evilmind

Po první sezoně: nakonec to byl víc atmosférickej pohled na USA 60.-70. let, než nějaký tancování na virtuálním hrobečku Charlie Mansona, který zřejmě můžeme očekávat v budoucích sezonách. Sex, drogy, rock'n'roll teda už zase ne, ale i tak super soundtrack vyrovnává ukňourané pokusy Mansona o start hudební kariéry. Duchovny jako drsnej polda s něžnou duší vypadá o dost líp, než jsem čekal. Občas jsem jen měl pocit, že snaha nacpat všechna angažovaná dobová témata (blížící se Watergate, protiválečné hnutí hippies, Černí Panteři, atd) do jedné show je trošku křečovitá. Doufám v alespoň další dvě tři sezony!

Technicky pro mě rozhodně krok zpátky, třeba v porovnání s mým nejoblíbenějším Bulavovým filmem, Kostelníkem - zejména střih působí podivně, v úvodu trochu až náhodně (jakože špatné kousky filmu). Stejně tak většina dialogů je prostě... divná, působí často trochu jako hodně neumělá improvizace. Ale! Poměrně často jsem se i tak rozesmál z nečekaných zápichů, takže divné nedivné, prostě to nakonec jako komedie nějak funguje. Samozřejmě o level výš to zvedá přítomnost Eraserheada coby kozačkového fetišisty, a myslím přesně o tom takový lokální film je - čím víc známých ve filmu máte, tím víc se bavíte...

Ohňostroj úžasných stylových nápadů. Hail to the green screen! Oceňuju i autentické hackerovo vybavení, včetně NES rukavice.

1. sezona - a v soutěži o nejblbějšího scénáristu vítězí.... Helix! Co začalo jako pokus seriálovou Věc se rychle přetavilo do bizarního slepence plného nelogických zvratů. Tolik úžasných odhalení na téma "jsem tvůj otec", "jsem tvůj ztracený bratr" a "tvoje matka nezemřela ale je támhle v bedně" rozhodně nikdy žádná show neměla, je to už za hranicí směšného. Stejně jako celá na konci odhalená konspirace. 2. sezona - kupodivu když už všechna ta "úžasná" odhalení jsou venku, je samotná honba za dalším virem v novém prostředí docela zábavná, v mezích běžných SyFy show.

DREAM ** - jediné zklamání ve dvojce Pionýrů, v podstatě jen taková hromada horrorových postupů a klišé, nesmyslné vysvětlování, angličtina, faktická absence jakéhokoliv nápadu. TO NENÍ MOJE SESTRA **** to mělo těžké, protože po nádherné Třídě smrti jsem byl vysloveně natěšenej na něco jako Třídu live. Zatímco ale animovaná forma nechává tvůrci absolutní kontrolu nad celým dílem, živí herci, ještě navíc dětští, můžou atmosféru snadno zabít. Čímž neříkám, že se to stalo, Pavel Soukup to zvládnul výborně, ale ten kousek k dokonalosti tomu prostě chyběl. Možná škoda pointy prozrazené fakticky už názvem. Perfektní titulky, profesionálně vyhlížející triky. NEOTVÍREJ! **** - narozdíl od ostatních komentujících jsem byl překvapen pointou, takže pochopitelně hodnotím výše. Úvod s lehce strašidelným řemeslníkem mi přišel nejlepší, jeho monolog byl opravdu skvěle napsaný. K dokonalosti tomu chyběl víc promakaný konec, protože i když se autorovi podařilo prodat mi tu základní ideu vražedných dveří, tak exekuce hlavní hrdinky prostě neodpovídala vybudovanému očekávání, nějaké pěkné extrémní gore by bylo lepší. HEX GAMES *** - porovnávat s ostatními je trochu nefér, protože film očividně vznikal za naprosto jiných podmínek/pravidel. Jako horror mě to naprosto neoslovilo, ale rozhodně jsem už dlouho neviděl tak přirozeně se chovající skupinu lidí. Navíc kamarád na Skype mě opravdu rozesmál, palec nahoru za něj. AŽ OČI MÉ SE OTEVŘOU ***** - za mě nejlepší kus, a nejlépe funguje jako horror. Stylově dokonalé. Hudba dokonalá. Ten barák - creepy as hell. Jen ten konec jako by nebyl...

Jak by řekl přítel Abed - cool cool cool! Cool faktoru je v novém Mad Maxovi podřízeno všechno. Brutální akční nářez od první do poslední minuty nemá čas ani nastínit Maxovu minulost, motivaci, city, pravidla fungování postapo světa, a jiné zbytečné kraviny, které jen zabíraly čas neskutečně vymakaným honičkám všemožných vehiklů. A kytaristovi! Nikdo neřeší logiku nebo efektivitu akcí, které by jinak ve světě omezených zdrojů tímhle tempem celosvětově došly tak za týden (včetně těch lidských). I nejposlednější redshirt (zde jako whiteface) cool vypadá, cool bojuje a cool umírá. Včetně kytaristy, kterýmu jsem to jedinýmu nepřál! Normálně se na filmy nikdy nedívám znovu, ani po letech, ale Mad Max bych pravděpodobně byl ochoten absolvovat ještě jednou třeba hned teď...

Blbý nebo ne, každou chvílí jsem měl záchvat smíchu, a vo tom to je, páni filmaři. Takhle nějak by asi vypadali Les Charlots dneska. A přejetí autem coby způsob vyřešení libovolné zápletky by měl vejít do dějin jako geniální!

Pemberton a Shearsmith jako vždy naprosto geniální. Paradoxně se mi nejméně líbit první příběh Sardinky, který tu všichni vychvalují, a které mi přišly poměrně nenápadité. Nejlepší pro mne jsou rozhodně Quiet Night a Last Gasp.

Sylvester i Arnold jsou fajn, ale bohužel příběh je zcela debilní, plný křečovitě zoufalých předpokladů, které mají útěk umožnit. Ne, dík.

Po sedmi sezonách a 151 episodách Mentalista doklopýtal k závěru, za který se nemusí stydět. Můj vztah k němu se v průběhu těch sedmi let měnil - od prvotního nadšení z Patrika Jane coby "vážně se tvářícího Psych", přes fascinaci postavou všemocného sériového vraha Red Johna, až po znechucení z toho, jak dlouho se jeho linie táhne. Víte, jak se pozná, že krimi procedurálka umírá? Když v diskusích drtivá většina příspěvků patří shipperům (nejčastěji ženského či neurčitého pohlaví), zuřivě řešícím vše kolem možných kombinací postav s romantickou zápletkou (hlavně Jisbon). A i ony se v poslední řadě dočkaly! V té době jsem koukal už spíš ze setrvačnosti, v naději na občasný hravý díl, připomínající první řady. Ale nelituju toho, Cho vybírající svatební šaty v poslední episodě mě utvrdil v tom, že mě to vlastně bavilo víc, než mnohé show, co se rozplynou do ztracena pod sekerou diváckého nezájmu. Takže nakonec ponechám své hodnocení na 4/5.