Mara97

Limits of Control, jeden z nejnovějších filmů Jima Jarmusche, nebyl kritikou moc dobře přijat. A stejně tomu bylo i u diváků, kteří byli většinou tímto filmem zklamáni. Najde se pouze pár opravdových fanoušků tohoto snímku a patřím mezi ně i já - tady se pokusím vysvětlit celý děj a poselství, které mě napadá při každém dalším zhlédnutí filmu. Už hodněkrát jsem viděl napsáno, že film nemá žádný děj. A to nejen u samotných diváků, také v recenzích uznávaných serverů. Ale vždyť to není pravda, film má děj, dokonce velmi jednoduchý - hlavní postava, Isaach de Bankolé, je nájemným vrahem a má za úkol najít a zabít Billa Murrayho. Přesněji nevíme, o co vlastně jde, čemu Bill Murray velí, není to ani příliš podstatné.--- Ohromně důležitý je úvodní rozhovor na letišti. Je třeba poslouchat vše, co je vrahovi zadáno, nejdůležitější je věta: "Použijte vaši představivost a schopnosti" - to je samotným klíčem k úspěchu. Muž, který zadává podstatné informace, je nejspíš velitel celé akce. Po celou dobu rozhovoru drží v ruce gumu - to lze chápat, že se jedná o někoho velmi důležitého, protože všechny tajné kódy, které jsou později předávány a následně polykány, jsou psány tužkou. A tužku může guma snadno smazat. Hlavní hrdina dostane klíče, doletí do Madridu a musí čekat. Během celého filmu si k samotáři sedají nejrůznější lidé a sami se sebou vedou monolog. Jejich mluvení vždy začíná slovy: "Nemluvíte španělsky, že?" Bankolé španělsky opravdu neumí a když na něj někdo takto promluví, odpoví pouze "ne". Proto je i dost možné, že je právě tím americkým gangsterem a vrahem, za kterého ho považovaly děti v Seville. Neruzuměl jim, proto odpověděl záporně, ale to, že je gangster, nevyvrátil. Ale vrátím se zpět k monologům. Pro někoho jsou zase nesmyslné, ale přece mají význam. Vedlejší postavy mluví o tom, co patří do života, co ho nějak tvoří, ať už to je hudba, film, věda, způsob života... A navíc dodají myšlenku, proč je pro ně dané téma zajímavé a i samotné diváky nutí k přemýšlení nad proneseným výrokem - např. dřevěné nástroje si pamatují, co se na nich v minulosti hrálo a tóny dodnes rezonují v molekulách dřeva, filmy jako způsob poznání života v minulosti atp. Ještě jsem si všiml, jak Tilda Swindon zmiňuje zničeho nic hudbu Franze Schuberta. Proč ho zmiňovala, se dozvíme až o něco později, při monologu Johna Hurta o bohémech. Franz Schubert je přeci typický tím, že žil velmi bohémským životem. A zmínění hudebních nástrojů, že si pamatují, co na nich bylo kdy hráno, určině souvisí se starou kytarou, ze které si samotář vezme jednu strunu jako nástroj k vraždě.--- Během celé délky filmu si jednotlivé postavy vyměňují krabičky od sirek. Nejsou v nich však jen sirky, nýbrž papírky s tajnými kódy, nebo diamanty (ty jsou právě na začátku zmiňovány jako předměty, které jsou nejlepšími příteli žen). Totiž celá tato operace, která vede k zabití, se skládá z několika lidí. A právě Isaach de Bankolé má tu funkci nejdůležitější. Každá z postav má nějakou funkci, postavy si navzájem předávají tajné informace, které jim pomáhají k plnění úkolu. Informace, nebo vlastně kódy, jsou velmi tajné a musí se ihned spolknout - operace je totiž velmi tajná a všichni jsou sledování ať už autem, které zajme a odveze Tildu Swindon, nebo vrtulníkem, který doprovází diváka celým filmem.--- To, že má Isaach de Bankolé v každém ze tří měst jiný oblek, byl nebral až tak jako příliš podstatné. Za důležité bych určitě uvedl muzeum v Madridu, kam hlavní hrdina chodí každý den. Vždy si prohlédne jen jeden obraz, potom zase odejde. O tom, jaký obraz má hledat, je pravděpodobně v těch kódech, které dostal v krabičce od sirek. Obrazy vedou k tomu, aby věděl, co bude následovat v den, nebo za nějakou chvíli. Jednou uvidí housle - další den za ním přijde muž s houslemi, uvidí nahou ženu, kterou pak bude mít v bytě a která ho má odvést od práce - tady musí hrdina prokázat opravdu silné hranice ovládání. A nebo, na konci filmu, uvidí samotář prázdné, čistě bílé plátno, to znamená pouze jediné - už nic následovat nebude, práce je splněna.--- A proč tedy musí dojít k vraždě? Napadá mě jen jedno možné řešení. Několikrát ve filmu zazní píseň s opravdu zajímavým textem, který vede k zamyšlení: "Kdo si myslí, že je víc než ostatní, musí jít na hřbitov. Tam uvidí, čím svět skutečně je, je jen hrstkou hlíny". Proto si myslím, že byl Bill Murray, který je na konci filmu zabit, se asi hodně povyšoval nad ostatní - toto docela i potvrzuje jeho chování a povaha, kterou ve filmu ztvárnil. A to, jak se samotář dostal do přísně střežené "pevnosti", bych moc neřešil, na letišti mu bylo řečeno, aby použil svoji představivost (navíc ještě obdržel půdorys budovy), potom ji tedy použil, přesně, jak mu bylo zadáno...--- Isaach de Bankolé má opravdu výjimečné hranice ovládání. Když pracuje, nenechá se ničím znervóznit, odradit, jen nějaké problémy má s dvěma šálky v kavárně, když se číšníkovi ho nedaří obsloužit, jak by si představoval - to bych přisoudil tomu, že i sám samotář, vrah, má občas s tím ovládáním problémy a bojuje s tím - dá se říct, že úspěšně. Možná jsem to napsal příliš chaoticky a bude se v tom těžké vyznat, jedno ale je jisté - tento film je jeden z nejgeniálnějších, co jsem kdy viděl. Každý ho může chápat po svém, já si při každé další projekci všimnu něčeho nového, a také určitě obsahuje nějaké poselství. Film vlastně zobrazuje život jako takový - můžeme ho brát jako jakýsi návod, jak se máme chovat a čemu se věnovat, nebo jen myslet na to, že ve světě probíhají stovky, možná i tisíce takových plánovaných akcí a shledání, které vedou k dosažení určitého cíle - kdy si hodně lidí pomáhá, doplňuje se navzájem a nakonec jeden má rozhodující úlohu.

"There was me. That is, Alex, and my three droogs. That is, Pete, Georgie and Dim... " Šokující, kontroverzní, ale geniální. Tak nějak by se to dalo nazvat. Celkem dlouho trvalo, než jsem k tomu filmu dostal, dlouho jsem se tomu vyhýbal. Ale byla to chyba. Film má neuvěřitelný příběh, který se rázem ve věznici úplně obrátí. A hudba byla skvěle doplňována tou Beethovenovou. Jeden z nejlepších filmů, 85% je pořád málo.

Šel jsem do kina jen s tím, že uvidím něco úplně nového - "sen ve snu" - prostě něco, co tu dosud ještě nebylo. Jinak jsem už nevěděl vůbec nic, jaký to je žánr, kdo to vlastně natočil, prostě úplně naslepo. A o to více jsem byl překvapen. Od první minuty jsem hltal přímo vše, co jsem viděl na plátně, byl jsem uchvácen všemi efekty, hudbou, výkonem DiCapria, úrovněmi snů... Po skončení filmu jsem nebyl schopen slova, jen jsem jistě věděl, že si to doma musím co nejdříve pustit celé znovu a opět si to vychutnat. Nolan natočil jedinečný film, který prostě nemá konkurenci.

Tak už víme, že Schumacher vynikal v matematice, nebo alespoň ten, kdo napsal scénář. Film navzdory nízkému hodnocení vůbec nebyl špatný a určitě se i většině líbil, jenže ta většina po vzoru golfisty prostě dá jen tři. Ale zase na úplných pět to není, protože ten konec byl už opravdu moc překombinovaný, raději bych to nechal u toho, že knížku napsala jeho manželka... A samozřejmě jako správný fanoušek Fulhamu jsem si všiml, že náš nejlepší útočník Clint Dempsey, který nosí číslo 23, letos (sezona 11/12) nastřílel slušných 23 gólů...

Nejlepší filmy je nejtěžší komentovat. Člověk sám neví, co má napsat, protože by se stále opakoval o tom, jak je ten film skvělý. Jednoduše nádherný dojemný snímek z vězeňského prostředí. ''BROOKS WAS HERE.''

Většina lidí brečí u Titanicu. Já však ne, zatím jsem brečel jen u jednoho filmu a tím je právě Zelená míle. Ta poprava, to je prostě i na mě moc... Celý film věříte, že k ní nedojde a Coffey bude nějak zachráněn, a pak to po třech hodinách takto dopadne... Darabont podle Kingovy předlohy vytvořil něco úžasného, skvost celé kinematografie.

Tak moc úžasný film, že se k hodnocení hodně těžko hledají slova. Tarantinovi se povedlo nemožné. Takové množství nezapomenutelných hlášek, geniálně propletených scén, dokonalý scénář, že ho už mám i doma v knihovně... Pulp Fiction jsem viděl nejméně pětkrát a při každé další projekci narazím na něco nového, co mě opět potvrdí, že to je to ten nejlepší film, co kdy byl natočen. A nic ho jen tak nepřekoná. Vymyslet, napsat a nakonec natočit, něco takového, jako je právě Pulp Fiction, to si zaslouží RESPEKT!

Nedokážu to vysvětlit. Zatímco sám golfista tu píše, jak je ''tohle dílko'' neuvěřitelně vtipné a chytré, mně přijde spíš neuvěřitelně trapné a hloupé. I když některé vtipné momenty se našly, ale bylo jich jak šafránu. Dlouho jsem s tímhle filmem váhal a bylo to dobře. Zatím jsem ho viděl jen dabovaný a to možná i byla chyba, protože dabing byl mizerný. S plným, nebo dokonce pozitivním hodnocením čekat nebudu, protože něco takového prostě parodovat nejde a tvůrci by se měli nad sebou zamyslet.

Dlouho jsem se tomu vyhýbal. Prostě se mi nechtělo strávit u válečného filmu, které moc rád nemám a nebaví mě, více jak tři hodiny. Až jednoho dne jsem se odvážil... a dočkal jsem se opravdu jednoho z nejlepších filmů všech dob! Sice mi circa během prvních 100 minut vůbec nebylo jasné, proč se film zrovna jmenuje Schindlerův seznam, ale vůbec mi to nevadilo. Pak jsem se přece už dočkal a hned mi bylo vše jasné. To vše ještě zlepšovaly perfektní herecké výkony a skvělá hudba. A jak už to bývá zvykem u dobrých filmů, na konci jsem si řekl ''to už je konec?'' a nechtělo se mi uvěřit, že se už opravdu dívám více jak tři hodiny. S dlouhými filmy sice už mám hodně zkušeností, ale tady to bylo jiné. Zasloužené páté místo, bravo Spielbergu!

Po více než roce nepřetržitého dívání na Dextera v neděli večer na Coolu jsem si už tak zvyknul, že jsem byl přímo donucen se dívat na nový seriál Zmetci. Seriál vypadal podle obsahů opravdu dobře a první díly to jen potvrdily. Už se zdálo, že se to brzy zařadí do mé TOP 10, jenže pak přišlo pár nudnější dílů, spíše doplňkových. Přesto i po tomto úpadku se seriál zvedl po velmi slušném konci, který mě donutil se dívat na další sérii. Prostě mě zajímalo, jak se Nathan dostane z hrobu. Jenže... v prvním díle nové série ho vytáhnou během prvních pěti minut díky schopnosti té Sochy, teď si nevzpomenu na její jméno. A pak se rozjede jakási další nová pochybná zápletka o tom, teď nevím jak to nazvat, prostě že se postavy najednou chvílemi chovají jinak. Prostě zase strašná nuda a nezachrání to ani zažitý čas po Dexterovi. S tímto seriálem končím, dávám tři.