Ilicka

Méně krve, více povídání, hezčí kousky do skládačky příběhu Nevěsty a nenávisti. Dvojka je mi svým rozvíjením vyprávění daleko sympatičtější než krvavé orgie v jedničce. A to klidné a téměř neakční finále, to bylo asi Tarantinovo ironické uchechtnutí proti diváckým očekáváním epické megabitvy.

Jedna za pejska a jedna za to, že jsem se na to jako malá vydržela dívat...

Zajímavý příklad dojení mrtvé krávy. Nevěřím, že by na to někdo do toho kina šel... A to už tak od pětky.

Semir je nezničitelný, jen partneři se střídají a koncept se zoufale snaží přiblížit americkým zběsilým akčňárnám... Bohužel se to tak úplně nedaří...

Má soukromá vojenská/vězeňská guilty pleasure. Robert Redford v hyperpatetickém dramatu o lidské a vojenské cti za zdmi věznice. Óda na padlé anděly ve stínu hvězd a pruhů. Netuším, z jakého důvodu na tento film dostanu jednou za čas neskutečnou chuť a nechám se unášet na vlnách dobývání Poslední pevnosti.

Holky Gilmorovy mi vždy předají dobrou náladu a svou nevyčerpatelnou energii, a to jsem ani zdaleka neviděla všechny díly...

Ač nerada měním svá hodnocení, musím Skále po druhé projekci přidat další pomyslné body. Od první projekce jsem zestárla o čtyři roky, a proto (navzdory tomu) jsem se od první minuty do té poslední výborně bavila. Vše bylo přesně načasované, střih, hudba, exploze, herci - Nicolas Cage, který tehdy ještě ruloval a měl našlápnuto k tomu, aby se stal akční ikonou, sir. Sean jakožto postarší agent 007 a Ed Harris, natolik charismatický záporák, že je těžké mu chvílemi nefandit. Michael Bay po Mizerech potvrdil, že pokud se jedná o akci, pyrotechniku a atraktivní nálety kamerou, patří k naprosté špičce. Hans Zimmer projevil svůj nesporný talent a vytvořil geniální soundtrack, který zvyšuje tepovou frekvenci o 100%, když zavřu oči, vidím před sebou Hummela v dešti na hřbitově, Godspeeda se světlicemi nebo Jade... Na vrcholku hory akčních blockbusterů přelomu 21. století, nesčetněkrát napodobovaná, parodovaná, vykrádána, a jedinečná...

Tahle pohádka je typická ukázka filmové dvojky a trošku netypický pohádkový schizofrenik. Více dementních strašitel a neméně dementního knížepána, méně písniček a Jindřicha s Eliškou. Na jedné straně tak idiotský (!!!) čert někam padá, s hastrmanem mají blbé a infantilní "hlášky", na druhé straně Jindřich na vojně zažívá kruté časy a Turci ho téměř rozsekají na kusy. Avšak nebýt jeho vojančení a stále zoufalejší Elišky, posílám druhou Princeznu ze mlejna do odpadu. Bez milosti!!!

První Shrek je výborný. Zrovna jsem ho viděla znovu - česky. A musím říct, že pro jednou se dabing opravdu povedl. (Napasování narážek na české pohádky.) Jinak: Výborná hudba, vtípky a sympatický nerudný zlobr a ukecaný osel. Dlouho jsem se u pohádky tak nenasmála.

Jedna z mála mých "náctiletých" seriálových lásek, které mi vydržely dodnes. Nostalgie mnou cloumá pokaždé, když Dido zapěje, že "nemůže spát ani dýchat, dokud s ní nebudeš". Čtyři eMZáci, velké tajemství, problémy přerůstající přes hlavu. Každá série žánrově (a z hlediska Michaelova účesu) jiná, což je moc dobře. A vánoční epizoda Roswell Christmas Carol je možná neuvěřitelně sentimentální, ale já u ní brečím dodnes.