ivet.ka

Ne že bych čekala oslňující příběh, ale Noc žraloka toho ani co se týče hororu moc nepředvádí. Žádné vypjaté momenty, při kterých mrazí až vám vstávají chloupky na zátylku. Nejspíš za to může rating PG-13, kterému byl David R. Ellis podřízen, aby na jeho film přišla cílová skupina nevybouřených teenagerů. Obávám, že i oni budou zklamaní. Naprosto suché, příběhově, ale také "masakrálně". Kdo čeká scény, kde z obětí odletují kusy masa až se z toho divákovi zvedá žaludek, tak tady se nedočká. Přečtěte si celou recenzi.

Conan O´Brien má charisma a jeho show je většinou dost zábavná. Pro mě jedna z nejlepších amerických talkshow.

I kdyby to měl být zamýšlený mix Brutální Nikity a Leona, mohlo se to povést. Luc Besson chce nejspíš vrátit čas a navázat tam, kde v devadesátých letech skončil. Tenhle vlak už ale ujel. Příběh je absolutně nezajímavý, protože se točí jen kolem motivu pomsty a je jasné hned od začátku, jak film dopadne. Žádné pohrávání si s detaily, zato velká přehlídka nelogičností a nesmyslů. Jeden z nejslabších filmů, co jsem letos viděla. Přečtěte si celou recenzi.

Možná přehnané hodnocení, ale mě tahle slátanina tak vyrazila dech, že nemůžu dát méně. Celý film je dost předvídatelný i přes počáteční originalitu. Masakr jednotlivých studentů je místy docela vtipný. Většinu času jsem jen tak civěla a nevěřila, co to vlastně vidím. Zesměšněna snad všechna hororová klišé. Ústřední vidlácká dvojka je příjemně sympatická. Banda studentů velice protivná, takže jejich smrt uvítáte. Asi nejšílenější film, který jsem letos viděla. Ale podruhé už na něj koukat rozhodně nebudu.

Dopadlo podle očekávání... špatně. Nedoufala jsem, že dostanu druhý Faunův labyrint, nicméně tolik nudy v jednom snímku, který se navíc schovává pod plachetkou hororu mě opravdu dostalo do kolen. Ne že bych se vyloženě smála, ale bát jsem se prostě nemohla, ač jsme se snažila. Ve snímku jsou asi dvě scény, u kterých mě nepříjemně mrazilo v nemocných kolenou. Celkově je ale snímek hodně slabý především neoriginálností své zápletky. Už od úvodní scény (která patří k tomu nejlepšímu, co ve filmu uvidíte) jsem měla pocit, že naprosto vím, kam film směřuje. Katie Holmes prostě nemusím už od doby, kdy hrála v příšerném seriálu Dawsonův svět. A Guy Pearce je zde hodně nevýrazný a role mu nesedí. Celé to zachraňuje Bailee Madison, která chvílemi připomíná Dakotu Fanning v hororu Hra na schovávanou. Přečtěte si celou recenzi.

Vynikající romantická komedie, která mě přesvědčila, že zanevřít na celý tento žánr ještě nemusím. Pěkně vygradovaný příběh, kterému dominuje komediální talent Steva Carella, neuvěřitelné charisma Ryana Goslinga (charisma, ne svaly), roztomilost Emmy Stone, která by na plátně klidně mohla zůstat o něco déle, přihlédneme-li k tomu, jak důležitá je její postava. Po dlouhé době jsem u komedie opravdu bavila, odcházela jsem příjemně naladěná a s úsměvem na tváři. Takovým tím nablblým, protože Crazy, Stupid, Love tak trochu nablble působí, ale dokáže z toho udělat svou největší přednost. Všechna klišé žánru, kterým se dnes již nedá téměř vyhnout využívá ve svůj prospěch. Přečtěte si celou recenzi.

Perfekní Tom Hardy, který hraje celým tělem. Hodně stylizovaná podívaná o vyšinutém chlápkovi, o kterém se téměř nic nedozvíme. Snad jen, že to nemá v hlavě v pořádku, a nebo je zbytek světa tak moc jinde. Refnův styl prostě můžu čím dál víc. Ale spíše právě pro ten styl samotný, než pro zajímavost příběhu. Ale to přeci není nutně špatné. Nechybí násilí, je ho více než dost, ale nevadí mi. Je tou součást stylu, celé té manýry. Samotná postava Charlieho Bronsona mi byla díky Hardymu místy i sympatická, nýbrž ne v tom pravém slova smyslu.

Více propracovaný než vol. 1, ale neříkám, že lepší. Na Kill Bill je totiž nejvhodnější nahlížet jako na celek. Každá část má jiné přednosti. Ve vol. 2 je mnohem více psychologie a celé je to "tradičnější". Ale stále je to Tarantino ve své plné síle. Je vidět, že tento projekt zaměstnával jeho fantazii hodně dlouho. Vlastně již při natáčení Pulp Fiction uvažoval, že někdy natočí poctu klasických kung-fu filmům. A tohle je mnohem víc než pouhá pocta zapadlému žánru. Pro mě Kill Bill zůstává dokonalým filmovým prožitkem. S výjimečnou atmosférou. Můj skoro nejmilejší Tarantino.

Naprosto odlišné od předchozí Tarantinovy filmografie, ale naprosto dokonalé. Jeden z mých nejmilejších filmů, ale nedokážu přesně popsat proč. Z každého Tarantinova filmu je cítit jeho láska k tomuto médiu, a protože já tuto lásky cítím také (i když ne stejným způsobem) jsou pro mě jeho filmy povinností i potěchou. Nesouhlasím s tím, že ve srovnání s vol. 2 ztrácí vol. 1 smysl. Navíc původně byl projekt plánován jako jeden film. A doufám, že se brzy dočkáme vol. 3. Charaktery pro mě absolutně nejsou prázdné. Scény jsou naprosto dokonale vystavěné, mix žánrů tady dosahuje orgastických výšin. Odkazy jsou tu cítit na každém kroku, a to i v hudbě, která se může hodnotit jako samostatná složka. Tarantino si v každém svém filmu s hudbou neuvěřitelně pohrává a jeho výběr hudby do filmů může působit poněkud fetišisticky. A to je další faktor, proč jeho práci tolik obdivuji. Každý jeho film je malé umělecké dílko, i když třeba nevypráví žádný složitý příběh. Vizuálním stylem mě vždy dostane. A to beze zbytku platí i pro Kill Bill. Je to manýra, ale dokonalá.

Nový Almodóvar mě více než potěšil. Sice byl vývoj vcelku předvídatelný, ale prostředky, které použil k vyjádření celého příběhu se mi opravdu líbily. Nepatřím ke skalním fanouškům jeho tvorby, tím více jsem překvapená, jak na mě film zapůsobil. Otázky lidské sexuality si Almodóvar rád pokládá, ale tady ukazuje něco, co hraniční s chorobnou posedlostí. Navíc to ukazuje na postavě vysoce postaveného plastického chirurga, takže tím boří mýtus, že narušení jedinci se potloukají pouze po periferiích. Skvělý Banderas, kterého jsem zase ráda po dlouhé době slyšela mluvit španělsky. A nádherná Elena Anya coby Vera, která svou roli zvládla bravurně. Její projev mi začíná být opravdu sympatický. Přečtěte si celou recenzi.