Judy24

Je mi líto, jestli nadsazuju, ale na Míšu Kuličku mi nikdo nesmí sáhnout. Je to sice jenom ušišlaný malý chlupatý medvídek, ale já ho stejně vždycky zbožňovala, už jenom způsob, jakým se houpe, když chodí, nemá chybu. Míša Kulička s přišlápnutým jazýčkem, strašidlem Vasilem a tou nejkouzelnější, nejmilejší a nejlepší medvědí Maminkou ze všech pohádek je pro mě jedna z nejnostalgičtějších pohádkových jedniček.

Broučci jsou klasikou mezi Večerníčky, ale navíc velmi ojedinělou klasikou. Broučci jsou totiž originální, protože to jsou loutky. Jejich křidélka visí na vlascích a oni opatrně létají přes les a svítí lidem na cestu. Vždycky patřili k mým oblíbencům. O nich se totiž moc pohádek nepíše (ani netočí), takže to byla fajn změna a navíc - ti broučci jsou tak krásně pohádkoví! Teprve zpětně oceňuji "výchovné dopady" Broučků na mě samotnou, ale nějaké tam určitě jsou. Broučci uklidňují, protože dávají důraz na rodinu (a že je veliká!), na starání se o druhé a úctu ke všem okolo. Jsou tak ideální a přitom nám jsou tak podobní. I jejich děti jsou pošetilé a i u nich mají rodiče pravdu. Vždycky když je vidím, musím se usmívat. A v létě, když na zahradě létají Svatojánští Broučci si na tuhle pohádku vzpomenu a uvědomím si, jak hezky nám pan Karafiát a pan Trnka přiblížili ten pohádkový ráj, který se skrývá, tam někde pod kapradím. Škoda těch občas prapodivných příběhů a občasné nepřehlednosti v animaci. Ale to jsou drobnosti. Broučkům budu vždycky držet krovky, aby si získali srdce dalších dětí.

Když jsem byla malá holčička, vypadala jsem skoro jako Amálka. Je to skoro až přehnaně laskavé, ale já na vílu z palouku a pana Hrzána nedám dopustit.

Moc moc sympatický film. Silné příběhy fungují, jenže občas se filmařům stane, že přeženou formu a moc samotného příběhu zůstane skrytá. To se Seanovi McNamarovi nestalo. Celý film táhne scénář a skvělé herecké výkony a bohatě to stačí, protože skutečná síla reálné Bethany Hamilton tak na vás nalehne s plnou vahou a já si to vesele nechala líbit. Je to totiž docela komorní příběh pevné rodiny. Ohromný příběh.

Nejdřív se mi to hrozně líbilo, ten námět je originální, což se (zejména v žánru jako je romantická komedie, kde se točí pořád to samé...) rozhodně cení, ale někdy po konci první poloviny pro mě začal film ztrácet body tím, jak nelogické to bylo. Celá ta zápletka už prostě nedávala smysl, našla jsem v ní hezkých pár děr, nebo alespoň "divností" a korunoval to ten prapodivný happyend, u kterého jsem se koukala do stropu a říkala si, proč a jak někdo tak hezky rozjetý film přejede růžovým buldozerem. Nejhezčí mi tak zpětně připadá scéna po narozeninové oslavě. Tam jsem viděla ten smysl toho filmu, tam jsem se nad něčím zamyslela, tam přesně mě ten film nějak zasáhnul.

Je docela znát, že Drew za ty roky před kamerou koukla občas i za ní, dávala pozor a že si svůj film pečlivě rozmyslela. Asi se to nemusí každému líbit, ale ten film je (na herečku, kterou mám zafixovanou jako ten typ, co hraje "pořád v tom samým") takový...svůj. Na nic si nehraje, Drew to prostě takhle chtěla, vybodla se na ostatní, obula si brusle, hodila je pod kotníky Elen Page a vybrusila si film s takovou jistotou, s jakou se podepisuje. A i ten film je vlastně jejím podpisem...ne?

Miluju Mojí rodinu! Já mám totiž tak nějak obecně dost slabost pro Brity, jejich humor i jejich sitcomy. Oni je dělají tak nějak jinak než Američané, možná i o něco jednodušeji, ale tenhle seriál je tak jednoduchý, jako je nabitý vtipy. Věrnější popis rodinných situací, tak dobře známých z každodenního života (a někdy tak akorát přehnaných), v televizi prakticky nevídáme. Bravo!

Abych řekla pravdu, Jima Carreyho moc nemusím, nikdy se mi v žádném filmu doopravdy nelíbil, takže jsem byla od začátku k tomuhle filmu trochu skeptická, ale zbytečně. Jim Carrey mě provedl celým filmem, celou svou myslí a já z něj a Kate ani na okamžik nedokázala spustit oči. Nevím, čím přesně to je, ale ta směs sci-fi , komedie, dramatu a zamotanosti je tak vyvážená, že to prostě dohromady dokonale klape, jako přesně nařízené hodinky. Tik tak.

Na první pohled obyčejná romantická komedie o ošklivce a princi ze střední školy, ale na ten druhý jsem zjistila, že si dali tvůrci docela záležet na tom, aby se vyhnuli aspoň polovině klasických klišé téhle kategorie. Hlavní hrdinka není obyčejná holka, kterou by filmaři co nejvíc zošklivili, ale moc hezká dívka, která se to jenom snaží ukrýt a uzavírá se před světem. Její proměna není tolik fyzická, jako psychická. Její princ není na začátku namyšlený, je vlastně hned docela fajn a má vážně skvělou starší (?) sestru, která mu umí pomoct a usměrnit ho v ten pravý čas. Konec maturitního plesu je také jiný, než obvykle a film tak působí aspoň o malinko realističtěji. Hlavní hrdinové jsou skvělí a překvapivě jsem film viděla s docela slušným dabingem, takže kašlu na triviálnost scénáře, kašlu na kýčovitou pohádku a s klidem lehce nadsazuju své hodnocení. EDIT: Tak jsem si to s odstupem pustila ještě jednou a ne - pořád se mi to líbí, ale půlka kýčů, která tam zůstala je příliš a zas tak tenhle film nevyčuhuje. 60% si nicméně rozhodně zaslouží.

Mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami se nějak nemůžu rozhodnout, uvidím, jak se mi film bude líbit, až si ho pustím podruhé. Celé měsíce si ve škole stěžuju, že tam jsem jediná Cimrmanoložka a jedna moje kamarádka zkusmo hodila pár hlášek z Nejisté sezóny a když zjistila, že nereaguju, dala mi DVD k narozeninám. Upřímně řečeno, to taky nechápu. Jak jsem se k tomu mohla dostat tak pozdě? Ale k věci: Nejistá sezóna je geniálně vybalancovaná směs dokumentárního a hraného filmu. Vypadá to jako dokument, prakticky všechno je pravda, ale natočili to až o pár let později. Pokud se pánové Cimrmanologové snažili působit reálně, povedlo se jim to na 100%. Těžko se tomu všemu věří (například, že jim to vůbec povolili natočit), ale je zábavné vidět svoje milované divadlo ve zcela jiném světle. Ve světle, které nesvítí zezadu na přední část divadla, ale vzadu na tu zadní. Prozatím dávám čtyři hvězdičky, protože je pro mě těžké se smířit s tím, že tam bylo málo hlášek, na které jsem se těšila, měla jsem prostě moc vysoká očekávání, ale nezoufejte kluci, třeba až si to pustím podruhé....