Libidor

"To je pohodička, co?" :o)))

Dobrá komedie, která vždycky potěší. Jak může ale někdo napsat "nejlepší český film"? (Rob Roy) Trošku se tím plive na skutečně kvalitní filmovou tvorbu pánů Vláčila, Krejčíka, Menzela, Formana a dalších, se kterou se Pelíšky - tato v podstatě chytře převlečená televizní inscenace - nemůžou srovnávat...

Maxibageta s celými pečenými kuřaty je nepřekonatelná!

naprosto zbytečný, neoriginální film na stokrát omleté téma

Kýč, kýč a zase jenom kýč. Navíc nereálný, málo uvěřitelný.

Vóóóóóóóóláááre...

Zatím celkem dobrý scénář a slušné herecké výkony bohužel nemohou přebít otřesné zpracování: režie, kamera, zvuk, hudba, střih - to všechno šlo kvalitativně hodně dolů. Škoda, těšil jsem se na pokračování na dnešní dobu výborného seriálu "Místa nahoře" a domníval jsem se, že změna režiséra nebude až zas takovým negativním zásahem při vědomí, že scénáristé a herecký ansábl zůstávají stejní. Bohužel opak je pravdou a tak po prvních třech dílech přestávám tento seriál sledovat... :o((

Vynikající, ale zároveň velmi depresivní snímek Jana Švankmajera, jehož děj se odehrává v místnosti se starým zdivem a odporným bytovým doplňkem (na což jsme ostatně u Švankmajerových filmů již zvyklí). Postava Ivana Krause (starší bratr Jana Krause), která se do takto vybaveného bytu dostává nedobrovolně, je postupně víc a víc terorizována všemi rekvizitami a nábytkem, jejichž vlastnosti a uživatelnost vykazují přesný opak. Krausova bezmocnost vrcholí zjištěním, že se z místnosti nedá odejít a že není sám, kdo se z bytu živý nedostal. Podobně depresivní zakončení filmu, použil autor i ve svém dalším mistrném díle "Kyvadlo, jáma a naděje".

Dokonalá metafora o vlivu totalitní moci na svobodně smýšlejícího jedince, v tomto případě ztvárněná rukou a panáčkem, jehož jediná radost (tvarovat květináče podle svých vlastních představ) je narušena vpádem ruky do panáčkova bytu. Její manipulativní chování postupně přerůstá v terorizování a vyústí až k tragickému konci. Poslední realizovaný film Jiřího Trnky patří k nejuznávanějším animovaným filmům vůbec. Jeho nadčasovost a mezinárodní srozumitelnost z něj učinila kultovní záležitost a vyvrcholení Trnkovy tvorby. Ze zcela pochopitelných důvodů byl snímek za totality (bohužel jako mnoho jiných) uložen do trezoru. Škoda, že mistr Trnka již žádný další film nestihl natočit!

Groteskní podobenství o muži jehož bizarní, ale mírumilovný způsob života a smýšlení naruší nástup nacistů k moci. Pan Kopfrkingl je vzorným zaměstnancem pražského krematoria a milujícím otcem rodiny, ze kterého myšlenky a ideje nacismu udělají nelidskou stvůru, jež se nezastaví před ničím, ani před likvidací členů vlastní rodiny židovského původu. Bezesporu nejlepší snímek Juraje Herze patří k největším klenotům československé kinematografie byl natočen podle velmi kvalitní předlohy Ladislava Fukse. Životní role Rudolfa Hrušínského (který zpočátku roli odmítal) a Vlasty Chramostové, pro níž to bylo na dlouhou dobu její poslední účinkování ve filmu - podobně jako pro jejího muže - kameramana snímku Stanislava Milotu. Za zmínku rovněž stojí velmi originální střih filmu (propojování jednotlivých obrazů) a hudba Zdeňka Lišky.