dzberry

Hezké povídání kluka z Bronxu o jeho dětství a dospívání v šedesátých letech. Parádní hudba, úžasné dobové prostředí. Dobře se na to kouká, i když způsob vyprávění byl na můj vkus lehce naivní... Taková ta „hutná“ mafiánština, kterou známe (nejen) z Kmotra, to určitě není – Sonny je spíš jen takové kápíčko, co ovládá jednu ulici a možná i pár přilehlých (víc se toho totiž o něm ve filmu divák nedozví), denně klábosí u nějakého kandelábru anebo je zalezlý v hospodě. Hm... De Niro jednotvárný, moc mě nebavil. I přes to přese všechno za čtyři.

Fakt jízda. Syrové, uvěřitelné, promyšlené, bez zbytečností. Snad poprvé v životě jsem si užil rap...wow!!!

Prima v sobotu dopoledne na Nově jako kulisa při pozdní snídani po pátečním večírku, kdy tupě zíráte na barevné obrázky a je vám jedno, že čumíte na prosťoučkou americkou tralala a tanytany kravinu...

Pozitivní nezávislá blbinka s dvěma sympatickými herci na nedělní dopoledne. Filmík, který vyvolá úsměv a......to je zhruba tak vše.

Nevěra sem, nevěra tam, tápající rodičové, tápající děti... A tápal jsem i já. Ničím neohromilo, ničím nepřekvapilo, nevím, odkud to šlo a kam to mířilo. Ledově chladný zůstávám, žádná bouře z ohromujícího filmového zážitku ve mně nepropukla...

A já to včera viděl vůbec poprvé, heč! Vysokoprocentní bobky z toho sice trousit nebudu, nicméně uznávám a chápu, proč je Rosemary škatulkována do škatule "hororová klasika", i když závěr mě spíše rozesmál než cokoliv jiného... Fascinovala mě (a hnusila zároveň) Ruth Gordon, ojojoj, parádní výkon!!

Místy malounko nudné, občas trochu nedodělané a semtam lehce zmatené, Kevina chci jako medvídka na hraní pro svého syna. Pěkná i vhodná muzička...

Dlouhatanánský čas mi tento film ležel doma, pořád jsem se mu z nějakých záhadných důvodů vyhýbal......ovšem to si fakt nezasloužil!!! Úchvatné drámo, skvělý Kingsley, skoro až „sadisticky“ vybudovávaný příběh a s ním spojená atmosféra, malinko jsem si akorát neuměl poradit s postavou nelogicky a nepromyšleně a unáhleně jednajícího šerifa. Nedaleko od pětihvězdí...

Neměl jsem ani zbla tušení, do čeho jdu, když jsem si tento snímek začal pouštět. Čekal jsem na více či méně tradiční biografickou záležitost a ejhle, omyl! Vykoukla na mne nádherná Nicole, její propukající láska k Alfovi, úchvatné interiéry domu, ve kterém se převážná část story odehrává...a to vše bylo zalito chlupatou romantikou a přidušeným erotičnem. Přikovalo mě to, nepustilo, tajemnem to na mne dýchalo, partnerce hned zítra míním vyznat lásku tím, že ji požádám, aby mi nafoukla lehátko, a pak... Uau! Moc hezké vzdání holdu jedné zajímavé ženě americké, co ráda fotila neobvyklé...

V některých momentech mě to i lehce pobavilo, ne že ne... Ale jinak tuctová bumprásk komedie spíše pro mladší účastníky filmového provozu. Nářez nenářez, k tomuhle filmu a ódám na něj zůstávám hluchý jako pařez.