Maq

Červená knihovna s thajskými sentimentálními ilustracemi a stejně hodnotnou hudbou.

Pokleslost na světě reálně existuje a lze ji nepoklesle zobrazit. V ojedinělých případech mistrovsky. To je Pulp Fiction. --- A nebo lze vytvořit pokleslé dílo. To je Kill Bill.

Pokleslost na světě reálně existuje a lze ji nepoklesle zobrazit. V ojedinělých případech mistrovsky. To je Pulp Fiction. --- A nebo lze vytvořit pokleslé dílo. To je Kill Bill.

Hollywoodská produkce, látka pro menšinové publikum. Nedorozumění. --- Vnímám film jako velmi subtilní zobrazení krize moderního muže. Muže lze definovat jako tvora, který touží po vděku, obdivu, úctě a lásce. Schmidt celý život dělal to, co se od něj očekávalo, a byl vzorem řádného amerického muže. Když přijde čas jít na odpočinek, má penzi a rozumné úspory. Jinak nic, naprosto nic za svůj řádný život neobdrží. --- Vzácná, opravdu vzácná je citlivost, s jakou je zobrazena bída rodiny, do které se hodlá přivdat Schmidtova dcera. Větší část příběhu je vyplněna Schmidtovým úsilím dovolat se u dcery respektu. Věří, že si zalouží úctu jako otec, jako osoba starší a zkušená, a ostatně dceřino bloudění je evidentní. Marná snaha, v tomto světě na dědky nikdo nedá. --- Vyústění je provokativní a silné: Chce-li muž poznat to, pro co byl stvořen, musí to hledat někde jinde než uvnitř moderní společnosti. --- Mistrovské!

Někde v Arktidě průzkumníci najdou člověka, který leží v ledu pěkně zmrzlý již desítky tisíc let. Není jasné, po čem pátrali, nicméně na rozmrazení a oživení neandrtálce jsou předem dokonale připravení. Takže se to podaří. Neandrtálec je poté umístěn ve výběhu, rovněž předem připraveném, a tam vědecky pozorován. Chová se jako něco mezi orangutanem a heavy-metalovým zpěvákem. --- Až potud by příběh vymyslel i pionýr. Ale co dál? Popravdě řečeno, nic moc. Vymyslí se skupina vědců, která chce pračlověka zabít a vykuchat, zatímco jiní ho chtějí dále studovat živého. A tak mu jeden z nich dopomůže k útěku, během kterého neandrtálec spadne do hodně hluboké díry. Není možno ho dále studovat, živého ani mrtvého, a máme to za sebou.

Historický velkofilm, který si svou slávu, podle mého soudu, docela zasloužil. --- Natočit západní film o Číně a v Číně, obrázky Zakázaného města, tradičních rouch a rituálů, to bylo tenkrát významnou, i politickou událostí, a již samo o sobě zaručovalo úspěch. Teprve později se Čína více otevřela, přišla do módy, a čínští bossové a byznysmeni pochopili, že na Západě mohou dobře prodat jakoukoli pitomost tvářící se čínsky a náležitě tradičně. Tenkrát však věc brali vážně. Čína byla právě na prahu období, kdy se do země hrnuly investice, a potřebovala vyslat do světa správný signál. --- Myslím, že se to povedlo až nečekaně dobře. Na rozdíl od většiny podobných, tento film skutečně má docela silný lidský příběh a navíc se alespoň zhruba přidržuje reálné historické látky. Je to bezpochyby umožněno především promyšlenou volbou titulní postavy. Poslední čínský císař je osobností historickou a náležitě atraktivní. Nikdy však neměl reálnou moc a jeho titul měl jen symbolickou hodnotu. Díky tomu se tento veskrze obyčejný muž stal pasivním a věčně zneužívaným účastníkem čínských dějin 20. století. Naposledy jako autor svých promyšleně redigovaných memoárů, podle nichž je film natočen. --- Čínské dějiny 20. století jsou mimořádně spletité a pro nás na Západě je asi těžké alespoň přibližně zhodnoti role jednotlivých sil a osobností. Není špatné si na úvod přečíst - nebo shlédnout - osud jedné nekonfliktní a reálně bezvýznamné osobnosti. Na skutečně velké a silné příběhy z těch časů si však filmový divák asi ještě nějaký čas počká.

Dobrodružný film z Indočíny natočený podle skutečné události - to slibuje brak. Tento film je výjimkou. Očekáváte-li Vietcong plný psychopatů a džungli hemžící se šelmami a jedovatými potvorami, budete zklamáni a uvedeni do střízlivé reality. --- Za nejcennější považuji nevšední líčení vlivu dlouhodobé izolace, strachu a hladu na skupinu válečných zajatců. Toto zachytit je jistě velké umění. Dieter Dengler vzdoroval reálným potížím, žádným vymyšleným potvorám nebo efektním udělátkám, zachoval si duševní sílu, a je tedy skutečným hrdinou. Klobouk dolů před ním i Wernerem Herzogem!

Oukej chlapi, rozpočet máme domluvenej, tohle číslo natočíme v Mexiku. Berem deset tun krvavé barvy a tisíc maket hnijících lidských mrtvol. Herce nepotřebujem, místní se budou všelijak nahánět, vraždit a zotročovat v džungli, pak taky vezmem nějaký scény s rituálním obětováním zajatců na mayských pyramidách. A něco kolem toho, až podle toho co nás napadne na místě. Děj? Jasně že to bude mít děj. Necháme Indoše žvatlat tou jejich hatmatilkou a podle toho, co z toho ve studiu sestříháme, dáme k tomu nějaký titulky. Jo, a na začátek ňákou hlášku, citát, ať to má tudlenctu duchovní hloubku. Řeknem, že je to o zmizelejch civilizacích, to intoši žerou. --- 0%

Na filmu je až příliš znát, že nás chce vychovávat a poučovat. Konflikt povinnosti a lidskosti je zasazený do u nás nepříliš populární doby „temna“. Téma velké, ale zpracování charakterů je šablonovité a jejich didaktické dialogy nesnesitelné. Literární úroveň Karla Maye. Lze schválit jako film pro mládež.

Bývaly doby, kdy jsem nebyl nadšený z rejpalů, kteří kritizovali jalovost a krotkost normalizačních komedií. Měl jsem je jako kluk rád. --- S odstupem času, a zejména když dnes už mohu srovnávat s komediemi, které titíž lidé dělali o pár let dříve, se můj názor hodně změnil. Dávám rejpalům za pravdu. Úroveň humoru opravdu hodně upadla. Pořád to ještě dělali lidé, kteří uměli své řemeslo, ale ten strach pustit se do něčeho opravdu vtipného a originálního, ten je, bohužel, cítit v každém slově a každém záběru. --- Nemůžu to hodnotit výš než jako fakticky prorežimní lidovou veselohru natočenou ve smutných časech smutnými lidmi. Jen si to srovnejte třeba s Koncem agenta W4C!