Maq

Umělecké hodnocení: Scénář a charaktery jsou šablonovité, podřízené angažovanému námětu. Režie nekvalitní, chvílemi amatérská. --- Ideologické hodnocení: V buržoazně-demokratickém zřízení je stát nástrojem vykořisťovatelské třídy k utlačování pracujících. Dělníci, semkněte se na obranu svých práv. Žádáme znárodnění klíčového průmyslu a důslednou ochranu práv nájemníků. Volte Komunisticku stranu Francie.

Nedám moc na akční filmy, protože většinou nejsou ani tak brutální, jako spíš brutálně hloupé. Přitom to není nevyhnutelné, což dosti zdařile předvádí tento snímek. --- Výstavbou (nikoliv stylem) mi připomíná Pulp Fiction. Zločinci si pěkně páchají své zločiny, až se náhodou něco zvrtne a je potřeba to rychle vyřešit. Přimotají se do toho další osoby, vesměs taky lumpové. Hodně se spěchá a morduje, ale dává to smysl, protože postavy jsou opravdu v průšvihu a mají srozumitelné důvody tak jednat. --- Existují i perfektnější thrillery, a konkrétně z rozuzlení příběhu jsem rozpačitý, ale celkem vzato, tento film vysoko přesahuje standard svého žánru.

Infantilní scénář, trapné herectví, laciná produkce.

Působí to jako pilotní projekt k velmi hloupému televiznímu kriminálnímu seriálu. Brak.

Žili jako jiné národy. Nebyli lepší ani horší. Nebylo jejich zásluhou ani vinou, že se dějiny vyvinuly pro ně nepříznivě. Přinutily je žít v jedné zemi s jiným, početnějším národem, jehož hodnoty nesdíleli. Bránili se jak uměli, bojovali i vyjednávali. Přestože snad nakrátko uvěřili, že se štěstí obrací na jejich stranu, nakonec svoji zem ztratili a zachránili sotva holé životy. Tklivá hudba a nádherné obrázky přírody nás dohánějí k slzám. Tragika jejich osudu je ohromná. Jsme svědky zániku národa Sudetských Němců a marné snahy jeho posledních náčelníků, Konrada Henleina a K. H. Franka, zachránit pro svůj lid svobodu a důstojnost. --- Snad jednou i u nás vypukne takzvané revizionistické pojetí historie a někdo takový film natočí. Koneckonců, jak kdysi napsal Jaroslav Hašek, „morální vítězství je vždycky na straně toho, kdo je bit.“ --- Tento film v podobě hraného dokumentu není až tak zlý. Z věcného hlediska není zásadně nepřesný a jeho tendenčnost je převážně únosná. Je rozhodně mnohem slušnější, než třeba 1492: Conquest of Paradise. Kdo chce, může i z tohoto filmu rozpoznat, že hlavním bolehlavem vlády nebylo Indiány pobít, nýbrž je nějak, v rámci možností, zachránit při životě. (Pro srovnání, Argentinci měli v téže době se svými Indiány prakticky totožné potíže, a jediným vojenským tažením je vyhladili. Nikdo to nepřipomíná, nikdo jim to nevyčítá.) --- Více než film sám mi vadí kontext, ve kterém podobná díla vznikají a působí na publikum. Je to určitý trend, jehož společným rysem je podkopávání hrdosti a sebeúcty Ameriky a celého Západu. Člověk se musí ptát „cui bono“? A vtírá se mu na mysl Leninův výrok o „užitečných idiotech“.

Velké Americké Bio pro nejširší diváckou obec. --- Je to patřičně nenáročné, ale člověk je přece jen zvědavý, jak se to dál vyvine a jak to dopadne. Herci hrají solidně, neříkají trapnosti, pořád se něco děje. Žádný hrubý přešlap neotráví tak, aby to člověk vypnul. Netváří se to důležitě, je to prostě zábava. --- O tomto žánru si nedělám iluze, ale na jeho nejpodařenější kousky se podívám rád. Tento k nim patří.

Tříletí kluci číst ještě neumějí, ale už si hrají s autíčkama a pořád dokola si vychutnávají ten zážitek, když se auta vybourají, vybuchnou, udělá to BUM a BÁC. --- V tomto filmu dělají různé dopravní prostředky velmi BUM a velmi BÁC.

Tento film byl nominován na Razzie Award hned v pěti kategoriích, a zdá se, že navzdory hvězdnému obsazení byl, je a zůstane propadákem. --- Jedná se o satirickou komedii (podle románu Toma Wolfea), která vyzývá na souboj všechny populární trendy označované jako „politická korektnost“. A tak vidíme ženy, které své partnery programově vydírají a ponižují. Barevné, kteří jsou tím ničemnější, čím víc jim afirmativní společnost nahrává. Hyenistická média. Duchovní, kteří mají z podněcování rasových problémů byznys. Židovského státního zástupce, který bude kýmkoli, jen aby vyhrál ve volbách, ve skutečnosti však systém prostě nenávidí. Bílou smetánku, zbabělou, pokryteckou a rasistickou. A tohle všechno, díky jedné nešťastné epizodě, se rozhodlo schroustnout a vyplivnout jistého Shermana McCoye z Manhattanu. --- Je to komedie, ale podezřívám autory, že to jako legraci zdaleka nemysleli. Že tvrdí docela vážně, že americká demokracie je zvrhlá, že politická korektnost podporuje násilí proti slušnosti, že muži se stávají rukojmími žen, bílí rukojmími barevných, slušní rukojmími darebáků. Soudím tak ze dvou momentů filmu. Je to jednak McCoy starší, představující zcela vážně, pozitivně a bez ironie „starou“ Ameriku - bílou, zbožnou, poctivou a pracovitou. Druhou takovou postavou je soudce White (zahraný černým Morganem Freemanem), kterému film v závěru vkládá do úst happy-endovou naučnou přednášku, těžko snesitelnou, přestože samotný obsah jeho řeči je cenný. --- Ve volbách v Americe vyhrávají střídavě demokraté a republikáni, ale média (včetně Hollywoodu) jsou od šedesátých let výrazně pro-demokratická. Takový film musela vnímat jako kopnutí do rozkroku, a podle toho s ním zametla. --- Scénář je brilantní, nadsázka právě tak akorát, aby byla inteligentně vtipná, příběh v žádném okamžiku nenudí, a herci (Bruce Willis, Tom Hanks, Melanie Griffith, a další) zvládají své náročné role překrásně. --- Bravo!

Vysokorozpočtový Hollywood. Divák přirozeně očekává Velké Americké Bio. Namísto toho Steven Spielberg dosáhl nové mety na své cestě za filmy nákladnými ve výrobě a úspornými ve výsledku. --- Celá ta věc mi připadá taková nedůležitá. I příběh osoby ve velmi vzácné situaci může obsahovat všeobecné poselství, jenže v tomto případě je jaksi nezřetelné. Byrokracie se zamotá ve svých předpisech a nevinný člověk se ocitne v bezvýchodné situaci. Náhodou jde o poctivce, který k překvapení úředníků odmítá nabídku k ostranění problému nelegálním postupem. Co s tím? --- Je to dobrý námět pro kafkovské absurdní drama. A v tom bude nejspíš hlavní problém: Američané takové věci neumějí točit, chybí jim zřejmě nezbytná historická zkušenost. --- Rozuzlení je po americku pozitivní. Jenže nevěrohodné. Že by stačilo, aby Indové a Mexičané pucovali pár let americké podlahy, a stanou se „americkým národem“, nositeli amerických hodnot, příklady solidarity, svobodymyslnosti a spravedlnosti? Představuji si na jejich místě Čechy…

Tváří se to jako dobrodružný film z divočiny, ale je to spíš detektivka a psychologické drama. --- „Tušíš vůbec, můj synu, jak málo vědí ti, kdo řídí osudy tohoto světa?” Nevzpomínám si už, který papež to řekl, ale tento příběh pěkně ilustruje skutečnost, že vůdci nevedou proto, že víc umí a vědí, ale protože vůdcovskou roli dokáží unést. Miliardář Morse se ujímá vedení trochu díky svému věku, trochu díky svým penězům, ale zejména díky své sebedůvěře. Všimněme si, že jeho teoretické znalosti vlastně selhaly na celé čáře. Nedokáže v terénu udržet směr, nerozdělá oheň, neuloví rybu, a celá jeho strategie - má-li vůbec jakou! - je pochybná. Přesto, na rozdíl od ostatních, neztrácí jistotu, že se ze šlamastyky vyseká. Sebedůvěra je trošku záhadný rys - častokrát žasnu, jak málo schopní lidé ji dokáží mít - ale je rozhodně základem úspěchu v každé soutěži. --- Mám pocit, že scénárista není zkušeným turistou, že mu život v přírodě moc neříká. Z toho plynou věcné chyby, ale i tak je scénář dobře napsaný. Dialogy jsou dobré. Příběh je místy opravdu napínavý. Autoři točili v náročných kanadských exteriérech a vyplatilo se to - obrázky jsou překrásné. Scény s medvědem mají úroveň, jaká se často nevidí. V součtu je toho dost, díky čemu film stojí za pozornost.