GOREGASM

Asi nejhorší film Jima Carreyho, jakkoliv mám toho kluka kanadskýho rád, tak tady mu scénář nabízí jeden tragickej džouk za druhým, k tomu přičtěme nevýrazného Matthew Brodericka a Ben Stiller na režisérské židli si evidentně chystal všechny trumfy až pro Zoolandera. Samotné téma nedoceněného technika kabelové televize, který zapojuje na denní bázi kabelovku klientům na černo, je americký "fenomén" a neříkám, že by se z toho nedala vytřískat nějaká vtipná situace, protože stereotypů k vystřelení si je v tomhle tématu bambilión. Chlapcům a děvčatům se to ale nepovedlo a The Cable Guy proto stojí za prd. 20% P.S. Před Cable Guyem jsem měl teplotu 37,5, po něm 39 ;-)

Z hodiny a půl v kulisách domu u jezera Wannsee mrazí dvojnásob v kontextu současného geopolitického, ale i společenského dění, kdy se nám některé děsivé narativy vracejí ze záhrobí, kde jsme si mysleli, že už zůstanou navždy... Herecky bez kompromisu, tematický a obsahově velmi zneklidňující. Tvůrcům se podařilo do atmosféry celého dění přenést všudypřítomnou chladnokrevnost a absenci elementu lidskosti. Naopak nadřazenost jedné rasy, které tito pánové věřili, je zde všudypřítomná a z hlediska lidskosti každého jednoho člověka na této planetě působí neuvěřitelně a nepochopitelně, jak se o Židech dokázali bavit jako kusech dobytka, který organizují k exterminaci. Sem tam prosakující snaha o alespoň lidský a důstojný přístup převálcovala většina. Snímek Conspiracy toto koncentrované zlo prezentuje chladně a přímočaře a divákova pozemská identita se třese v základech. 100 %

První slova, které mně Equalizera 2 napadla, byla "nastavovaná kaša". A pokud si odmyslím zahřívací scénu ve vlaku, tak první třetina je velmi vlažným odvarem, kdy mě napadalo, proč jsem si to ksakru pustil. Nicméně od chvíle, kdy nás opustí Melissa Leo, nabere film nové obrátky, Denzel utrousí jeden ukrutně vtipnej vtip, jeho morální ekvalizér začne kmitat jako o život a finále na ostrově bičovanému přívalovým deštěm je top notch. (40+80)/2=65 % (5 % jako bonus za vynikající poslední půlhodinu)

Scott Cooper netočil, netočí a nebude točit filmy pro masy. Hned druhým dechem je třeba dodat, že námětem a castingem svých snímků vždy velmi navnadí, ale ne vždy naplní očekávání a kvalitou svých snímků kolísá. Po fantastickém "Out of the Furnace" přišlo zklamání v podobě "Black Mass", po kterém mně uzemnili "Hostiles" a teď přichází opět spíše zklamání v podobě "The Pale Blue Eye" (Antlers jsem ještě neviděl ;-). Celé to táhne především Christian Bale, který má v zádech jehňátky zavánějícího Howarda Shorea a Cooper buduje atmosféru tajemných, ale brutálním vražd relativně ověřeným způsobem, kdy pomalým storytellingem stupňuje napětí a nechává diváka v napětí. Bohužel mysteriózní rovina snímku spíše ubližuje a rozmělňuje jeho intenzitu a napětí. Čistě detektivní level by tomu slušel mnohem víc. Závěrečné twisty a zvraty do filmu a jeho příběhu vetnou brázdu, která celkovou nesourodost jen podtrhuje. Škoda, protože formální kvality filmu jsou na špičkové úrovni. 60%

Nalákala mně Bradburyho klasika a ústředn herecké trio. No... Michael Shannon je sice nejlepší, ale už těch záporáků má za sebou možná až moc. Sofia Boutella je nádherná vzhledem i hereckým projevem, ale tady je nevýrazná. Samotnou kapitolou je Michael B. Jordan, který svým herectvím je bohužel velmi stereotypní a ve fahrenheitu bych se skoro až přikláněl k pojmu "jalové dřevo". Ani dramatická stránka firmu nijak zásadně nestrhne, jako divák jsem nezažil emoci a to u tak beznadějně totálitního vykreslení světa, které nabízí Bradburyho román, je velký průšvih. Šlo to mnou úplně skrz. 40 %

Sweeney Todd mi učaroval nejenom fantastickou hudbou a nebývale ponurým, temným a v důsledku bestiálním provedením, ale hlavně fantasticky skloubeným herectvím a hudebními etudami v magicky morbidní režii mistra všech temně zábavných příběhů, Tima Burtona. Mohl bych mu vytknout zopár příběhových zkratek, respektive otazníky v motivaci pro určité chování u některých postav, ale neudělám to, protože to celé tak elegantně a groteskně at the same time uteče, že chcete znovu a znovu a znovu. Muzikálové kouzlo nikdy nemělo tak krvelačnou a zároveň děsivě zábavnou podobu jako za zvuku vzduch protínajících břitev mistra Sweeneho Todda. 100% P.S. Britský herecký everest.

Těsně po shlédnutí rebelujícího měsíce jsem měl chuť být vůči Zackovi a jeho na papíře sympatické partě shovívavý... Možná až moc. Zhruba po měsíci, ze mě ale ona shovívavost úplně vyprchala a nelze hodnotit jinak než jako megafail. Snyder používá všechny své trademarky, pro které jsme ho od "Třístovky" milovali a pro které bychom mu po Rebel Moonu nakopali zadnici. Absolutně netrefený timing bojových scén nechápu ještě teď, na plátně nefunkční casting (Hunnam asi nejvíc), kde sice Sofia bojuje jako lvice, ale tady prostě nic nezapadá do ničeho. Snaha odvyprávět epický příběh je z toho cítit na sto honů, ale tím více bije do očí nesourodost celého snímku, v němž je nejzapamatovatelnější brutální generál Eda Skreina, nicméně právě bestiálnost jeho postavy z celkově bezkontaktní formy celého snímku trčí jako pověstná sláma z bot. Nevím jestli najdu sílu na Part Two... 30%

Jim Sheridan umí sociální dramata, tady navíc se silně autobiografickým feelingem. Příběh jeho rodiny a jejich cesty za americkým snem umí chytit za srdce po "sheridenovsku", takže se nemusíte bát, že by režisér přepnul na americkou ždímání divákových slzných kanálků, ale jde cestou scénářem uvěřitelně vystavěných trablí, kterým brzy přiběhne na pomoc špetka naděje, ale zadarmo přistěhovalci opravdu v Americe nedostanou. Vynikající výkon odvedli odvedli nejen dospělí herci v čele se Samanthou Morton, ale zejména sestry Sarah a Emma Bolger, které svou autenticitou přidávají celému příběhu na naléhavosti. Sheridan má za sebou majstrštyky, na které In America prostě nemá, ale přesto jde silný příběh, který vás spojí s postavami a rozhýbe ve vás emoce. 80%

Že by s Ritchiem přestala bejt sranda? No v hněvu jednoho holohlavého pána jde spíše o low tuned depku s brutálně gradovanou vendetou, které chybí jen to bestiální vyvrcholení, které se tentokrát vymyslet nepodařilo. Ale jinak je to heavy as hell a s takovou bandou drsnejch charakterů, že by mohl Scorsese závidět. Heavy and cool nebo cool and heavy, rozhodnutí nechám na vás a to minimálně do doby, než mi z hlavy vyšumí ten ultra temný repetitivní hudební motiv. 85% P.S. Darrell D´Silva mně odrovnal svých charismatem už v Refnově Too Old To Die Young a tady zase válí... The Earth was scorched :-)

Dobře se na tenhle Scorseseho klub vysloužilých gangsterů kouká, ale musíte akceptovat, že jde spíše o poctu velikánům gangsterského žánru, než o snímek, který by žánr samotný někam posouval. Těžké váhy DeNiro, Pacino, Pesci, Keitel a další působí cool jak jen to jde, ale nejhlubší stopu ve mně zanechal vzteklej Pacino, který si Jimmyho Hoffu střihnul cholericky, tak jak to má rád. Diskutabilní omlazování herců není až takový fail, jak by se mohlo zdát, ale mnohem hůř jsou na tom pohyby CGI herců, kde se prostě věk herce schovat nedá a například DeNirova scéna, kdy zmydlí majitele obchodu s potravinami působí díky tomu ve svém provedení komicky. Délka snímku je už opravdu vyloženě pro fajnšmekry, mezi které se řadím, ale při vší úctě k Martymu jsem si jeho dílo rozdělil napůl. Formální kvality se Irishmanovi upřít nedají, má to všechny gangsta trademarky Martyho filmů, ale dynamika jeho majstrštyků (Goodfellas, Casino, Departed) tomu chybí. Přesto povinnost a nenechte se odradit tou brutální délkou a berte to jako dva filmy v jednom balení ;-). 70%