Wishkah

Už to prostě nefunguje jako jako v roce 1985. A postavy Viktora a Ivana Dragových a jejich osud mi přišel daleko zajímavější než ústřední dvojky Creeda a Rockyho. Dal bych si raději spin-off od Dragovi než tohle. Škoda promarněné šance. Mimochodem představitel Viktora Draga je výborný a v nějaké slušném akčním filmu bych ho klidně obsadil

Chvílemi třeskutě zábavné a chvílemi utahaně nudné. Škoda, čekal sem trošku víc. Ale hudební stránka perfektní

Důstojné a epické završení jedné obrovské etapy.

Krása, nádhera, emoce, dojetí....víc o tomhle filmu asi nedokážu napsat. Nádherný, dojemný a veselý snímek, který od teď bude navždy patřit mezi moje vánoční klasiky

Takové filmové Catenaccio

Youtuberský styl prezentace tomuhle dokumentu sedí. Spousta zajímavostí, rozhovorů, humoru a hlavně výborné sledování průběhu výroby ikonických filmů. Jedinou chybou je, že je tu jen pět dílů. Snad vzniknou i další díly o dalších kultovních filmech. Možností je nepočítaně

Promarněná příležitost zdokumentovat historii Hollywoodu od začátků zvukových filmů po současnost. Jednotlivé díly si jako témata zvolili různá desetiletí filmové historie, ale obsah je zmatený, skáče od tvůrce ke tvůrci, od filmu k filmu bez jakéhokoli systému a souvislosti. Ve výsledku tedy člověk vidí jen klipy různých známých filmů a sem tam se dozví nějakou zajímavost k tomu filmu, ale nějaký hlubší rozbor nečekejte

Shakespearovské drama od Netflixu. Výborné téměř ve všech polohách. Poctivá filmařina, která pomalu, ale jistě vypráví příběh o nástupu Jindřicha V. na anglický trůn. Líbila se mi autentičnost tohoto snímku. 15. století z toho filmu přímo dýchá a film se nesnaží nic přikrášlovat. I bitva u Agincourt působí realisticky a dobově. Jedinou výtlu bych měl asi je ke scénáři, který některé Jindřichovi rozhodnutí a změny postojů přináší příliš ve spěchu. Což je škoda, protože film je nádherňe pomalý, rozvážný a úchvatný. Ať už svou atmosférou, jistou režií a nebo skvělými hereckými výkony.

Za mě jeden z nejlepších životopisných filmů. Ono víceméně to nevylezlo ze svojí šablonky, která patří prakticky do každého podobného snímku. Takže opět tu máme nejisté krůčky a pak masivní úspěch. Ten poté přechází do fáze, kdy si členové navzájem ubližují a odcizují se. Pak nějaká ta osobní dramata a nakonec vystřízlivění a happy end. Tohle sme tu už měli několikrát ( tedy pokud to nekončí smrtí hlavního hrdiny), ale tenhle film je přitom dostatečně zábavný a vyskytuje se tu několik výborných nápadů a momentů. Například Tommyho den na Tour, častá změna vypravěče, bourání čtvrté stěny. K tomu připočítejte i vcelku kvalitní filmařinu a herecké výkony. Já si ten film užil, i přesto, že mezi fanoušky Mötley Crüe zrovna nepatřím.

A tohle někdo jako myslel vážně?