Doutas

Jim (James Dean) je asi takový rebel jako každý druhý puberťák. Nerebeluje ani proti establishmentu ani proti společenským konvencím, ale pouze proti svým rodičům. Lituje svého otce a zároveň jím pohrdá pro jeho neschopnost a zbabělost. Rebel bez příčiny je ve své podstatě vcelku obyčejný film o dospívání. Jimův kamarád Plato je tragičtější postavou, ale z mého pohledu lehce nepovedený konec nenechá jeho příběh dostatečně emocionálně vyznít. Auru výjimečnosti tak filmu propůjčuje pouze legendární James Dean, jehož brzká tragická smrt z něj udělala nestárnoucí idol vzpurného mládí.

Další vynikající snímek od mého oblíbeného režiserského dua, který hraje na smutnější notu, než u Coenů bývá zvykem. Příběh loosera, kterému v životě nic nevychází a kterého potkává jedno neštěstí za druhým. Jeho snaha o uměleckou integritu a nezávislost v kombinaci s neprůbojností a absencí jakékoliv ambice mu brání v tom, aby se stal "úspěšným", aby "prorazil". Protlouká se životem, spí na gaučích svých známých, a když se rozhodne vše vzdát a vrátit se zpět do ubíjející práce námořníka, tak ani nemá peníze aby si zaplatil obnovu licence. Coeni nám však servírují tento smutný příběh s jejich typickým černým humorem, kdy se nesmějeme samotnému tragickému Llewynovi (kterého nám je spíše líto), ale absurditě toho, co mu háže život pod nohy. Oscar Isaac je v hlavní roli výborný, z plejády vedlejších epizodních postav je nezapomenutelná kreace mizantropa Johna Goodmana. Ani po technické stránce jsem nenašel nic, co bych mohl filmu vytknout a folkový soundtrack mi na první poslech učaroval (a to folk normálně neposlouchám).