Listeroman

Blbost bez charakteru, kterou zachraňuje jen to, že trvá 98 minut. Nepříliš originální námět, který doprovází špatní herci a slabší scénář. Rozhodně bych to nepřirovnával k Vetřelcovi, protože Leviathan se mu snad v žádném ohledu nějak nepodobá. Ztráta času.

Nedokázal jsem se přenést přes anglicky mluvící Němce a přechytračenou předvídatelnou zápletku.

Netradiční western, který je podle mě zbytečně brutální a hlavně příliš dlouhý na to, aby si udržel mou veškerou pozornost. Několik přeházených kapitol sice zprvu dobře vysvětlují zajímavý příběh. Po nějaké době jsem už ale čekal na konečnou kapitolu, protože se film pěkně dlouho prakticky nepohnul z místa. Podobně jako There Will Be Blood je Brimstone originální a snaží se co nejkrutějším způsobem donutit diváka nenávidět jednu postavu. Celé je to postavené na dobrém základu, ale chybí tomu lepší vypravěčský um.

Autenticky zpracovaný život pravděpodobně posledního pořádného mafiánského bosse. Film ovšem není jenom životopisný příběh Johna Gottiho, jako je to spíš náhled do pomalého pádu rodiny Gambino. Hudbou a hereckými výkony se vyrovná i té totální špičce mezi mafiánkami. Což bych rozhodně od filmu, který ani nešel do kin, nečekal. Armand Assante jako Gotti a William Forsythe jako Sammy Gravano naprosto excelují. Chybělo málo a mohlo se jednat o jednu z kultovních mafiánek.

Pollack dokázal myslím si docela pěkně natočit Yakuzu z amerického úhlu pohledu, takovým tím pomalejším stylem typickým pro sedmdesátá léta. Je to neustálý hon za splněním slibů a chutí po pomstě, při které se pomalu vytrácejí kontrasty mezi americkou a japonskou kulturou. Ocenil bych trošku víc japonštiny a větší pohled do samotného vedení Yakuzy.

Ne příliš zajímavý příběh, kde se do Alžírské války podíváme opravdu jen na chviličku. Film si spíš hraje se surovou atmosférou kamenité pouště a se svízelnou životní situací alžírského vesničana, kterému pomáhá osamělý učitel. Viggo Mortensen opravdu předvedl své jazykové znalosti. Ještě jsem neviděl, že by herec v jednom filmu plynně mluvil 3 různými jazyky. Zarážející je, že prý ovládá ještě minimálně další 2.

I když nejsem odborník na jazz a znám snad jen Louise Armstronga a Milese Davise, tak k jazzu určitý kladný vztah mám. Bird popisuje věrohodně pro mě doposud neznámý pochmurný příběh geniálního saxofonisty Charlieho Parkera. Forest Whitaker se s jeho postavou sžil naprosto dokonale. Skoro bych nepoznal, že na ten saxík nehraje on. Clintovi, jako režisérovi, ale musím vytknout, že zbytečně film natáhl a po necelé 3 hodiny se toho zas tak moc neděje. Kvůli té monotónnosti jsem se občas i zamotával do změny časových linií. Přitom příběh opravdu stojí za pozornost. Jen kdyby byl film trošku kratší a živější.

Věrně zachycený příběh o "zakladateli" snad největšího řetězce na světě, který, jak už to tak bývá, nebyl úplně tak jednoduchý a přímočarý. V podstatě se jedná o na chlup stejný příběh, jako o založení facebooku (Social Network), kde chlápek ukradne geniální nápad, vylepší ho, odkopne všechny své blízké, kteří ho brzdí a jeho byznys vzápětí vyroste v impérium. Předpokládám, že podobně taky vznikla nejedna úspěšná firma. Zakladatel je ale opravdu jen kopií Fincherova filmu a nepřináší bohužel nic nového. Příběh je to zajímavý, ale chtělo to trošku originálnější zpracování. Třeba z pohledu opravdových zakladatelů.

Povedený náhled do boje o prvního člověka ve vesmíru, ve kterém však hlavní roli hrál boj za lidská práva. Skrytá čísla asi nepřekonají Černobílý svět (2011), ale jednoznačně se důstojně zařadí do popředí těch nejlepších filmů posledních let. Je to svižné a zábavné. V mnohém se tak podobá Apollu 13. Příběh těchto žen stojí za pozornost a uznání. Možná je těch filmů s podobnou tématikou v poslední době trochu moc, ale dokud bude rasismus existovat v takové míře jako teď, tak ať je těch filmů klidně víc.

Vojenské akce z posledních let a zejména válka s terorismem slouží pro filmaře jako slušné a neprobádané téma, ale zde to hodně troskotá na nezajímavých postavách. Koukat na seriál, kde jediná lepší postava je ta hlavní, Rip - W. Goggins, se mi zrovna nechce. Osobní životy vojáků jsou až moc seriálové. Tím myslím zejména hodně viditelné klišé a takové ty zbytečné problémy, které natahují stopáž. Celá pointa seriálu v mých očích nepůsobí vůbec věrohodně a přitom stejný scénárista napsal přesvědčivě třeba Mariňáka či Apollo 13. Bohužel nemám snad žádnou motivaci podívat se na další díly...