Poslední recenze (46)
Hrací skříňka (1989)
I když mé myšlenky tento film na dlouho po odchodu z kina v dobrém smyslu zaměstnal, na plný počet hvězdiček celkový dojem nebyl. Jeho perfektní herectví by na to však stačilo, zvláště díky Arminu Muelleru Stahlovi. Až do poslední vteřiny mi nedovolil nevěřit v jeho nevinu, i když jsem chvílema byla na vážkách, zda ty jasně modré oči patří andělu či ďáblu.
Zkurvená generace (1995)
Chápu, že tento film je na někoho příliš. Je pár kroků za populárními tarantinovskými hranicemi. Já jsem do konce vydržela a jsem za to ráda, protože to je vrchol celého filmu. I na mě je to příliš. Není to tak děsně moc sexu a nasilí, i když ani málo, ale vše je pojato moc absurdně, nic nemá svůj jasný důvod. Hákové kříže v poslední scéně mě opravdu rozesmály, ale to, co následovalo, mi urychleně zmrazilo úsměv na tváři. Prostě všeho moc škodí...
Být či nebýt (1942)
S Chaplinovým Diktátorem jsou to nejlepší filmy zesměšňující nacismus, co jsem zatím viděla. Opravdu jsem se výborně bavila a se mnou celý kinosál. Film má úžasný klasický vtip, chytrý a zvláště nápaditý, který se málokdy v současných komediích najde.