znamenal knock -out. Nepatřím mezi dobré pointology, takže pro mne i řádně překvapivý. Člověk sleduje výborné válečné drama (mimochodem s výběrem hudby mých oblíbených radiohead), o hledání svých kořenů dvou nyní již sirotků, dvojčat na dálném východě. Oba dva poznávají, že život jejich matky popravdě vůbec neznali a postupně odkrývají míru jejího utrpení v zemí zmítané válkou a náboženskými předsudky. Film samotný by mohl fungovat i jako válečné memento a byl by již tak poměrně silný, nicméně puzzle se po celou dobu nenápadně ale vytrvalé skládá a závěrečný úder je přesně tou ranou, kterou nemůžete ještě několik dní vydýchat.

To nejlepší nakonec pane Kubrick. Psychoaudiovizuální sondáž do lidské duše z rukou mistra dokonalosti. Zhulená Nicol líčící svoji virtuální nevěru u mne na šest hvězd. A ten soundtrack!

Když se bát tak u Osvícení. Kubrick vede vaši mysl svým příběhem se stejným kumštem, jak malý chlapeček řeže zatáčky po chodbách prázdného hotelu na své tříkolce. Nevíte na co za rychle blížícím se rohem narazíte. Nevíte co z kterých dveří může vyletět. Prožíváte krásný a dokonalý strach..však ho také režíruje sám pan precizní.

Proč bychom se netěšili, když nám Bůh dal mistra Vláčila. Slova jsou zbytečná, stačí obraz a hudba. Asi nepřeháním, když kameru označím za tu nejlepší, co jsem měl v České kinematografii čest poznat.

Další z "úchyláren" Davida Lynche. Člověk neví zda si David dělá prdel, či celou věc myslí vážné. Střet snad všech možných žánrů z nichž prim hraje cynika jsem ovšem byl schopen pojmout až na třetí pokus.

Člověk u tohoto filmu neví jestli se má smát nebo brečet. Obojí je totiž možné. Ovšem závěr je na těžké rozdýchávání.

Cuarón tímto snímkem o půl kroku předstihl dobu a nastínil jakým směrem se v současné filmotvorbě ubírat. Film 100% určený pro plátno, který nemůže být náležitě oceněn při domácí produkci. Kdybych Gravitaci hodnotil starým způsobem bodování z krasobluslařských závodů tak umělecký dojem 9,5 bodu, technické provedení jasná desítka! Jakákoliv zmínka o chybějícím příběhu zde vyzní do ztracena. O tom to není. A i přesto na Vás z plátná krom všech šroubů, matic a slz stříkají i emoce (prenátární poloha Sandry Bullock, když se ocitne v ralativním bezpečí Sojuzu).Nadsazeně lze říci, že Cuarón složil poklonu Zemi, filmové technice a Sandře Bullock. Přesně v tomto pořadí.