Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (416)

plakát

Bellflower (2011) 

Ale tohle bylo libové! Romantický thriller s hororovými prvky s neznatelnými přechody mezi jmenovanými žánry, aneb za málo peněz hooodně dobré muziky! Překvápko. Obsah obsahu výše mimochodem kouzelný, chi...

plakát

Hooligans (2004) 

Kdyby ti angličtí bobánci četli v dětství Rychlé šípy, mohly se o nich točit úplně jiné filmy... U těchto fotbalových příběhů anglické produkce se člověk chca nechca dostane vždy do srovnávání s ostatními obdobnými – Football Factory v konfrontaci průměrný, podrůměrný. Story prostá nápadu, část s vidinami či sny, které mají příběh zřejmě ozvláštnit a vedou až k závěrečné scéně, působí šroubovaně. Přehudbíno.

plakát

Královská aféra (2012) 

Po všech filmových stránkách klasický precizně zpracovaný historický film. Něco jsem se dozvěděl, emoce to u mě taky vyvolalo – někomu jsem fandil, někomu bych naopak nejraději nakopal dánskou zadnici, potvrdil jsem si poiksté, že Mikkelsen je fakt borec, vše tak, jak má být a jak dzberry to rád... Pro mne jeden z těch filmů, kdy v úctě k němu je těžké jej komentovat, něco shazovat, něco vyzdvihovat, ten film prostě je, a to stačí...

plakát

Čtyři lvi (2010) 

Jako kdyby mi někdo zlomil nohu a teprve pak mě začal lechtat na patě... První půl hodinu jsem málem nerozchodil, užuž jsem to vzdával, říkal jsem si – trapné, urputná snaha o srandu, pokus vyrovnat se Cohenovic Sašovi, panečku, to jsem zas naletěl, jedna hvězda max... Ale naštěstí jsem vydržel a ty rozporuplné pocity si vychutnal až do konce. I u těch nejvtipnějších scén jsem zůstal vážný, i když kdesi uvnitř jsem klokotal smíchem. Zvláštní...

plakát

Moje matka (2005) 

Krásné, krasosmutné, bez zbytečností. Doják, kterému jsem věřil, páč netlačil na pilu. Šikovný kameraman, šikovní herci. Pár kaňek bych našel (černobílá retrospektiva, rychlé odbourání jazykové bariéry aj.), ale kašlu na ně, filmu to až tak neublížilo... Kaunis, kiitos.

plakát

Teresa, el cuerpo de Cristo (2007) 

Bál jsem se, že tenhle film půjde absolutně mimo mě. A co já na to po závěrečných titulcích? Šlo to mimo mě... Paz Vega jako jepťa mě nebavila, mám raději její „uvolněnější“ role. Zpracování na můj vkus až přespříliš založeno na dialozích, vyjednávání, přemlouvání, božím zaláskování, pochybnostech, symbolických obrazech atp. Nečekal jsem akci, to ne, ale alespoň nějakým pořádným upalovacím vzrůšem to mohlo být proloženo... Anebo kdyby alespoň moucha tam někdy proletěla...

plakát

Offender (2012) 

Zápletka rázná a jedoznačná jak bachařův obušek zabořený jedním rychlým švihem do muklových slabin. Nic nového nečekejte, najdete tady zlou partičku, zlého bachaře, hodného bachaře...zkrátka jako vždy. To však neznamená, že se nejedná o celkem slušnou vězeňskou adrenalinovou oddychovku, někteří arestanti – včetně hlavního hrdiny – byli nakástovaní výborně, spokojenost, pro filmy z vězeňského prostředí mám podivnou slabost, zřejmě jsem si musel v minulých životech dost hodně odsedět...

plakát

Hranice života (2005) 

Pokud by mělo být to, z čeho jde takový strach, takovouhle jízdou, tak už se docela i těším. Okouzlující tripík. Plný schízy, paranormalit, neuróz, psychedeliky, on je já a já jsem on a všichni jsou všechno a jsou tady se mnou a někdy i vícekrát... Prskavka na hranici života. Uff. Zvláštní zážitek. Strašidelný. Líbilo.

plakát

Billy Elliot (2000) 

Film, který uspokojí masy. Vícevrstnaté, řemeslně zmáknuté, ale zároveň nijak vybočující z řady filmů o snech, cílech, překážkách, trhnutí oponou...

plakát

No mires para abajo (2008) 

Docela roztomilé softporno. Doporučuju párům, které teprve začínají směšovat genetické informace anebo třeba nevědí, jak na to, a hledají inspiraci – zaučování nejen skrze „jednaosmdesátkové číslo“ bylo srdce rozbušující (bože, jak mně bylo toho kluka líto!) i inspirativní. Mnjo... Bohužel mi ale tenhle příběh občas zadrhával jak přerušovaná soulož, somnambulstvím hlavního hrdiny to však nebylo, to spíše dírami ve scénáři a zbytečnou snahou o „umění“... Mimochodem, cestování v časoprostoru při orgasmu, to je přímo geniální nápad, kterého by se měl určitě někdo ujmout! Tak třeba Woody...co děláš příští rok?