Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenze (147)

plakát

Tělo jako důkaz (2011) (seriál) 

Seriál má kvalitní a moderní vědecké podloží, to hodnotím velice kladně. Na hlavní hrdinku (respektive herečku) jsem si zvykla už v Zoufalkách a role nekompromisní, asociální patoložky jí poměrně neubližuje, naopak. Ovšem takových seriálů už tu bylo a Dr. Megan Hunt rozhodně nesahá po kotníky mnohým z našich oblíbených Medical Examiners (například nepřekonatelná Maura Isles v podání Sashy Alexander). Navíc mě irituje, že hlavní hrdinka zde stvárňuje klasický model (pardon, měla by ztvárňovat) morálně a sociálně silné ženy, přičemž téměř každý díl končí tím, že hledíme do vodnatých očí měkkosrdcaté rádoby mrchy, což se absolutně tluče se zamýšleným záměrem. Seriál zásadně stojí a padá s hlavní postavou, která balancuje jen tak tak. Její vědečtí kolegové jsou poměrně milými nerdy, ale co se týče policejních protějšků - bolavé klišé "pravých policajtů". Jak jsem předeslala, případy jsou celkem zajímavé a technicky (někdy i herecky) to na průměr stačí a průměry máme od toho, aby bylo nač koukat, když mají ty skutečně dobré seriály pauzu, není-liž pravda.

plakát

The Nine Lives of Chloe King (2011) (seriál) 

LAME... hlavní hrdinka nějak moc rychle akceptovala fakt, že je poslední spásou jakéhosi staletí starého a vzácného rodu čehosi, jednoduše řečeno koček, samozřejmě nemluvím o jejím domněle dobře zahraném rozhořčení nad tím, že už chudinka čičinka nebude normálně žijícím teenagerem. Klasický model Kapuletových a Montekových zaručen - "kočky" totiž nemohou mít nic s člověkem a ejhle muž snů naší ubohé šestnáctileté spasitelky je, věřtě nevěřte, člověk a ještě k tomu největší roztomilák se štěněčíma očima (ok, psí oči jsou v tuhle chvíli podivná metafora), fakt, že je synem pána, který "čičí" spasitelce usiluje o život, je doufám naprosto jasný. Další "muž" v Chloině zorném poli je chrabrý příslušník "čičí" rodu. Nejlepší kamarádi "čičí" spasitelky pochopitelně nemají problém s tím, že jejich kamarádka má devět životů a jiné kočičí vymoženosti, zkrátka očekávané, okoukané, neoriginálně vykrádající ostatní teenagerovské seriály - proč se nemůžeme dočkat nedehonestujícího zpracování catwoman?

plakát

Láska bolí (2011) (seriál) 

Velice zajímavá narace, hlavní hrdinka je nadmíru sympatická, stejně tak jako náš oblíbený "čteč" myšlenek z Heroes, kterému komediální pole neobyčejně sedí. Líbí se mi, že pokaždé se ukáže nějaká nová postava a jiný pohled na příběh, přičemž příběh drží pohromadě díky třem až čtyřem stálicím.

plakát

V utajení (2010) (seriál) 

Seriál mě i po konci první série nechává tak nějak chladnou. Tech věcičky, Auggie a pohled na Piper Perabo udržují seriál v průměrně koukatelné rovině, takže když není nic lepšího na krámě, hodinka s Covert Affairs mě neurazí (problém je, že konkurence je skutečně obrovská).

plakát

Vřískot 4 (2011) 

Upozornuji, že můj komentář je v tomto případě naprosto subjektivní a zkreslený, k této hororové sérii totiž chovám jemné a drahé city, tudíž v našem vztahu stále dominují růžové brýle. Byla jsem připravena na potřebu využití své sentimentality jakožto náplasti na strašlivou tragédii, která se tak už nastavovaným polévkám (tedy pokračujícím sériím) přihazuje. Nicméně Wes Craven mě příjemně překvapil, téměř absentuje předvídatelnost, hereckým stálicím byly poměrně vkusně oprášeny kostýmy a nováčkům připraven parádní křest čerstvou krví. Ač se hanbím, skutečně jsem do poslední chvíle nevěděla, kdo jest tajemným důvěrně známým volajícím, a to jsem kalkulovala nepřetržitě už od začátku filmu... Výborná druhá rovina, která nás opět poučuje o patřičnostech a nepatřičnostech hororového žánru, jež neupomíná vtipně sama využívat... Všechno kulminuje v trochu překombinovaném, přesto (pozor, poznámky nekritikovi) brilantním závěru. Zkrátka a dobře ... bravoo, bravíí, bravíííí, jak by zaaplaudoval Jack Nicholson na Eastwickém koncertu... Clear? Clear!

plakát

Odcházení (2011) 

Výborná ukázka intetextuality, bagatelizace a nadnesenosti. Tleskám způsobu, jakým si ze sebe Havel dělá legraci. Herci jsou skvělí a ocenění hodní za akceptaci i těch nejtitěrnějších rolí. Po celou dobu promítání jsem měla na tváři ironický úsměv a mnohdy jsem se i skutečně zasmála - skvělému sluhovi zakopávači, věrnému "zloději" Lábusovi, vlezdoprdelistickému Kaiserovi a jeho copánečku, skvělé Evě Holubové, která doplnovala kontury svou statičností a podobou s Muchovým obrazem a především ústřední dvojici - Abrhámovi a Veškrnové, která dokázala, že jí filmové plátno skutečně postrádá. Chramostová, Landák, Špaček a další byli příjemným zpestřením :)) Absurdita byla dostatečně prokázána, dokázana a splněna. Zkrátka považuji tento film za skvělý debutový snímek a intelektuální baštu ;)

plakát

Prolhané krásky (2010) (seriál) 

Já vám nevím, ale mě to nějak chytlo, ty herečky jsou na svůj věk skvělé (v porovnání s krečí stejnověkých dívek producírujících se po televizních obrazovkách). Samozřejmě nemůžeme opomenout velkou angažovanost hereček samotných a seriálu jako takového v kampani "It gets better" a vůbec prezentaci gay problematiky v jedné z hlavních postav. Skvělé je, že se tady nesetkáváme s klasickým modelem reflexe této problematiky, ale s naprosto dospělým postojem. Netvrdím, že je to seriálová hvězda, jen si myslím, že na pár věcí tam zkrátka kápli. Hlavní představitelky jsou krásné, ale o tom to není a trocha té mystiky a psychothrillerovosti a vztahových peripetií a vyděšených pohledů... to se dnes asi nosí ;)

plakát

Hlavně nezávazně (2011) 

Natalie něco vyždímá i ze zdánlivého nic, dokonce i ten Kutcher vypadal, že umí hrát. Pohodová oddechovka, která nemá ambice být něčím víc, prvky vtipu zaznamenány, takže pohodlný průměr dosažen ;)