mosem

2 hvězdičky jako hodnocení dokumentu, který nemá žádné umělecké ambice, který není filmem o Versailles, ale o Ludvíku XVI. Téměř nic se nedozvíme o architektuře paláce, jeho historii, provozu.... ale zato nás zajímavým způsobem seznámí s obdobím před Francouzskou revolucí. Ukáže nám její příčiny, rozebírá události které ke svržení monarchie vedly. Dokument, který by se dal označit spíše jako dějepisný, než historický. Pro mne vizuálně nezajímavý, filmově spíše působící amatérským dojmem. Dívatelné, nicméně nijak zvláště obohacující.

Od hereckého obsazení i od průměrného hodnocení na CSFD jsem očekával víc. Dvě hvězdy, které dávám jsou za výpravu a exotičnost. Jinak "kiplingovsky" nereálný příběh se spoustou až pohádkových prvků, mezi kterými dominuje scéna s lavinou. Některé scény působily naprosto směšnou laciností - přepadení afgánskými bojovníky, bojovka znepřátelených kmenů. Jiné scény nepůsobily jako vliv odlišných kultur, ale jako parodie. Jako oddechvka pro prázdninové období dobré, ale očekávat umění nebo, nedejbože, filozofii by bylo moc. Pro mne osobně docela zklamání.

Kdyby dokument zahrnoval pouhá historická fakta a výpovědi pamětníků, udělali by autoři líp. Na amatérských výkonech dokument hodně ztráci Zejména v případě vyšetřovatele člověk neví, jestli se má smát nebo být znechucen. Dost také ztrácí absencí jakékoliv polemiky, obhájci partyhánského hnutí zde v ůbec nedostanou příležitost. Samotný námět je zajímavý, zpracování se však příliš nevyvedlo.

Film, který jsem měl možnost vidět jako klubové představení, v prostření které svojí atmosférou odpovídálo době jeho vzniku. V původním znění, s titulky, na malém plátně... To vše dávalo ještě víc vyniknout záměrům, jaké pocity měl tento film v divákovi navodit. Film, do velké míry postavený na dialogu nepostrádá humor, napětík i překvapení... To vše je třeba vnímat s vědomím doby vzniku. Kromě Bogarta mne nejvíc upoutal Peter Lorre jako Joelo Cairo, ten je mu jediným herecky vyrovnáným partnerem.

Film, ukazující nikoliv právní excelentnost hlavního hrdiny, nikoliv jeho nadpřirozené schopnosti a genialitu ale "realitu", kdy Haller svých úspěchů dosahuje menšími či většími křivárnami, které však v jeho podání vyznivají nikoliv urážlivě, pohoršlivě, ale úsměvně a téměř laskavě. Poněkud naivně pak působila snaha ztvárnit jej jako člověka, který ve vypjaté situaci reaguje absolutně čestně, bez nejmenších zaváhání (skoro bych řekl vzorový neochvějný hrdina). Ta snaha vylepšit jeho morální profil byla příliš patrná, stejně jako některé situace příliš předvítalené. Nicméně si film dokázal udržovat potřebné napětí, filmařské řemeslo bylo provedeno profesionálně. Z hereckých postav mně hodně upoutal Laurence Masson v roli Hallerova osobního řidiče, se zvláštně optimistickým pohledem. Jako nadbytečná mně připadala předposlední "střílečková" scéna, kvůli které jsem chvíli uvažoval o třech hvězdách, ale nakonec - detektivek, které mají inteligentní zápletku, jistou míru napětí i humoru, dobré herecké obsazení a řemeslně zvládnuté provedení dnes není mnoho.

Film, na kterém oceňuji především historické pohledy na vilu a rodinu Tugendhatových. Za tohle by si autoři zasloužili více než 3 hvězdičky, možná plných pět. Slabinu vidím ale v tom, že prakticky není zmíněn osud vily po druhé světové válce a nelíbila se mně kamera, zabírající vystupující osoby (dcery Tugendhatových apod.) z nezvyklého pohledu. Možná to měl být záměr, ale pak jsem jej nepochopil. Mně tento způsob zachycení docela rušil. Takže výsledkem toho jsou 3 hvězdy. Bez ohledu na tuto skutečnost je to ale film, který si shlednutí určitě zaslouží.

Klasická bondovka, u které si stokrát řeknete "proč se na to dívám" ale současně se "na to máte potřebu dívat". Nejsem "bondovec", takže pro mne to byl jen relaxační film, od kterého jsem ani nic jiného nečekal. Takže nijak nefascionoval, nepřekvapil uměním, ale ani nezklamal.

Film jsem viděl s odstupem mnoha let. Filmařsky dobře odvedená práce, ostatně jako vždy u Vávry. U ideologických scén jsem se dnes nerozhořčoval, ale bavil. Přestava stařenky v klidu vařící oběd jen několik kilometrů od frontové linie, stejně jako představa "oslavy" Mezinárodního dne žen - no comment. Vrcholem byla scéna s ministrem Ingrem, který "požil". Že tuto scénu, či snad spíš Vávrův záměr parodování cenzorských tlaků bdělé politické oko neodhalilo, je téměř nepochopitelné. Pokud si divák odmyslí tento ideologický balast, stejně jako určítou dávku historických nepřesností, může být filmem docela upoután.

Za aktuálnost tématu v době napsání by si hra zasloužila vyšší ocenění. Stejně tak za ukázku, jaká úroveń diskuse se odehrává mezi těmi, kteří se sami prezentují jako pánové čistí. Ukázka dialogů elity národa. Sprostoty, vulgarita, obsahově prázdné rozhovory. Excelentně provedené dialogy Lábus, Čtvrtníček. Ne už dostatečně srozumitelný hudební doprovod, samoučelné mně připadalo vystoupení v závěru hry. Takže na první a jediné shlednutí jsem se zasmál, ale každé další by bylo zbytečné a nezábavné. Člověk směje ubohosti aktérů, jinak na hře nic zábavné nevidím.

Skvělá hra se známými průpovídkami. Ale přece jen mně připadala o hvězdičku níž než některé jejich jiné hry.