John Dunbar

Místo očekávané tupé řežby v zákopech jsem měl možnost spatřit doslova a do písmene po audiovizuální stránce ostře nabité umělecké dílo, natočené jakoby na jeden jediný záběr. I kdyby měla stopáž o hodinu více, věřím geniálním tvůrcům, že bych oči neodtrhl. 100%.

Německé sebemrskačství ani náhodou neskončilo a no jo ... zadání bylo jasné,najít v archivech něco, čímž by bylo třeba maximálně poplivat jakékoli možné či nemožné němectví, už jen aby samotný pocit, že je někdo Němec vyvolával v lidech tam žijících pocit studu a opovržení vlastním národem. V této válečné "death-deutsch-road-movie" totiž nenaleznete byť jen jedinou charakterní postavu. Vše je ideově dotaženo závěrečnou titulkovou scénou,kde hlavní postavy pokračují ve své "bohulibé" činnosti i v kulisách současnosti. Nicméně je to koukatelná záležitost, řemeslně za 3*.

Neuvěřitelně nablblý scénář, ve kterém není nic uděláno pořádně a alespoň trošičku uvěřitelně. Parta stejně neuvěřitelných a stejně nablblých postav poté dokončí dílo zkázy a během 86 minut odpadního snímku je konečně hotovo a to včetně závěrečné nablblé titulkové muziky. 0%

Město versus vesnice, červení versus žlutí, staří versus mladí a režisér a scénárista v jedné osobě versus překvapení diváci. Tímto základním kvartetem duelů, které se navzájem prolínají, by se nechal v jádru charakterizovat celý příběh. Nijak mi nevadilo,že pro dovysvětlení a potvrzení uvěřitelnosti musel sám režisér, jak je jeho dobrým zvykem, v závěru ztratit pár důležitých vět, když se obličej jeho postavy krátce mihne v odrazu záběru na skříňku s léky.

Přestože tento typ hororů ve mě nevyvolává patřičný děsivý zážitek dávám jednoznačně plné hodnocení. A to proto, že se fim pevně drží událostí, které se udály roku 1971 při vyšetřování případu rodiny Perronových v Harrisville na Rhode Islandu. Skutečná vyšetřovatelka tohoto případu Lorraine Warrenová byla totiž přizvána k natáčení filmu jako konzultantka za účelem zachycení faktických skutečností, což se povedlo, neboť pamětníci a odborníci film označili z tohoto pohledu jako věrohodný.

No konečně něco lehce kouše do ovčího mainstreamu. V některých dílech je sice cítit silné náboženské pozadí, což tedy rozhodně nepodporuji, nicméně zakousnuté zuby drží dobře v dílech o Štěchovickém pokladu a o sedmnáctém listopadu osmdesát devět, tam to bude bolet ovečky zcela jistě.

Pomatený předražený nesmysl, ve kterém mě neskutečně srala i muzika starého mistra M. Hlavně rychle zapomenout, že jsem tohle musel absolvovat.

Čínská miliardová nuda, která nešla dokoukat.

Hudebně zcela impotentní uřvaný balkánský blábol dehonestující vlastní národ určený k honu na čarodějnice vlastně tedy na současné čarodějnice, kterými jsou lidé na odstřel s nálepkou xenofobů a jiných nepohodlných.

Typický produkt současné Eurohujeřiny. Když se už tady všude točí o ničem, tak chtějí současní tvůrci této nicoty, aby si chudák divák, alespoň to něco představoval. Ano představil jsem si... tyto všechni rádoby umělce všude v Evropě na práci v kamenolomu.