Scalpelexis

[1. série] Na první pohled to dle jmen postav vypadá jako na souboj spisovatelů, který sice na plátně je, ale jen jedna postava má s psaním nečeho společného a rozhodně se nebojuje s perem v ruce. Poměrně sympatický a méně vážnější mix Durarary!!, kde partička (připomínájící gang z Akame ga Kill!) si hraje na neoficiální ochránce města před zlovolnou mafií z Přístavu: Škádlí se v duchu prapodivných účelů a pokud se tak neděje, děláme si šoufky a kanadské žertíky z kolegů. Nejústřednější pointa je epizodické řešení drobných detektivních případů postav, které mají velmi silné (nutno podotknout, že i docela originální) nadpřirozené schopnosti a to se, dámy a pánové, hodí k sobě jako fén s napuštěnou vanou. Děj totiž pak, okatě, nekompromisně a s neblahými oklikami musí diskvalifikovat 2 hlavni postavy, protože jedná umí vyřešit každý případ za 30 vteřin (jen se jí schválně moc nechce) a druhá umí vypnout všechny superschopnsti (takže je ze zvláštních důvodů někde na pozadí). Jinak by nebylo na co koukat, že? I tak jsou pravidla hry hodně křivolaká a nespecifická, na hřišti se dějou věci náhodné, dokud se nevtipkuje. Jo, zábavné to naštěstí docela často je. Souboje jsou solidní s pohlednou vizualizací a i komediálně je to obstojné: Každá postava ma ve vínku charakteru vyšinutější vlastnost, na kterou se ústavičně naráží, i když je to místama přetažené (Dazai). Bohužel, ten nepořádek a nerozhodnost příběhu, nevědomost jak mixovat drama a legraci šíleně protahuje dění, a když se má konečně něco udát, první série skončí. Na to, že jsme byli jen velmi letmo seznámeni s klaďasy, o záporácích víme jen povrchní informace, mi příchod 3. entity přišel brzký a už vůbec ne vítaný. Je to taková shounenovitější Durarara!! pozbývající inteligentnější příběh a směr, ale žádná katastrofa se nekoná. Lepší 3*

Pokud bych to měl brát jako filler (on to regulérní filler bohužel je), tak je to docela milá nostalgická zastávka. Ale vše se skrývá ve slově nostalgická, protože kdybych nebyl fanoušek SW a tohle byl první SW materiál mého života, tak jsem z tohodle dílu neměl NIC. Tak nějak jsem doufal, že v seriálu bude zaklesnutý nějaký příběh, ale zatím jsou to útržková sranda-dobrodružství jednoho dobrosrdečnějšího bandity a to mi víc než nestačí. Neříkejte mi, že tomu dochází už dech.

Pěkná honička s AT-ST, který tu vypadá jako strašidelný mix Tyranosaura a Tripoda. Toť vše, co na tom ale bohužel za něco stálo.

[Shlédnuto 6 epizod, drop] Isekaiů, kde hlavní hrdina je notně silnější, co zbytek klubu, jsme byli svědky již nesčetkrát. Je to holt aktuální fenomén, protože kdo by se takovým drsňákem nechtěl stát a tím harém dívek nezískat? Seiya by v tomhle mohl být výjimečný, protože narozdíl od té většiny trdlounů si nehraje na 100% dobráka od kosti, který by chtěl používat své schopnosti pro všeobecné dobro a hrát si na anime nabalujícího Ježíše. On v minulém životě nejspíš byl jeden z nejlepší pojišťovacích agentů a i ve fantasy světě mu jde jen o to, aby v žádném případě nedošlo k ujmě jeho vlastní. V tomhle ohledu je anime prvých pár dílů poměrně zábavné, protože si utahuje ze všech možných žánrových klišé. Hodně tomu pomáhá mnoha obličejí se znepokojeně ksichtící bohyně Ristarte (výborně namluvené Aki Toyosaki), která je chvíli co chvíli ze svého vyvolaného služebníka na větvi. Všechny ostatní prvky (jsou velmi podprůměrné) seriálu jsou úplně zbytečné a onen komediální momentky dlouho drží anime nad vodou, dokud nepadne kosa na kámen a je třeba se vytáhnout s něčím, co se dá s velkou rezervou nazvat "příběhem". Na povrch tím totiž vyplavou ony doposud katastrofální aspekty jako jsou ostatní otřesné postavy (hlavně záporáci), strašlivý scénář a nulová představa o směřování děje. Mám pocit, jako kdyby tvůrce si po dlouhém odkládání bolestně uvědomil, že nějaký děj by tam asi měl být, což je pro něj nad slunce jasná neřešitelná věc. U posledního dílu jsem se nudil tak, že jsem mezitím nevědomky dělal i nějaké nenáviděné domácí prace, protože ono není ani na co koukat z hlediska vizuálního provedení. Rozhodnutí nepokračovat bylo tedy hodně snadné. 2*

Inu, to byl nadmíru slušný závan bezradnosti, jinak zabalený do vcelku pohledného obalu. Jak již tu bylo řečeno, sebral se nápad z Code:Geass, přihodil se základ Evangelionu, plác tam středoškoláky, narvat tam fanservis, ozvučit to nejlepším paviánem Yukim Kajim a pak to za stálého míchání nechat přepálit do patvaru, u kterého nenajdete byť jen kousíček chutnající. Příběh se po celou dobu nemůže chlubit vyšší inteligencí, ale minimálně počáteční 1/3 je držena nad vodou šarmem velitele odbojářů Gaiem. Hlavní postava Shu je totiž třetí brácha Pata a Mata a protože mu do to v mysli zrovna nepálí, musíme trpět systém náhodiček a nejvhodnějších situací, aby nám náhodou neumřel po pár dílech. Jeho zpívající spolubojovnice nestydatě kopírující Rei z NGE, bez které by byl bezmocný, by pro něj i pro rohlíky na Fidži skočila a neoblékla by se jinak, i kdyby výletovala na Pluto. Sadistické choutky anime poznáte nejpozději v polovině, kdy se děj jakž takž uzavře, jenže to tvůrcům nestačilo. Na 2. chod Vám připraví nevítaný encore, který je takovým nedobrovolným opáčkem doposud shlédnutého děje. Pokud jste náhodou do této doby Shua měli rádi, tak brzo přestanete. A pokud jste ho nesnášeli, tak ho budete nesnášet ještě více; netušil jsem, že si někdo dokáže tak úspěsně vykopat hrob jako Subaru v 2. třetině Re:Zera. Záchrané lano zoufale hledající divák ne a ne najít: Souboje mechů jsou průměrné, šablonovití vedlejší protagonisté (vyjma zmiňovaného Gaie, který má něco do sebe) jsou šmrncovnější v každém druhém anime, nula vtipu, míjející emoce, akce s vždy nejvhodněji vytaženýma zbraněma nemá nápad a tak jediné plus je pohledná forma od Production I.G. Cílovka je někde kolem 12 let, ostatní to nemá jak zaujmout, proto odcházím s hodně pokrčenými rameny a fingujícím výrazem, že jsme se nikdy nepotkali. Slabé 3*.

Nechci to nazvat hrůzou; lepší přirovnání by bylo k přehnaně kyselému okurku s hodně koncentrovaným citrónovým džusem. Ta džungle postav má prachmizerný směr se scénářem na úrovně seriálů TV Barrandov a celé to stádo se vskutku neudrželo. Všichni se tu tak nějak navzájem litujeme anebo vyznáváme různé způsoby lásky, která vše vyřešila v tom nejméně pravděpodobném prostředí zbordelizovaného Ikebukura. V kontextu celého děje skrze všechny série se nic nevyřešilo, jen se to obrovskou a neuspokojivou oklikou vrátilo do bodu 0 a vyznění je jen negativní v tom, že téměř všichni, neštastně kouzelně, z toho vyšli se sympatiemi o dost hůře. Je tam přemíra zbytečností, divných motivací a mizerných vysvětlení. Bolí z toho hlava a jsem rád, že to mám za sebou; výlet to ale nebyl z nejpodařenějších.

Po dlouhé době jsem se vrátil k Durarara!! se značnou skepsí a obrovským oknem, co se vlastně stalo v sérii minulé. Jediné, co si pamatuju, byla nuda k uzoufání. Bohužel, tahle tomu v tomto smyslu moc nepřidala. Celkově vzato je to spleť cca 20 minipříběhů dohromady, kdy jsou divákovi schválně házeny klády pod nohy, aby to nedávalo na první pohled smysl. Někdo se kamarádí s tamtím, pak se rozkmotří a začnou se kamarádit tito a tahle škatulata jedou nepřetřžitě až do konce..a pozorovat to zábavné opět nebylo, protože motivy většiny postavy byste musely hádat skrz křišťálovou kouli pomocí televizních rosniček, které by to okomentovaly klasickým: "Dnes bude slunečno až zataženo, místy s deštěm a taky zasněží". Postavy totiž nemají moc pevnou konzistenci a přesvědčení vyjma skvělého Izayi, bez kterého by už vůbec nebylo na co koukat. Všichni tu zmiňují Mikada a opravdu, ten je příjemný jak bradavice na nejchoulostivějších místech. Být v reálném gangu, tak už jsme ho ušetřeni minimáně sérii a půl. Dojedu to do konce, ale že bych z toho očekávání byl nadšen..?

Tohle je vskutku trefně pojmenováno. Těžko bych dokázal lépe definovat pokračování původního vtipného zombie dobrodružství než rána jistoty. Nezažijeme žádný posun, nedozvíme se nic nového, nemáme nové hlavní postavy (ani ansámbl), ale víte co? Mně to ani trochu nevadí! Scénář si vzal skvělé postavy pěkně pod mikroskop a pokračoval v dalším dolováním zlata, vytahujíc další a další (až nekonečné množství) povedené momenty založené na jejich charakteristikách (vyjma na vedlejší kolej odstrčené Little Rock). Pokud Vám nestačí si užívat volnost Harrelsona (rozvášnění v tělocvičně), tak k němu doplňtě zprofanovaně typickou moderní bloncku na jedničku zmáknutou Zoey Deutch, a i když se nerad chichotám v kině, bránice toto smrtelné duo často neustála. Pokračování Zombielandu si umně vybírá ty nejlepší přísady předchůdce, ale zároveň důsledně si dává majzla, aby to nikde nepřepálili nebo nepřetáhli do trapných situací. Nežral jsem úplně onu vtíravou romantickou linku a chyběli mi jeden či dvě balení Twinkies, ale krom toho víc než povedená záležitost. Upřímně mě to hodně bavilo.

[Shlédnuty 3 epizody, drop] Upřímně, anime o deskových hrách pro milovníka jako mně? Má zvědavost byla zmutována na pozornost zvlášť, když začali věrně popisovat do detailu spoustu z nich, které hraji. Jenže, prospekt anime od LIDEN films nikdy nepřesáhne průměrná očekávání a bylo mi naprosto jasné, že dosazené mladé středoškolačky se nepustí do nějakýho složitějšího gemblení. Po pár dílech jsem pochopil že půlka epizody se bude věnovat drobnému, nikterak neobyčejnému příběhu ze života slečen a ve druhé polovině uděláme reklamu na nějaké to domácí hraníčko. Je to roztomilé a nenáročné, ale má to daleko k jakékoliv formě zábavy pro mě, bohužel.

[Shlédnuta 2 epizody, drop] Ne, omlouvám se Kiritovi ze SAO, óóó, já celému jejich anime křivdil. Kdybych já totiž šel do světa sbírat klišé, Assassin's Pride by byla skvělá volba; jsem až překvapený, že seriál pod jejich náporem nepraskl. Mohl bych opakovat příběhy o tom, jak jsou postavičky prostinké kopie mnoha jiných, jejichž chování věrně sjíždí základní charakteristiky protagonistů shounenů pro nejměnší či středních škol. Hlavní problém je tomu ale mnohem nadřazenější: Režie. Shlédl jsem spoustu anime, aniž bych znal jejichž předlohy, ale až zde je tak bolestivě a nešikovně viditelné, jak moc se stříhá a vynechává původního materiálu. Nejdůležitější problematika many je ukrutně nevysvětlená a skoky v čase nemůžou být necitlivější. Když tento fakt vemu v potaz, je směšně překvapivé, jak je děj zatím nepřekvapivý, nezmiňuju trochu pedofilní podtón vztahu hlavní dvojice. Pokud máte nějakou anime hrdost, nenechte se ošálit tímto béčkově vypadajícím Kiritem a spol, nestojí to za to. Nejslabší 2* pro bezkrevný odvar anime Twilightu.