Petrus1

Hned na začátku si Lord Byron povídá s autorkou Frankensteina - Mary Wollstonecraftovou a jejím manželem Percy Bysshe Shelleyem o tom, jak by se její původní příběh mohl dál vyvíjet a dokonale se tak dostanou k pokračování příběhu o Frankensteinovi. Což považuji za chytré a moc povedené. K dr. Frankensteinovi přibude podobně chorý psychouš - dr. Pretorius. Tak snad alespoň jeden z nich si svoje výzkumy registrovali na patentním úřadě. Pretorius vytváří mnohem hezčí lidi. Nemusí se hrabat nikde v hrobech ani sešívat mrtvoly, ale pěstuje pidilidi ze semene.Ti jsou naprosto úžasní - určitě to byla převratná novinka ve filmu. No, jenže má právě problém s velikostí...jako kdyby se zeptal mě, mohla sem mu hned říct, že život opravdu vzejde ze semene - a přidá se k tomu vajíčko - a s žádnou velikostí problém nebude. Snad. Což by ovšem dva dospělí chlapi, lékaři, měli vědět. Kdyby se radši věnovali sexuálním hrátkám místo zvrhlých experimentů, určitě by krásu zrození brzo poznali sami :-) Výrazný posun je i v postavě samotnýho monstra - dokonce mluví, chápe, učí se - už to není jen tupý stvoření a je mi ho tak trochu líto, je to vlastně chudák. Karloff dostal více prostoru a to filmu hodně prospělo. Asi si pozvu poustevníka na výuku své dcery....on nebude alone, malá už nebude takový wooood a já budu mít chvilku klid a to bude gooood. Bavila mě i postava Minnie - protivná, uječená, s pronikavým hlasem...prostě baba na zabití. S klidem můžu tvrdit, že tohle pokračování je mnohem lepší než jednička - s humorem, větším napětí, techničtější, propracovanější...bavila sem se. Jen škoda toho závěru - chtěl by víc vymakat a mrzelo mě, že nevěsta nedostala víc prostoru - byla totiž úžasně krásná... Jelikož bývá často tenhle film označován jako nejlepší hororový film vůbec, není se co divit, že je to Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete "Frankensteinova nevěsta není ani hororová, ani komediální, ani burleskní - je neklidnou směsí ironie a úzkosti, vtipu a patosu i fantazie....Po prvním uvedení Whale zkrátil stopáž filmu cca o čtvrthodinu: aby uchoval zdání božské nevinnosti, nechal vystříhat scény, v nichž se monstrum mění ve vražednou bestii. Oficiální cenzura se zaměřila na blasfemické a podvratné dialogy, ze kterých zbylo v prologu jen několik minut (podobně zmizel i úvodní táhlý pohled do výstřihu Lanchesterové)." Také Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. "Navzdory neochotě Borise Karloffa bylo rozhodnuto, že Netvor by měl nyní umět pronést pár vybraných slov. Jeho polidštění ho zde víc přibližuje do podoby z románu Mary Shellyové a jeho zoufalé hledání přátelské společnosti sotva může být dojemnější. Třebaže na žádost cenzorů byl tento motiv potlačen, Netvor je ve Frankensteinově nevěstě zobrazen především jako kristovská postava, jenž je doháněna k zabíjení jen kvůli okolnostem a strachu, který vzbuzuje ve společnosti. Dokonce i nestvůrná družka, která je určena pouze jemu, cítí na první pohled odpor k jeho tělesné podobě. Nevěsta Elsy Lanchesterové zůstává dodnes bezpochyby jedním z nejpodivnějších stvoření, jaké kdy filmové plátno spatřilo: její příchod v podobě jakéhosi groteskního svatebního obřadu patří stále k vrcholům hororového žánru, ať už díky jejímu mumifikovanému tělu, jakoby labutímu syčení nebo výstřednímu, černobíle pruhovanému egyptskému účesu."

"Je to jeden z nejpodivnějších příběhů. Zabývá se dvěma největšími záhadami stvoření: Životem a smrtí. Myslím, že vám nažene husí kůži. Možná vás bude šokovat. A možná vás i k smrti vyděsí. Takže jestli někteří z vás nemají na tuhle podívanou dost silné nervy, máte poslední možnost...Dobrá tedy, my vás varovali." To jste moc hodní, děkujeme. Ovšem v dnešní době, to trochu postrádá smysl. Zajímalo by mě, jak to působilo před osmdesáti lety. Herr Frankestein-Mengele a věrný pomocník Fritz-Quasimodo jsou vykradači hrobů, sběrači mrtvol ze šibenic a zloději mozků - hlavně těch chorých. A z tohoto materiálu sestrojí nový život - Monstrum Boris. Ten doktor je prostě blázen. Při oživování je docela vzrůšo, jak tam všude lítají hromy a blesky...to by se fakt člověk až bál. Stejně tak jako když se pomalu blíží ruka ke krku doktora Waldmana. Brrr. A obdobně se bojí Boris ohně - což je pochopitelné - všechna zvířata se přece ohně bojí. Ale Fritz ho stále provokuje a to se mu nevyplatí - on je snad ještě větší bestie. A protože se divoká zvířata nestřílí, ale dají se ochočit, usnadní to útěk Monstra mezi lidi. Malá Maria evidentně nikdy neslyšela nic o úchylech a uměle vytvořená bestie neví nic o hrách - a tak se z téhle idylické chvilky stane hodně nepříjemná záležitost. A já myslela, že bude aspoň trochu hodnej :-) Lidi v městečku jsou stejní jako všude na světě - pár piv a jsou všichni přátelé. A docela mě ještě pobavilo, že je v titulcích na začátku uvedeno, že Monstrum hraje "?". Určitě je to jeden z nejdůležitějších hororů vůbec a proto má své místo jako Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete. V knize sem se zas dočetla docela zajímavý názor na toto dílo. "Angličan James Whale měl v Hollywoodu prominentní postavení jediného homosexuálního režiséra své doby. A protože filmový i literární Frankestein je monstrem, které vzniklo bez asistence ženy, stejně jako můžeme sledovat otevřeně homoerotické motivy v navazujícím snímku Frankensteinova nevěsta, bývala Whaleova hororová klasika často vykládána právě z tohoto úhlu. Což je omezující: film podněcuje také otázky třídy nebo genderu... Frankensteina můžeme vnímat jako progresivní alegorii, v níž intelektuální činnost, za jistých okolností, zastiňuje aristokratické konvence, mezi něž v prvé řadě patří manželství a rodina...Časté zaměňování doktora Frankensteina za monstrum, které sestrojil, nakonec elegantně nasvětluje fakt, že v každé konzervativně upjaté společnosti je něco v nepořádku - jak s vědeckými pokusy, tak s vědci samotnými." Své místo si Frankenstein našel i jako Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. "Hororový cyklus společnosti Universal prošel celou škálou vývoje od dokonalosti, přes parafráze a brak až k parodii, ale Frankenstein zůstává dodnes mrazivě vzrušující a svěží, úhelný kámen celého žánru."

Myslím, že tohle dílo vyděsilo ve své době snad každého včetně mě, když sem byla ještě dítě. Akorát sem si myslela, že je tenhle snímek o deset let mladší...takže mi zřejmě naháněl strach až tak po patnácti až dvaceti lety po svém vzniku...a myslím, že mít zase deset, dvanáct, bude mě děsit znova. Tomuto se prostě říká nestárnoucí klasika. I když ekohorory nemám ráda, tohle je úplně jiná liga. Asi to bude tím, že to natočil Steven, kterej si s tím umí vyhrát. Působí to pořád hodně realisticky a ne jako dnešní ekohorory o přerostlých papundeklových příšerách, které už nepůsobí strašně hrůzně, ale strašně trapně. A proto, i když to dělám u většiny filmů, se u tohoto odmítám dívat na pokračování.. A psát o tom, o čem to bylo, je naprostý nesmysl, protože to ví každej - snad jen to, že historky, které vykládal Quint, byly víc znepokojující než samotný žralok. A nakonec mi vlastně té veliké rybišky bylo tak trochu líto :-) A nezapomenutelný hudební doprovod je třešinka na dobrém žraločím dortíku. Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete "Slavný "žraločí" motiv (autorem hudby je John Williams) zazní pouze tehdy, když se žralok skutečně objeví. V jedné scéně kdosi bestii "zahlédne" a lidé propadnou šílenství; jenže pak se ukáže, že šlo o dětskou lumpárnu s nevinnou hračkou. Pozorný divák ovšem ví, že žralok nemůže zaútočit, neboť nedošlo na zmíněný hudební motiv...Čelisti znamenají důležitý mezník v dějinách kinematografie: uctívá je celá generace cinefilů, která v kině poprvé zakusila pocit, co to znamená sdílet strach." Také Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete "Spielbergova hitchcocková řemeslná zručnost zafungovala a tento zručně napsaný a čistě zrežírovaný příběh vzbuzuje hrůzu nejvíc ze všech filmů, které byly z prostředí oceánu natočené." Souhlas. :-)

Po dvaceti minutách sem u toho tak komatila, že sem to musela vzdát a podívat se na něco jinýho. Vrátila sem se k tomu druhej den večer se sklenkou vína a nadějí, že to dokoukám dokonce. Dokoukala, ale s vypětím všech sil. West je poněkud fotrovatější, má i menší, modernější brejle a za svoje zrůdné pokusy sedí v base už třináct let. Doktor, který tam nastupuje, je jeho sklaní fanda, dokonce vlastní jeho sérum života a chce s ním na dalších pokusech spolupracovat. West vyrobí novej matroš, kterej se dostane do rukou kde komu...prostě zase příběh o ničem. Navíc to postrádá ducha předešlých dílů a béčkových hororů osmdesátých let všeobecně. Sice jsou k vidění kozy, dokonce i umělej penis - pochybuju, že by o takovou kuřbu někdo stál, nějaký vnitřně explodující těla, létající půl tělo, hlavu bez těla...a závěrečnou titulkovou scénu, u které sem se konečně zasmála. Ale na komedii to je trochu málo. Byla to už hrozná slátanina a otřesný herecký výkony k tomu. Dávám tak tak za dva a vím, že už to vidět nepotřebuju.

Stejně tak jako Frankenstein měl svou nevěstu, musí mít svoji nevěstu novodobý Frankenstein - Re-Animator. To už je holt taková tradice. Inspirace Frankensteinovou nevěstou i jejími vlasy, je naprosto zřejmá. Spoustu lidí tu píše, že je to lepší než jednička. S tím já ale nesouhlasím. Připadalo mi, že se tam nic moc neděje. Až teda na tu super hračku - prsty s okem - a pak na závěrečné, asi patnáctiminutové finále, kdy sem se zase nasmála. Je fakt, že West je čím dál víc praštěnější a spojuje co se dá s čím se dá - ruku s nohou, ruku se psem...pozadu není ani doktor Hill, teda jeho hlava...chápu, že být jen hlavou je na pohybování se trochu nepraktické, ale to, čím se stane, je trochu moc..."Ty mentální potrate!"...od hlavy bez těla to sedí :-) Je to zas dobré, ulítlé béčko, ale na jedničku nemá. Možná jsem ale ovlivněna i kvalitou, v jaké sem to viděla a se zvukem to bylo ještě horší. Až při volume 88 bylo trochu něco slyšet. Což by u nějaké pěkné metalové vypalovačky zřejmě vysklilo okna :-)

Už od začátku to vypadalo, že by to mohla být povedená taškařice - slavnému doktoru Gruberu z toho vylezou oči z důlků tak, že nadějný Herbert West musí opustit Švýcarsko a odjet studovat do USA. Je to pěknej drzoun, kterej nejenže oponuje doktoru Hillovi při jeho přednášce, ale dokonce se dovoluje jí narušit lámáním tužek. Tahle přednáška mi moc nesedla, nemám totiž ráda skalpel a před márnicí mám respekt. No a po shlédnutí tohoto dílka mě tam nedostane už nikdo :-D Musím říct, že sem se fakt nasmála. A to už při oživovaní naprosto zdevastované kočky. A to sem netušila, co všechno mě ještě čeká. Jako ve správným béčkovým hororu nesmějí chybět odhalený kozy - a tady nejenže několikrát, ale je tu vidět i bobr. A co víc...nevím, jestli se ještě v něčem dá vidět, jak samotná hlava olizuje mlaďoučký kozeny a nejen ty. Takovej leasing není k vidění ani v žádným sm brutal německým pornu. A věřím, že nějakým zvrhlicím by se to snad i líbilo. Tenhle film by se mohl jmenovat různě - třeba "Noc oživlých mrtvol na pitevně" nebo "Střeva útočí" - to už sem si smíchem málem cvrnkla do prádla nebo "Saxana znovu v akci" nebo "Frankenstein je zpět". Samože je to naprostá slátanina a nic solidního se od toho nedá čekat, ale já sem docela bavila. Prostě povedenej komediální béčkovej splatter - a to já ráda. :-) "Snímek je škvárem, který mísí divokou tvůrčí energii s kvantem dobrých vtipů a neméně zdařilou hudbou, inspirovanou Herrmanovým výkonem v Hitchcockově Psychu. Re-Animator o dva roky předstihl kultovní Raimiho snímek The Evil Dead II a definoval nový standard hororové satiry, která vyvádí diváky z konceptu." Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete "Re-Animator je delirický, neokázalý a drzý, a to takovým způsobem, který už si po jeho realizaci nikdo nedovolil - ani režisér Stuart Gordon."Poznámky:1. Re-Animator se - spolu s filmem Sama Raimiho The Evil Dead (1981) - stal průkopníkem průměrného "popcornového" hororu 80.let, založeného na efektním maskování a využívajícího prvky absurdního humoru. 2. Snímek byl nasazen, za mohutné reklamní podpory, jak v multiplexech, tak v posledních "béčkových" kinech. Absurdní krvavý humor s teatrálním nábojem se však s mainstreamovým publikem míjel a zájem o Gordonův film brzy opadl.

Má to prostě někdo smůlu. Zde zase platí stále omílané varování, že stopování je nebezpečné. Borec je nejen smolař, ale taky loser, kterej má hluboko do kapsy, ale i přesto se vypraví přes celé státy za svou milou. Cestu si nechá zkřížit jedním chlapíkem, který mu (ovšem nechtěně) způsobí nemalé starosti. No a od tohoto okamžiku se to s ním veze. Do auta nabere docela drzou slečnou, která ho začne vydírat a ještě ho bude nutit k věcem, který dělat nechce. Což se ovšem netýká sexu - zarputilý věrník se nenechá svést. Tak aspoň v tom se zachová jako chlap! Jinak je to spíš posera. A když už se vážně naštve a chce konečně udělat přítrž svému trýznění, zas se to podělá. Holt smolík. Chápu, že je to jen béčko, který si na nic nehraje a příběh vměstná do zhruba hodinky - proto i mé vyšší hodnocení... co mi ale docela vadilo, je závěr...čekala bych něco lepšího, originálnějšího. Ale jinak docela pohodovka. Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. "Německý expresionista Edgar G. Ulmer, který se s námahou prokousával chudobou, byl nabubřelejší filmař, než by jeho obdivovatelé připustili, ale tento snímek představuje vrcholné dílo z doby, kdy se pohyboval na okraji společnosti. Neznámé herecké hvězdy jsou obyčejně všední a ateliérové stavby, anonymní místa podél cest a krajiny promítané v zadní projekci vyvolávají dojem světa, který se vymyká kontrole: takového, v němž náhodně poskládaná zápletka narychlo spíchnutého béčkového scénáře může připomínat záludnou ruku nemilosrdného osudu." Poznámka: Tom Neal byl opravdovým životním ztroskotancem - skončil ve vězení za neúmyslné zabití své manželky Gale Bennett.

Zrovna sme si koupili novou televizi. Tak nevím, jestli větší smart udělat z tohoto filmu dokumentární počin nebo to tak funguje všude. Obraz mi připadal na jedné straně jako home video, na druhé to působilo hrozně realisticky. Jakoby to někdo točil jako dokument a ne jako film. I podle stopáže a doprovodného vyprávění to tak působí - hodně znepokojivě. Člověk se musí zamyslet nad tím, jestli každej vrah, kterej vyleze z lochu, okamžitě ví, že začne zase vraždit. Tenhle se s tím teda nesere vůbec a nehodlá na nic čekat. A i když má svoje plány, někdy to prostě podle nich nejde a musí se zvolit plán náhradní. Docela mě překvapilo, kolik mrtvol se vleze do kufru. Co bych teda vytkla, je chování postav. Hlavní hrdina si teda jede na vlastním tripu, takže jeho chování se dá pochopit. Taktéž retardovanýho vozíčkáře. Ale ta baba a její matka - no, připadlo mi, že je jim občas fuk, co se s nima stane. Všechno doprovází typická dobová hudba a všechno to snímá kamera ze zvláštních úhlů, řekla bych že velmi často ručně a nepřekvapilo by mě, kdyby ji měl ten psychouš sem tam pověšenou někde na těle...každopádně to celé působí velmi realisticky. I když mám trochu problém, jaké hodnocení dát - teď by se hodila možnost 3,5, nakonec za tu práci kamery se přikloním k té čtyřce.

Bohužel se mě tohle téma dotýká až moc a to i po skoro deseti letech. Nechci se teda v tom nějak moc šťourat, ale musím říct, že mi to docela nepříjemně zabrnkalo na city a že sem si i pořvala. A taky vím, že už to nechci nikdy vidět. Ale když se nad svou osobní stránkou povznesu, musím říct, že vůbec nechápu, jak tohle může někdo považovat za komedii - kromě jedné nebo dvou hlášek zhulenýho fakana a pubertální dcery, na tom nic komického neshledávám. Film hraje hlavně na to, že je to doják, ale samotný příběh je dost chatrný a nechce se mi věřit, že by se v takové situaci (pokud ji jako celek budeme považovat za reálnou - což už samotný zní jako blbost) chovali všichni tak klidně, odjeli si na výlet, objeli příbuzné a kamarády, měli tolik času a všechno měli tak nějak v piči na lehátku...A už vůbec nechápu, proč je to Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. Ale co už. "Payne se nepouští na nové území ve své kariéře (a havajská hudba vede divákovy city možná až příliš okatě), ale je natolik inteligentní scenárista a režisér, aby nám dokázal předhodit pár vděčných dějových zvratů a uspokojivý vývoj postav. Děti moje jsou filmem, v němž Payne vypráví to, co umí nejlépe: dospělý melancholický příběh ze života, plný humoru a dojetí."

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi, do kterých je přidáno pár vymyšlených věcí kvůli dramatičnosti příběhu. Což bohužel nepomohlo, dramatické to moc nebylo. Spíš znepokojoval ten Charlesův klid, s jakým zavraždil matku, manželku a pak se vydal na věž s bednou zbraní a munice - včetně karabiny M1, šesti zásobníky a šesti sty náboji k tomu. Při výstupu na věž se tak trochu zapotí, což mu nebrání ve střelbě do lidí hlava-nehlava. Co proboha s těma mariňákama dělají, že někteří z nich tak zblbnou? Jen jestli je trochu moc nepřetěžují :-) O volném civilním zbrojení v souvislosti s USA není potřeba mluvit...docela mě ale překvapilo, jakej je tady Kurt mladíček. Málem se ho ani nepoznala. I když jde o příběh podle skutečné událost a obětí je víc než dost, nemůžu si prostě pomoct, ale mě to připadalo filmařsky hodně odfláknuté. Málo dramatické, některé herecké výkony naprosto děsivé a chovaní některých postav neuvěřitelné - sanitka nakládá pod palbou mrtvé, policajti nemají ani arzenál ani vybavení na to, aby se k němu dostali a tak musí kličkovat před kulkami jednotlivci, kteří se chtějí dostat k věži. O dráze doletu zbraní toho sice moc nevím, ale naprosto zcestné mi přijde střílet z takové dálky na věž z revolveru nebo pušky bez optiky. To byste trefili pěkný hovno. :-) Bohužel ani hudební doprovod tomu nijak nepomůže a naprosto to odrovnal dabing v čele s Olšovským. To někdo hodně podělal. S ohledem na to, že je to jen tv film dávám za tři.