Jacques1

Hodnotit tzv. "béčkovou" produkci, je nesmírně těžká záležitost, protože všechny nedostatky filmu jsou zároveň jeho přednosti. Z hlediska historie žánru je Krvavý sport klasika, z hlediska filmových a scénáristických kvalit je to propadák. Nezbylo nic jiného než srovnat s dalšími Van Damovými kickboxerskými filmy, kde pro mě vede Kickboxer. Krvavý sport jsem si zdaleka tak neužil.

Velmi pěkně natočený dokument, který sice za svou světovou zajímavost vděčí možná náhodě, nicméně Kari Anne Moe a jejímu týmu se podařilo s velikým umem zakomponovat zvrat, který přinesl masakr na Utoye do původní linie. Statečná srdce je radost sledovat, protože se v nich tak spojuje filmařský um se zajímavým tématem. Jediné, co snad lze vytknout (nad drobnou patetičností ve spojení s Utoyou přivírám očko), je fakt, že i tentokrát platí zlaté pravidlo, že většina dokumentů by mohla být nejméně o 15 min. kratší a nic by se nestalo.

První polovina filmu, je podána s tak nepopsatelnou lehkostí, že jsem byl přesvědčen, že Tarantino se právě stal vládcem filmového Olympu. Bohužel, jakmile je Djangova vendeta úspěšná, začne se s filmem dít něco nepříjemného. Doktora Schltze v druhé polovině vůbec nepoznáváte. Je to vůbec ten samý člověk jako v první půlce? Zdá se totiž, že kromě vzhledu nemají nic společného. Takový zjevná neprofesionalita a neschopnost udržet si krytí, jsou v naprostém nesouladu s Schultzovou postavou, jak byla předvedena v první polovině, nemluvě o naprosto zbytečném závěrečném gestu, které Schultzově postavě nelze věřit už vůbec a byla by vysvětlitelná jen raketovým vývojem stařecké senility. Druhá půlka trpí rovněž očividným umělým natahováním, které je záminkou pro zopakování krvavé přestřelky v domě a nijak neplyne z nutnosti příběhu. Popravdě řečeno, řádný konec Djanga vypadá tak, že Schultz a Django koupí Broomhildu a odjedou, konec. A když už jsem v oněch nedostatcích, tak čistě osobní dojem: chápu, že DiCaprio je skvělý herec, ale tenhle film patřil Foxxovi a Waltzovi a leckteré scény se mi zdály zcela účelově nastrčené jen pro to, aby nám DiCaprio mohl předvést nějakou svou hereckou etudu. Závěrem ale nutno říct, že Django je skvělý film, jehož nedostatky mě mrzí tím víc, že je tak blízko naprosté dokonalosti.

Nemá cenu říkat, že nasazení autorek i dopad jejich dokumentu ve veřejné sféře už samy o sobě zasluhuje obdiv a uznání. Nicméně dokument je také film, a v tom to všechno trochu pokulhává. Celý dokument působí dojmem věčného opakování téhož, co jsme viděli v prvních 20 minutách. Výsledek tak působí chaoticky a nastavovaně. Což je škoda, protože se člověk začne poněkud nudit, chybí tu gradace a snaha o vyprávění namísto záznamu a komentáře. Ale to je jen malý rýpavý prstík.

Profil tří žen, různých názorů, různého původu, které žijí v těžké finanční situaci a samy vychovávají své děti. Jaké jsou? Jak zvládají každodenní boj o peníze? Jak vidí nás ostatní? Kde se stala chyba? Kde selhal systém? To vše se snaží Daniela zodpovědět ve svém dokumentu, který neurazí, ale jak se domnívám, ani zvlášť nenadchne.

Co Hra o kámen nabízí, je důkaz, že každá veliká politická událost nebo změna, nakonec vždycky začíná u nějakého toho pejskaře :-).

Starosta hledá, jak by zabránil vystěhovávání obyvatel ze svého města. Je přesvědčen, že vinu nese ona spousta "nepřizpůsobivých", kteří se potulují po ulicích, hlučí a nemají co na práci. Většina "nepřizpůsobivé" mládeže by zase ráda dostala místo, kde by se mohla scházet a věnovat se své oblíbené kratochvíli, kterou je tanec. To jim starosta odmítá poskytnout, dokud se nezlepší současný stav. Začarovaný kruh, kdy podmínka, která umožní zlepšení, zlepšení již předpokládá. Film o marném hledání slova, které by pomohlo pojmenovat, a tím vyřešit problém, který obě strany mezi sebou mají. To slovo všichni hledají, v každém dialogu po něm tápou, ale skrývá se jim za nánosem přebujelých a tisíckrát změněných politických korektností.

Většina dokumentů trpí, ať už v jednom nebo druhém směru, radikální nevyvážeností mezi námětem a filmovým zpracováním. Bez proudu není výjimkou. Je to velmi kvalitně natočený dokument o slabším tématu, které sice nabízí možnost přesahu, nicméně režisérka jej nevyužívá. A tak až vyjdete z kina, zůstanou vám v mysli vzpomínky na spoustu krásných obrazů, lehkost střihu, ale když se vás někdo zeptá: "O čem to bylo?" uvědomíte si, že už ani nevíte, že vás to prostě nezaujalo.

vtipné, ale jako většina bollywoodu nesnesitelně dlouhé s dějovou linkou nekonečných seriálů.

Ztracené dvě hodiny života. A snaha vyždímat z populární série a Johna Deppa nějaký ten dolar navíc. Nevydatný příběh je na více jak dvě hodiny naředěn Jackovými eskapádami a akrobatickými kousky, které dovedeny až do samé krajnosti už nikoho nebaví a jak je vidět ani herce samotné