bittersweet

V tohle filmu furt něco vlaje (závoje, klobouky, peříčka, vlasy), Jarmila jde s každym a navíc je němá, asi je jí všecko fuk, je bez emocí, nezáleží jí ani na mlynáři ani na Vilémovi, jen na konci pomateně pobíhá kolem popraviště a pak odvlaje ze skály.

Příliš detailní záběr na "smyslné" rty Angeliny Jolie hned na začátku mě celkem vyděsil. Poté jsem se vpravila do příběhu, ze kterého jsem byla pravidelně vyrušována její zpovědí ve vězení. Příběh odsýpá a náhlé zvraty, kterými se odchýlí od vámi předpokládaného pokračování příběhu hodnotím pozitivně. Ovšem happyendový závěr filmu ruší celkový dojem.

Moc pěkná podívaná. Látku obsaženou v knize od Thackerayho se podařilo velmi dobře zpracovat do filmové podoby. Konec je sice pozměněný, ale za to velmi milý a Beckyn cestovní kufřík je taková třešínka na dortu.

Film, ke kterému se z nějakého důvodu ráda vracím. Scéna na začátku, kdy prvně vidíme Ivy, je dokonalá. Naše opojení z létání na houpačce je však náhle přerušeno zvukem tupého úderu kovové tyče. Postavy jsou zde dobře psychologicky vykresleny a přestože je Ivy zákeřná a jednoznačně záporná postava, je podána tak, že je vám vlastně sympatická.

„There are a lot of people at Versailles today.“ Perfektní vizuální stránka a opakující se scény vstávání, mše v kostele, snídaně skvěle znázorňují monotónní život u dvora a tu vznešenou nudu. Film vtipně poukazuje na směšnost ceremonií, ale zároveň je cítit tlak, pod kterým M. A. byla (dopisy matky, etiketa, drby). Spojení dobových scén a moderní hudby dodává scénám šmrnc a živost a povedené kostýmy z dílny Mileny Canonero dodávají filmu na barevnosti a hravosti a odvádí nás od kruté pravdy, že za tím vším pozlátkem se vlastně odehrává tragický příběh.

Tento film inspirovaný mangou od Moyoco Anno je celý krásně barevný a plný pěkných obrazů. Design kimon mě nadchl, i když o autentičnosti nelze mluvit. Anna Tsuchiya se skvěle hodí do role rebelské kurtizány a vše je podtrženo skvělým ústředním songem od Shiina Ringo. Prostě radost pohledět.

Děj filmu mě chytil hned na začátku a nepustil až do konce, i když konec byl pro mě zklamáním. Velká idea madame de Maintenon vychovat z prostých dívek dámy hodné vznešené společnosti se zvrtne ve chvíli, kdy dívky debutují u francouzského dvora svým divadelním představením. Madame si všimne, že je na dívky pohlíženo jako na čerstvé zboží, a proto se rozhodne upevnit v nich morálku náboženským šílením. V tomto okamžiku se zvrtne i celý děj filmu a snad i jeho žánr a kromě toho, že si dívky uvědomí, že prvotní idea školy se vytratila, se až do konce filmu nic extra neděje (jen náboženský šílení, jeptišky a sebepoškozování). Přesto doporučuji – něco mě přinutilo dokoukat to s otázkou „jak tohle může skončit?“ (bude z blondýnky jeptiška nebo se spolu s brunetkou vzepře a uteče?.. bohužel ani jedno).

Děj filmu je příliš zkoncentrován. Vždyť se ani není čemu divit - tvůrci se totiž snažili nacpat 5 knih do 90 min. Zaregistrovala jsem první a druhý díl knihy se značnými mezerami v ději, poté začátek třetího dílu (Charlotta), čtvrtý díl byl přeskočen (byla jsem zvědavá na Nickovu Belmondovskou vizáž a Connie Crusinowskou) a závěr filmu je konec pátého dílu. Ještě štěstí, že do filmu nezakomponovali i šestý díl (příběh Nickova mladšího bratra). Události ve Francii (4. a 5. díl) se někam vypařily, což je škoda. Také jsem postrádala Hároše De Falca, božskou Apurvu, ceckatýho Dwayna a ženu velikosti telefonní budky, paní Cramptonovou. Mrzí mě, že spousta eskapád byla vynechána. Film mohl být klidně delší nebo se mohla natočit jen část knih a podle úspěchu pak zbytek. Postava Sheeni mě zklamala, ve filmu není vůbec podaná jako intrikánka a manipulátorka, což diváka také o ledasco ochuzuje. Takže slabé 3*

Musím říct, že je to jeden z mála případů, kdy se mi více líbil film než kniha, která se omezuje jen na výčet sexuálních dobrodružství Fanny, jež je navíc snad ještě hloupější a naivnější než ve filmu, pokud to vůbec ještě jde. Ve filmu dochází k zajímavému propojení některých postav, které byly v knize "na jedno použití“ a již se s nimi nesetkáme (otec Charlese, Emily, pan H). Morální kodex mi také nesedí, ale třeba nám to má říci něco jako "láska hory přenáší" anebo "i když se nám v životě nedaří, tak se vše může v dobré obrátit".

Příběh o dívce Astrid, jež je nucena projít si peklem pěstounské a ústavní péče, protože její umělecky založená matka je uvězněna za zločin z vášně. Film mě natolik zaujal, že jsem si sehnala předlohu od Janet Fitch a několikrát si ji přečetla. Teprve v knize více proniknete do vztahu Astrid s její matkou Ingrid a získáte na Astrid tochu jiný názor (a to, že za některé nesnáze si mohla sama). Ve filmu chybí pěstounská rodina u Marwell Turlock, napadení psy, vztah k Olivii Johnson, pěstounská péče Amelie, experimentování s drogami a setkání Astrid se svým otcem Clausem.