dita.krizova

Jak tohle mohlo dostat Českého lva, to mi hlava nebere.

Bože můj, to bylo žalostné. Horší pohádku opravdu už dávat nemohli. Nudná, špatní herci a dialogy příšerné. Myslím, že mnohem líp by udělali, kdyby tu princeznu hrála jedna z její družiny nebo co to bylo. Tady je krásně vidět ten rozdíl, kdy pohádku sponzoruje Česká televize a Nova.

Nijak zvlášť jsem je nesledovala, ale na Zaříkávače jsem se ze zvědavosti podívala. A obsah a ono důležité sdělení mě muselo nějak minout. Tenhle až příliš motivační a spasitelský přístup mě spíš děsí. Aneb jak vybudovat "kariéru" na yt jen kvůli tomu, že mu holka nepřišla na rande. Jednu hvězdičku dávám pouze za animace a trochu smíchu.

Ten kdo to dokoukal, má u mě půl království a bednu jablek. Panebože, to se táhlo! Špatný příběh, špatní herci, špatné, špatné.

Hezké, příjemné, ale na můj vkus je tam až přespříliš lásky na jeden film. Moc velké klišé, nepřekvapující. A ta scéna, kdy sedí v autě, prší, on ji pustí svoji oblíbenou písničku, která je samozřejmě příšerně romantická? Ale prosím vás! Nejvíc mě na tom filmu zaujal soundtrack a pár knižních titulů.

Trochu Channinga Tatuma a k tomu válku a nešťastnou lásku, okořenit to autismem a rakovinou a jako třešničku tam dát koně + ještě teda nezapomenout na mince, které mají být jako hlavní nit protkány celým filmem - tadá, máme tu americkou přeslazenou romantiku. Je to tak strašně sladké, že se to lepí na patro snad i víc než ovesná kaše ke snídani.

Chtěla jsem se vyhnout tomu, abych tu psala o tom, jak mě zklamal, ale to prostě nejde. Zklamal mě. 70 minut filmu mi přijdou zcela špatně využity. Tvůrci propásly okamžiky, ze kterých se dalo mnoho vytěžit. Přijde mi, že dost scén na sebe i hůř navazuje. Na film se nešlo dívat jednoduše, příběh se mnou neplynul onou lehkostí povznešenou označením, že jde o festivalový snímek. Moje pozornost kvůli tomu usínala. Zbylých 20 minut mě ovšem znovu probralo, tam jsem se místy i povznášela s lehkostí. Ale i přesto mi přijde, že film má o dobrých 10 minut navíc. Čekala jsem, že by film možná vygradoval scénou, kdy Kuba stojí na mostě, to se bohužel nestalo a místo toho se objevil konec, který se tak ošklivě a okázale snaží hrát na city, až to hezký není. Stejně tak jako se Kuba ztrácel ve svých citech, tak já se ztrácela v tomhle zvláštním filmařském počinu. Co mu ale upřít nemůžu, je úžasná kamera.

Uživatel Malarkey se poněkud víc plete. Když jsem se chystala pustit si tenhle film, jeho komentář mi naprosto zkreslil očekávání. Opravdu nechápu, jak může tenhle film přirovnat k českému filmu Občanský průkaz. A nakonec ještě filmu, co je uvedený jako romantické drama, vytknout nedostatek humoru. Wtf?! Co jste si šlehl před přidáním komentáře? Dovolila bych si tvrdit, že film je naopak nad průměrem všech romantických komedií, kterými jsme zahlcováni. Je jiný, netuctový. I když tam pro mě byly mouchy jako scéna na večírku a konec, který mi jaksi trochu utekl, musím jej hodnotit kladně.

Umělé. Nepřirozené. Ne, ne. Už jen ta scéna, kdy se Tereza poprvé miluje s Tomášem je víc než trapná. Zatímco v knize je jednoduše zkrácena do jedné věty, za kterou si každý může představit celkový průběh - "Milovali se ještě téhož dne." Ve filmu je to vyobrazeno až příliš komicky. Zmateně a nevášnivě poskakují přes celý jeho byt a všechno kolem shazují a rozbijí. Mám pocit, že postavy nejsou vyobrazeny zcela správně, jak by být měly. Tomáš přes přílišnou snahu stále působí víc směšně než svůdně. Jeho "Svlékni se." vyvolá spíš smích než touhu. A Tereza na mě pro změnu působí jako úplná blbka, která za celý život přečetla jen Annu Kareninu. A proto jsem zklamaná. Ovšem tomu kdo knihu nečetl, přijde film jako průměrná romantika.

Ne, tohle přeci nejde srovnávat. Kniha příběh příjemně pozvolna posouvá kupředu, nijak s tím nespěchá, všechno má svůj čas, hraje na tajemno-pohádkovou atmosféru při vyprávění. Je to proloženo filozofickými úvahami o životě, smrti, lásce, vesmíru. Zatímco film nám celý příběh předhazuje hned, nezdržuje se zamýšlením, jde tam jen o tu dějovou linku. Je pravda, že mi taky chybělo ono větší skrývání, kdo se ve skutečnosti skrývá pod Dívkou s pomeranči, nechtěla jsem to vědět hned, ale zatímco kniha měla na odkrytí několik mých večerů před spaním, film na to měl jenom hodinu a půl - což je na tohle málo. Ale i tak mě poměrně mile překvapil, lišil se od knihy a to mě potěšilo.