Queendom

Rozmazlená současnou úrovní kinematografie a filmy o mafii jsem se u Valachiho chvílema nudila a někdy se i pousmála. Chápu, že není fér to porovnávat, ale prostě si nemůžu pomoct.

Velká podobnost s Lost se opravdu nedá přehlídnout. Ale to mě trochu štvalo až v druhý řadě. V první mi prostě tak nějak z principu vadí, když někomu v ději občas jebne, protože to považuju za nejsnažší autorovu berličku - když nevim, jak to zdůvodnit logicky, nebo kvalitně navázat, hodim holt hlavnímu hrdinovi na krk občasný pomatení mysli a jsem v suchu. Co mě teda vůbec nebavilo, byla celá ta linka o synovi Kevina. Třeba se ale v druhý sérii úkáže nějakej vyšší smysl (to ale už neuvidim). Ale co mě štvalo úplně nejvíc, bylo všechno kolem těch bílejch, němejch, kouřících magorů, protože jsem celej ten kult nepochopila, bylo mi to děsně protivný a vlastně mi to i přišlo hrozně nezajímavý. Dá se říct, že i když mi téma seriálu připadalo zajímavý, zhruba každej druhej díl mi něco vadilo.

Tak teda v první řadě mě moje těhotenská demence opět překvapila, protože způsobila, že jsem si celou dobu říkala, jak je vtipný už podruhý obsadit Jeffa Bridgese aka Big Lebowskiho do westernu a ke všemu jak výbornej v tom je. No. Takže se v duchu omlouvám Kurtovi Russelovi, páč nejen že jsem ho úplně zazdila, ale ke všemu jsem naprosto netušila, jak dobrej herec to je. A teď k dojmům. Skvěle obsazený, dokonale zahraný, atmosféra by se místy dala krájet, nechybělo ani pár vtipnejch momentů. Jediný, co je trochu na pováženou, jsou některý nelogičnosti ve finální fázi. Tam jde hrdinům scénář na lopatu trochu víc, než by bylo zdrávo a působí to až komicky.