Tosi

Případ známý jako "Serial Killer 1" a vrah přezdívaný "Šelma Bastily" . První sériový vrah Francie, který byl usvědčen na základě analýzy DNA. Pozornost zblízka zde není věnována vrahovi, ale dlouholetým vyšetřovatelům případu, což samosebou není na škodu, ale nedokázal mě prostě dějově strhnout. Jenže solidních evropských kriminálek je poslední roky jako šafránu a tak mě každé další "Dobrodružství kriminalistiky" zvedne náladu.

Překvapivě dobré drama od taliánů, objasňující záhadné zmizení čtyřletého chlapečka z míst, kde se lidé oblékají jako rohatí démoni. Každý je tu nebezpečím pro každého a víc než proti nadpřirozenu, se v téhle rodině bojuje proti pocitu viny, zodpovědnosti a touze po pomstě. Není to veledílo, ale tahle tajemná skládačka z parádního prostředí mě zajímala až do konce a už jen jak tohle ohodnotit...Hodně silné tři, nebo slabší čtyři hvězdičky. 69%

Získat sympatie k německým vojákům nebylo nikdy tak snadné jako v tomto filmu, odehrávajícím se na dánském pobřeží, kdy při jejich zoufale vyčerpávající práci pomalu mizel rozdíl mezi dobrými a zlými. Under sandet je dojemným a současně syrovým portrétem této skupinky vojáků, který záměrně nebyl natočen násilně, a i když zde byla pomsta logickou volbou, příběh byl jemně vrstvený a vyhrál si s vývojem charakterů. Melancholická hudba v některých scénách mě ničila a čistě pocitově tak dávám pět hvězdiček.

Když tenhle Eddie skákal, táta na mě vždy od televize křičel: „Dělej, bude skákat Orel“. A byla paráda koukat na týpka, co ve vypůjčené kombinéze skočí o padesát metrů míň než ostatní a přesto se z něj diváci mohli zbláznit. Upřímně, film byl kýčovitej, že to víc nešlo. Nebyl ani humornej, ani vážnej, jak to dopadne všichni ví, tak proč na to vlastně koukat. Ale byl hodně příjemnej a lidskej, a tak proti všem očekávání a logice dávám Orlovi čtyři.

Hodně vtipný sitkom, kde se naprosto vše vymyká kontrole.

90 minut očekávání v celkem slušné, dusivé atmosféře…a pak přijde zmar.

I přesto, že jsem Kiplingův moudrý příběh četl jako kluk několikrát, nejnovější zpracování s mluvícími zvířaty, co vypadaly jako z dokumentu National Geographic, ve mně vzbudilo úžas. Příběh zůstal věrný knižní předloze, rozpoznat kde končila realita a začínaly vizuální efekty bylo marné, Mauglí mě prostě skvěle pobavil i v dospělosti.

Pomalé tempo, tmavé obrazy a ke konci i napjatá atmosféra. Félvilág je komorním příběhem z mad’arské historie, o smrti notoricky známé kurtizány (já ji tedy neznal), a musím uznat, že byl bezchybně zahrán co se týče vykreslení emocí a piklů mezi třemi ženami v různém společenském postavení. Ovšem prokousat se ke zmíněnému závěru byla docela fuška, tudíž jen těsný nadprůměr.

Vynikající Warren Brown v roli frustrovaného pesimistického poldy, kterému jedna osudová policejní směna nedala dvakrát na výběr. Bud‘ postupné duševní zhroucení, nebo při hledání spravedlnosti zajít do extrému. Tahle sestupná spirála s otevřeným koncem byla parádní a zastavila se jen těsně pod nejvyšší metou.

S tímhle filmem sklouznete do minulosti, v jaké panuje jiný strach, než známe my. Lidé se bojí se tmavých a hlubokých lesů, čertů a čarodějnic, a toho, že je Bůh opustí. Dokonale přirozený scénář si vás pěkně postaru připraví na zjevení zla takovým způsobem, že nečekáte, že se objeví nějakou náhodou, ale čekáte ho v každém záběru. A vystačí si jen s depresivními šedohnědými barvami, bez laciných triků. Čarodějnice není hororem, není ani filmem pro davy. Je to řemeslný triumf jaký tady dlouho nebyl, naplněný venkovskou hrůzou a křesťanskými mýty.