Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (543)

plakát

Zlý časy v El Royale (2018) 

Stačí asi říct jen Drew Goddard (Cabin in the woods, World War Z, Martian)...dalo by se volně asociovat ve stylu Four rooms, From dusk till dawn nebo The Hateful Eight, ale tohle je jeden z těch filmů, kde je tak krásná výprava a scénografie, že i kdyby se tam nedělo nic, tak se kocháte architekturou a designem interiérů.

plakát

Záhada Silver Lake (2018) 

David Robert Mitchell natočil jeden z nejlepších horrorů posledních let "It follows" a tímhle filmem potvrzuje, že patří mezi nejzajímavější a nejnadějnější nové režiséry. Paranormální snová neo-noir detektivka s výborným starosvětským soundtrackem. Osudová žena, podprahové zprávy v písních, podzemní tunely, soví vampírka atd. Jako kdybyste zkombinovali Body Double od De Palmy s Donnie Darkem, Hitchcockem, Lost Highway a Inherent Vice.

plakát

Thunder Road (2018) 

Film na téma "na posraného aj hajzl spadne"...komu se nebude líbit prvních 5 minut, kdy hlavní hrdina fňuká a je trapnej, tak ať to vypne, protože v tomhle módu to jede celu dobu. Plus čekáte, kdy se to naplno prolomí do "Falling Down" stylu. Ale hlavní postava (zároveň scénárista a režisér) je ve své otravnosti dostatečně silnej a zajímavej antihrdina, aby to jakž takž utáhl.

plakát

Černý kůň (2011) 

Filmy Todd Solondze buď milujete nebo nenávidíte. Tenhle jede víceméně v jeho klasickým mustru "smějeme se podivínským loserům, ale máme u toho trochu divnej pocit, že to vlastně zase až tak k smíchu není" (tentokrát konkrétně o tom, že někdo je línej, a druhej má dar). Hlavní hrdina je 40letej tlustej neschopnej mamánek (Mia Farrow) s akutním nedostatkem sebereflexe, kterej žije stále u rodičů a pracuje v otcově firmě (Christopher Walken). Love-story, která se tam začne rozvíjet, by možná dojala, kdyby nebyla tak zoufalá a očividně předem odsouzená k zániku. Celej film posouvají dopředu jeho snové fantazie, kde ho svádí sekretářka, promlouvá mu do duše maminka atd. Celkový vyznění filmu je ale vpodstatě lidštější, než jeho předchozí věci, i když naděje je tam skrytá v závoji smutku a zmařených šancí.

plakát

Neboj, daleko neuteče (2018) 

Gus Van Sant se na starý kolena umírnil a točí člověčinky. U tohoto by stačilo říct "pro fanoušky Dallas Buyers Club", tzn. retro životopisný příběh o nemocném muži a jeho cestě ke světlu. Typickej oscarovej film v dobrým slova smyslu s all-star castingem (Joaquin Phoenix, Rooney Mara, Jonah Hill, Udo Kier). Natočený podle knihy Johna Callahana, alkoholika, kterej skončil na vozíčku, podstoupil 12 krokovej AA program, a pak se stal provokativním a nekorektním ilustrátorem. Příběh o tom, že někteří musí padnout na dno, aby se něco naučili a pochopili, když to nejde po dobrým, tak to jde po zlým. A taky o odpuštění a každodenním boji/hře jak být lepším člověkem. Nakolik vás to dojme/osloví záleží na levelu cynismu.

plakát

Beze stop (2018) 

Stejný téma jako "Captain Fantastic", akorát že to není barevnej hihihi hahahi cool dojáček pro celou rodinku, ale celkem depresivní drama.

plakát

I Think We're Alone Now (2018) 

Uznávaná kameramanka (tady i režisérka) s vítězným filmem letošního Sundance. Hodnocení na imdb i csfd prozrazuje, že na tenhle film musíte mít náladu, respektive musíte mít slabost pro atmosférický meditativní filmy, kde "se nic neděje". Tohle je jeden z nejzvláštnějších postapokalyptických filmů (ve skutečnosti křehká romance o osamělosti a blízkosti), kterej celej stojí a padá na úžasné kameře, hře se světlem a herectví Dinklageho a Fanningové. Dějový je to asi tak, jako "a ghost story" :-). Potěšili různé drobnosti pro pozorné (kniha "Láska za časů cholery", tričko "same shit everyday", texty písní komentující děj atd.). Velkej prostor tu má nedořečenost a symbolika (dá se na to dívat třeba i tak, že to není postapokalypsa, ale současnost), takže kdo potřebuje mít všechno racionálně vysvětlený, tak bude pravděpodobně rozčarovanej a bude nadávat, že zápletka nedává smysl.

plakát

Kuso (2017) 

Šuk prc mrd Flying Lotusovi stejně jako kdysi Švankmajerovi nesedl papír sliz hovno hnis tak natočil něco mezi Nahým obědem, japonským Funky Forestem a monty pythonama šulinová voda smradlavá kunda chcípni fskutečnosti nechutná horrorová komedie blitky vřed smrad kterou nelze hodnotit měřítky této dimenze pochcanej potrat zkvašená žluč doporučuji každému kdo chce někdy dát více než jednoho papíra ztrouchnivělý vnitřnosti žabí puch jedovatý žlázy tyhle místa existují a těší se až váš mozek sežerou zaživa pojdi ve škarpě nafouklý břicho znetvořený děcka.

plakát

Počítání mrtvých (1999) 

A ještě jeden Scorsese po 15ti letech, který dozrál jako víno, tentokrát tenhle neprávem opomíjený s Nicholasem Cagem, kterej zde může naplno uplatnit svůj základní výraz "ztrápené štěnátko", protože celou dobu brázdí ve zběsilém tempu ulice v sanitce pronásledován duchem dívky, kterou kdysi nezachránil, učí bezdomovce, jak se správně podřezat, vede existencionální poetický promluvy, bere si prášky od neznámých lidí ("take this pill, red lion king of the jungle hakuna matata. No language, just brute power."), nosí v náručí mrtvé dítě zamotané do alobalu, snaží se sblížit s Patricii Arquette ("My dress looks like from the night of the living cheerleaders"), za parťáka má Johna Goodmana, násilnickýho psychopata nebo černocha, kterej oživuje přestřelený předstíraným zázrakem ("superlight of Jesus, bring him back!") a z okna sanitky pozoruje snovou scénu masa visícího v prádzných ulicích New yorku....a do toho zase vylézají ze země ti duchové....špinavej šílenej film, kterej je "filmovej" v tom nejlepším slova smyslu...i když to nasvícení postav zvrchu tomu dodává takovej zvláštní divadelní nádech. "We like our coffee bloody" "No one asked you to suffer, it was your idea."

plakát

Mys hrůzy (1991) 

Poprvé jsem to viděl cca před 15ti lety a teď to bylo ještě lepší, člověk si víc všímá takových blbostí jako démonická barva nebe nad právníkovým domem, jaký citáty jsou na cedulce nad nárazníkem atd. Potetovanej De Niro s jížánským přízvukem v jedné ze svých nejzběsilejších rolí, v cele má plakát Stalina, celou dobu cituje z bible, čte Nietzscheho a jeho společná scéná s 15ti letou Juliette Lewis je skoro surreálná - ona přichází na domnělou schůzku s divadelním profesorem, on jí čeká na pódiu v perníkové chaloupce, namotává jí na Henryho Millera, říká si "big bad wolf" a ona mu pak cucá prst, atmosféra by se dala krájet. Finále je výborně přepálený a nabírá až horrorových obrátek.