Petrus1

Anime jde úplně mimo mě. A anime fantasy už úplně. Ale řekla sem si, že by asi bylo potřeba aspoň něco vidět, že třeba pochopím tu fascinaci některých lidí tímto žánrem. No, nepochopila sem. Moje dvouletá dcera na to vydržela koukat asi 45 minut, ale když konečně udělala do nočníku a-a, odešla vařit do své kuchyňky - na rozdíl ode mě, já zůstala sedět u televize. A čím dýl to běželo, tím víc sem vlastně nechápala, co se tam děje. Od obyčejné otázky proč ji ta čarodějka z pustiny vlastně zaklela (jako aby se mu pomstila?), přes takový detaily, jaxe třeba ta tlustá manda vlezla do té malé budky, přes úvahu, jestli by Sofi nechtěla přijít uklidit i k nám, až po filozofickou otázku, jakou má cenu žít, když nejsem krásná? Každopádně dvě věci jsou jasný. Sofi se do role důchodkyně vžila na jedničku...chodit nemůže, ale jak přiletí autobus, teda zámek, tak by se přetrhla...a že jen ženská dokáže ze zámku udělat 1+1...

Jsem skvělá žena. Chtěla sem udělat radost manželovi a taxem ho tentokrát nechala vybrat film podle jeho gusta, což se u nás stává jednou, maximálně 2x za deset let. Nebyla sem překvapena tím, že jako velký fanoušek Kinga, vybral právě toto...dlouho to neviděl a matně si pamatoval, že se mu to líbilo. S jeho výběrem se byla naštěstí spokojená, líbilo se to i mě. Knižní předlohu sem (na rozdíl od něj) neznala a tím pádem sem se nemusela bát toho, že se budu vztekat, jak to zas podělali...a zas se potvrdilo to, že nehororové kingovky jsou zfilmovány s větším úspěchem než ty hororové. :-) Ten kluk ale rozhodně není žádnej nadanej žák, ale je to pěknej spratek a vyděrač, kterej dává rozkazy svýmu učitelovi a nutí ho hrát si s ním na vojáky...ještěže nemají pušky a bodáky...hola hola hej...s ptákem si basket zahrej...Jeho fascinace holokaustem, o kterém mu vypráví jeho učitel Kurt, se prohlubuje čím dál víc...ale i samotného vypravěče vzpomínky začínají ovlivňovat...když si chce zahrát s kočičkou na pečení dortu, je jasný, že zlo se klube ven...no, ještěže náhoda je blbec...

Rodina má sklon toho nejmenšího rozmazlovat a Charlieho asi rozmazlili až moc. Ten se potřebuje vypařit a tak se vydá na cestu za svojí sestrou a její rodinou do Santa Rosa. I když se strýček chová podivně už oz začátku - hlavně se nechce fotografovat a nechce, aby se na něho někdo vyptával...Ona ani ta rodinka není úplně normální - matka neumí telefonovat (vůbec sem nechápala, proč je ten telefon tak vysoko), otec je unešenej z náramkových hodinek - kolegové v práce ho budou víc brát, se svým kámošem si plánujou, jak by se navzájem mohli oddělat "Těžko by někdo uvěřil, že ses sám utloukl tyčí." Charlie na svého strýčka kouká jak na svatej obrázek a on na ni jako by ji chtěl vohnout. Ta malá je nějaká chytrá "Proti vládě se nesmí mluvit" ...celá ta rodina je nějaká přechytralá. A to až tak, že mě jejich chování nepřipadlo ani tak podivné jako spíš hloupé a naivní. Je to jeden z těch Hitchových filmů, ve kterém se zbytečně moc mluví a to mi nesedí...neříkám, že je to vyloženě špatný, ale bohužel to není ani vyloženě dobrý :-) Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete "Film je okořeněn bezpočtem narážek na různé protiklady a dualitu dobra a zla, která spojuje důvěřivou a nevinnou Charlie s jejím nebezpečným a prolhaným strýčkem. Hudba Dimitriho Tiomkina udržuje napětí opakováním motivů, především svým "Valčíkem veselých vdov", který naznačuje vinu strýčka Charlieho, a neodbytný motiv, jenž představuje hrůzyplné sklony, které dokáže jen stěží skrýt nebo potlačit."

Černoši na jedné straně, Italové na druhé a Portorikánci někde uprostřed. Ovšem první přikázání - nezahrávej si s bossem - platí pro všechny. Prequel moc neuznávám (skoro tak jako remake), jde vždycky o to, aby si někdo namastil kapsu na úkor dobrého filmu. Navíc tady ten Carlito Alovi nesahá ani po kotníky a vůbec mu není podobnej. Taky to postrádá jakoukoli atmosféru původní "cesty" a ani hudba mi neseděla. Obchod s heroinem jen kvete a taxi bejvalej zlodějíček, nyní obchodník Carlito, může dovolit koupit kožich svý budoucí holce. Ta zas dělá ofuky, že si ji nikdo kupovat nebude a stejně mu nakonec vleze do pelechu...dáma... :-) Brigante kvůli tomu blbýmu kožichu oddělá i dva sráče. Jeho společník Earl si odjede a nechá mu na krku svýho bráchu - rozmazlenýho parchanta, kterej nemá úctu k drogovým dealerům...což mu sice způsobí potíže, ale nakonec má ještě drzost obrat mafiánskýho bose, což jak víme, nemůže dobře dopadnout...celá zápletka je taková jakoby o ničem, závěr v celku ušel, ale vůbec mi nepřipadlo, že by na to měla navázat Alova cesta...konec sladkej jak cucací špalek...copak tahle má končit gangsterka?...je jasný, že Carlito nemůže umřít, ale tenhle konec byl trochu moc blééé. Jedinej kdo hraje v obou filmech, je Guzmán - a aby se nám to náhodou nepletlo, hraje pokaždé někoho jinýho...ale je fakt, že bez něj by tohle bylo úplně o ničem...zástěra mu moc sluší. :-) Ale sám to utáhnout nemůže - bez známých tváří je to slabota. Taky mi nepřijde zrovna jako dobrá výhrůžka urvat někomu koule a dávat mu je do očí...Já jen doufám, že nikoho nenapadne natočit Carlito's Childhood...

"Přátelská služba tě oddělá rychlejc než kulka." Po hodně dlouhé době jsem prohrabala své zásoby DVD a narazila na toto. Dokonce to bylo ještě zabalený. Je trochu ostuda, že sem to ještě neviděla, když mám ráda Ala - a to především v těchto rolích a gangsterky všeobecně...ale co už, právě sem to napravila :-) Navíc i Leguizamo patří k mým oblíbencům - "Já jsem Benny Blanco z Bronxu!" Taxi ze mě sedněte na prdel, dodala bych...navíc tam sehraje větší roli, než se původně zdá. Viggo si střihne malou roli kripla na vozíku, kterej sere do plen, nemůže chodit ani píchat...a taxe snaží vyjebat aspoň s Carlitem. Největší ránu má ale Sean Penn. Nemůžu si pomoct, ale připomínal mi Olivera Bendta s jeho vlnitými vlasy a s hitem Sun of Jamaica na rtech :-) Právník, kterej si hraje na tvrdýho hocha, šňupe a má pletky s mafií. Jo, jak překročíš určitou hranici, není cesty zpět... a pak tu máme hlavního hrdinu - Carlita. Legenda se vrací na místo činu, teda na místo svýho bývalýho působiště, které ovládal. S kšeftama je ale konec, chce prodávat auta a jít do gangsterskýho důchodu. Ale hned po propuštění se s ním chce synovec pochlubit kamarádům. Jen co vlezou do doupěte, Carlito zjišťuje, že tu něco nehraje...a taky že jo! První přestřelka je tu...ještěže to Brigante umí s koulema. "V týhle branži žádní kamarádi nejsou." Jenže Carlito na starý kolena prostě trochu vyměkl, což pro gangstera nikdy nevěstí nic dobrého... Alovi tyhle role sedí naprosto dokonale...ten bude hrát gangstera i na smrtelný posteli (sedla by mu role nějakýho ošlehanýho "Dona" :-))

Povídku sem nečetla a číst nebudu. Nechce se mi to shánět a to proto, že mě ten film prostě neoslovil. A navíc, kdybych měla každej film srovnávat s knížkou, asi bych se nemohla dívat na nic, protože nemám načteno...Každopádně sem si zalezla do pelechu a docela sem se na to těšila. Rozmazaný nápis "Vampyr" na začátku evokuje, že by to mohlo být tajemně děsivé...zatetelila sem se a čekala, co přijde...jenže přišlo bohužel jen to, že sem si celej film hrála s časováním titulků! Když sem je posunula, za chvíli zas neseděly jinde a někde, zřejmě pro jistotu, nebyly vůbec. Grrrr. Ten, kdo je dělal, by zasloužil pořádnej kousanec od upíra! Vzhledem k tomu, že moje němčina se opírá asi o tři věty, bez titulků bych to nedala vůbec. Jediný štěstí je, že se tam moc nemluví, úryvky z knih se dají zastavit a není to nijak zvlášť dlouhý. Jinak bych se na to vysrala úplně. Přesně tohle je ten případ, kterej dokáže zkazit dojem z celýho filmu...i když, co si budu nalhávat...samotnej film taky není žádnej zázrak. V dnešní době, kdy už o upírech víme skoro všechno, to prostě příběh neutáhne. Táhne to především hra světla a stínu. Jinak asi nic. Fanoušci expresionismu to zas jistě vychválí do nebe, u mě se to ale minulo účinkem. Tyhle snové filmy asi nejsou pro mě. Carl Theodor Dreyer: "Chtěl jsem zfilmovat bdělé snění, abych předvedl, že hrůzu najdeme ve svém podvědomí." Tak jak sem se na to těšila, taxem se těšila, až to skončí. Dvě věci ovšem nechápu vůbec: 1) od kdy se upíři zabíjí železným kůlem (žiju v domnění, že dřevěným) a za 2) hlavní hrdina se jmenuje Allan...tak koho, u všech upírů, napadlo ho přejmenovat na Davida? No nic...chtěla sem dát původně tři hvězdičky...asi jen tak z povinnosti k uměleckému přínosu (snad nějaký je), ale nakonec sem se rozhodla dát jen dvě, protože se na to fakt už nikdy dívat nechci a nebudu....a to i pře to, že je to Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete. "Upír se vzdaluje jak od literární předlohy, tak od vizuálních a narativních postupů, které tehdy frekventoval americký horor - a liší se rovněž od šerosvitných obrazových deformací německého expresionismu i francouzské filmové avantgardy ovlivněné surrealismem... Celkový neklid, který se šíří filmem, dále umocňuje většina neherců (včetně somnambulního hlavního hrdiny), naprostý nedostatek bodů, kterých by se divák mohl během děje spolehlivě přidržet, a na svoji dobu velmi kreativní práce s kamerou... Dreyerův film důmyslně pracuje s trikovou kamerou - dvojexpozice, zpětné přetáčení, přeexponování záběrů, aby snímku dodal strašidelný nádech. No a protože je to i Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete, otevřela sem i tuto knihu a dočetla sem se: "Pokud jste žádný Dreyerův film neviděli a je vám divné, proč ho tolik kritiků považuje za možná největšího filmového tvůrce, tato mrazivá hororová fantazie představuje vynikající příležitost, abyste tomu porozuměli." Neviděla sem žádný jeho film a stejně sem tomu neporozuměla ani po zhlédnutí tohoto...a vlastně je mi fuk, za koho ho kdo považuje... :-)

Vzhledem k tomu, že jsem smrtelně nemocná - mám rýmičku, teplotku a kašlíček, chtěla sem se podívat na něco s dabingem, abych nemusela namáhat své kalné oči a na něco, u čeho nebudu muset moc přemýšlet, abych nemusel namáhat mou bolavou hlávku..Asi po hodině sem si z disku konečně vybrala...Už sem to kdysi viděla...dokonce 2x, ale ani jednou jsem to nedokoukala...sem prostě usnula...takže sem doufala, že tentokrát to dojedu celé. Byla jsem sama překvapená, jak rychle to uteklo...děj pěkně odsýpal, řekla bych, že to nemělo žádný hluchý místa, akci to též nepostrádalo a taky to bylo správně nechutný - já nesnáším upadávání nehtů - hned si vzpomenu na Mouchu...což vlastně částečně bylo i tady, akorát se měnil v krevetu :-) Mezi další mňamkový záběry patřil i účinek mimozemských zbraní na lidskej organismus...a emzáckej robot byl třešinka...v tomhle sem si (na rozdíl od nehtů) docela rochnila. :-) Po dvacetiletém (sou)žití plném násilí v Districtu 9 v jihoafrickém Johannesburgu, je potřeba kreveťáky přemístit někam dál od města, aby s nima nebyla taková potíž...množí se jako kobylky a jejich populační explozi nezabrání ani to, že si z jejich vajíček lidi dělají občas popcorn, kradou pneumatiky, živý se kočičíma konzervama, nelegálně skladují zbraně, s lidskýma prostitutkama provozují mezidruhový sex (no fuj)...Jenže při vyřizování administrativních záležitostí, jednomu aktivnímu troubovi vycákne do ksichtu mimozemská tekutina, která ho postupně přeměňuje v mimozemskou potvoru a to se hodí pro výzkum, takže je potřeba nejen vystavit ho pokusům, ale odebrat z něho všechny vzorky...a skoro všechno zachycuje dokumentární kamera...což se zdá být dobrým tahem..."Dokumentární filmařský styl dodává snímku autentickou atmosféru, která divákům pomáhá navázat lidský citový vztah k mimozemšťanům v jejich neutěšené situaci." No, já sem teda byla spokojená. Ještě by mě zajímalo, jak udělali tu mimozemskou řeč, ale to asi není až tak důležité...Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete "District 9 je rafinovaná politická alegorie, která zdánlivě bez většího úsilí skvěle využívá lidské city, humor i neuvěřitelné zvláštní efekty. Tyto efekty představují především v případě kreveťáků doposud zřejmě nejdokonalejší ukázky počítačové generované grafiky."

Jak jednou vypravíte pohřeb prohibici, je jasný, že nejlepší léta gangsterů jsem nenávratně pryč. Leone (jak všichni víme) je odborník přes westerny, ale dovolím si směle poznamenat, že tohle je mnohem lepší! Určitě pro člověka, kterej dává před westerny přednost filmům o mafii, ba je dokonce miluje! A to sem prosím třeba já :-) I přes dlouhou stopáž a docela pomalé tempo, sem spokojená maximálně. Leone příběh nechává tak klidně plout, za skvělého hudebního doprovodu (jak jinak), že sem byla hned na začátku nervozní a říkala si, jestli by už kruci nemohl někdo zvednout ten telefon! :-) Ale hned počáteční vražda ženské mě utvrdila v tom, že by to mohla být dobrá gangsterka. A taky že jo. Sice sem z počátku chvíli (no chvíli...při téhle stopáži to asi chvíle nebyla) tápala třeba v tom, po jaké době se Noodles vrací zpět do New Yorku, ale časem sem se zorientovala. A když začne na hajzlíku vzpomínat, jen jsem se utvrdila v tom, že se to bude odehrávat v mé oblíbené době. A i přes to, že hlavní dějová linka je vystavěna na Noodlesovi v zastoupení De Nira, já si hrozně užila jeho dospívání. Vynalézavej grázlík, kterej zapaluje novinový stánky, okrádá opilce a později s Maxem pomáhá při převážení chlastu...sůl je prostě nad zlato...a hlavně objevuje ženský! Na záchodě ukazuje svýho pinďoura sousedce a rád by brzo zasunul do nějaký buchtičky...kolik je tomu frackovi jako let? "Poprvé si hodím hrbem a cálne to polda." Ach ta Markétka, ta se umí otáčet! V půlce filmu, když už běžná gangsterka končí, sem si uvědomila, že tam nebyla žádná pořádná přestřelka se samopalem...a asi sem to přivolala, protože hned přišla a já byla ještě spokojenější. Taky vím, že není dobrý Noodlesovi navrhovat koupání...ten chlap na nic nečeká. Uspořádání soutěže v tom, jestli má jedna madam paměť na tváře mě fakt pobavila...mě vždycky hodně baví, když to ve filmu jiskří sexem, narážkami... a tady toho bylo docela dost ;-) Co musím ale ještě vypíchnout jsou úžasný stylový kulisy a hlavně auta - bomba...no a já se musím poohlídnout, jestli u nás není nějaký čínský divadlo...Právem jde o Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete a určitě patří i mezi top gangsterky, ale na mýho milovanýho Kmotra přece jen nemá..."Leone jako obvykle věnuje značnou pozornost dobovým detailům a kompozici, přičemž i zde zdůrazňuje, jak upřednostňuje sílu obrazu před dialogem. Jeho příběh si pohrává s nenápadnými pohledy, obhroublými narážkami a špatně skrývanými úsměšky. Tklivé náladě snímku výrazně pomáhá další skvělá partitura dlouholetého Leoneova spolupracovníka Ennia Morriconeho, jehož pozoruhodné užití Panovy flétny se k filmu záhadným způsobem výborně hodí." Tak tak.

A do třetice všeho dobrého. Po Veřejném nepříteli a Hříšných andělech, sem si dala gangstera Cagneyho ještě jednou. A taky je to Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete, takže pohodička. :-) Zmlsaná filmem prvním a lehce otrávená z poselství filmu druhého, sem byla žádostiva, co mě čeká teď. Tak oslnivá gangsterka jako první zmíněná, to určitě není, ale jedná se o velmi zdařilé krimi - prostě Cagney to jako zločinec umí na všech možných frontách, i když tady už je mírně postarší a pupkovatější :-) Taky je silně závislej na své matce a též trpí psychickou nemocí - je to prostě psychouš. Navíc se jeho stará tahá s jeho "obchodním partnerem", což nikdy nevěstí nic dobrého. Po vyloupení vlaku se banda schovává v High Sierra (ten film sem už taky viděla, heč :-)) a když je vhodná příležitost, přemístí se někam jinam...jenže synáček rád čerstvé jahůdky a to docela zamíchá celým dějem. Cody nakonec dobrovolně nastoupí do vězení a jeho vůdčí roli v gangu převezme jeho máti. A paxe to celý rozjede ještě víc - tajnej polda, smrt milované maminky, záchvat šílenství, útěk z basy, plánování další akce, pomsta...což je v důsledku docela dobrá jízda. Jen to sledování působí dnes tak trochu komicky, stejně tak jako megavelký vysílačky...prostě se jen projevil rok vzniku. Ale jinak to šlape docela svižně :-) "Cody v nesmrtelném podání Jamese Cagneyho ztělesňuje základní rozpor, který přivádí na dno filmové gangstery: neuvěřitelně samolibé sobectví a sny o vlastní nepřemožitelnosti ("Já to dokázal, mami, jsem na vrcholu světa!") podrývané až příliš lidskými závislostmi a zranitelností."

Jelikož mě James Cagney zaujal ve filmu Veřejný nepřítel, chtěla jsem ho vidět ještě v nějaké gangsterské roli. No a jelikož je tento film i Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete, nebylo co řešit. :-) Zas jeden případ klasickýho grázla...mladej Rocky je chycen při útěku z jedné vloupačky do vagonu s plnícíma perama. Za to je poslán do Ústavu pro mladistvé delikventy a protože nechce udat svýho kámoše Jerryho, kterej byl s ním a kterýmu se podařilo utíct, nemá žádnou polehčující okolnost a šupe pěkně do polepšovny. A zatímco Jerry se dá na tu správnou cestu...až na moc správnou - stane se z něj kněz (tse), Rocky jde z lochu do lochu. Když se po patnácti letech vrací na místo svých mladických loupeží, zkříží mu cestu grázlíci, kteří okupují jeho bývalé území. Nejprve má snahu jim pomoct, ale vzhledem k tomu, že nejsnažší cesta je s pistolí...kluci se nakonec vrátí na cestu zločinu (i když z ní v podstatě nikdy nesešli)...tenhle film byl trochu z jinýho soudku, než sem čekala - nebylo to ani tak drsný jako moralizující. Snaha někoho napravovat mi sem (ani obecně) prostě nesedí -. konec mě zklamal úplně nejvíc. Převýchova moje hodnocení výrazně ovlivnila - když v gangsterce vychovávat, tak jedině v lepšího zločince! :-) "Filmy Michaela Curtize kážou o sociální odpovědnosti a Hříšní andělé jsou jeho nejpřesvědčivějším kázáním...Cagneyho herectví v tomto filmu - všechno to domýšlivé chvástání a vyzývavé škubání rameny - se stalo základním vzorem pro jeho následovníky, jakými jsou například Frank Gorshin nebo Rich Little...Curtiz je možná moralista, ale postrádá hloubku...Drásavé vyvrcholení může dodnes přivést k nepříčetnosti diváky, kteří nesdílejí tvrdé morální hledisko filmu, ale pro otce Michaela jsou takové postoje jistě při nejlepším sentimentální a při nejhorším neodpovědné. Amen."