Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Akční

Recenze (1 547)

plakát

Total Recall (2012) 

To jsem se tuhle díval na Novu, chystal se už jít spát, a najednou titulky, že začínají dávat Total Recall. Mé srdce zaplesalo, konečně zase po dlouhých létech uvidím ten skvělý film! Minuty utíkaly a já si furt říkal, kdy už přijde božský Arnold? A pak jsem pochopil a zklamáním zaržál. To jako tenhle chcípáček s charismatem menším, než má uschlý fíkus v koutě mého pokoje, má nahradit Švarcíka? V zajímavostech čtu, že pro roli nabral 14 kg svalů, a kruciální otázka zní: Proč si je nevzal s sebou na natáčení? K dovršení neštěstí se jmenoval Hauser, takže po každém vyslovení jeho jména na plátně každý Čech automaticky reaguje: Nestyda! Podle jisté Cimrmanovy hry. Jinak o ději a akčních "efektech" nemá smysl mluvit. Samozřejmě, hlavní hrdinové mají patrně pod kůží implementovánu neprůstřelnou vestu, takže ani mohutné salvy ze samopalů jim (až na malé výjimky) neublíží. Samozřejmě, že režisér si představuje akci jako velmi rychlé zmítání několika párů až několika desítek končetin, skoky sem a tam, výbuchy bum sem, bum tam, takže člověk má problémy zjistit, co se to vlastně na plátně děje. Vzrušující tak, že divák při tom usíná. Jako jedinou zajímavost jsem si z filmu odnesl tu myšlenku "výtahu", spojení Austrálie s Velkou Británií skrz střed Země. Podle filmu měl tuto trasu zvládnout za 17 minut. Tak se schválně podívejme, jestli aspoň ve fyzice scénárista exceloval, když dialogy a akce mu moc nejdou. Při známém poloměru Země a  gravitační konstantě zjišťujeme, že do středu Země by se ten výtah při volném pádu dostal za 20 minut. A to vůbec neberu do úvahy změnu hustoty Země a hlavně to, že gravitační síla působící na výtah slábne tím víc, čím víc se přibližuje středu. Takže, zanedbáme-li tření a odpor vzduchu, výtah by se na druhou stranu zeměkoule dostal nejdříve za 40 minut.  To nám jaksi s filmem nesedí. Takže mě napadají následující možnosti: a) scénárista je ve fyzice stejný diletant jako v jiných oblastech. b) poloměr Země se v budoucnosti výrazně zmenší.  Ovšem celková hmotnost Země zůstane stejná, protože jinak by lidi místo chůze skákali jak na Měsíci, což se až na malé výjimky ve filmu nedělo.  No, co si budeme nalhávat, já spíš hlasuju pro variantu a). Dorazilo mne, že výtah pohybující se rychlostí několika kilometrů za sekundu dělá hluk (patrně zvuk v budoucnosti taky zrychlí, navíc se dokáže šířit i ve vakuu). A taky se lidi naučí pořádně zadržovat dech, viz ten závěrečný souboj vně výtahu, kde by vzduch buď být vůbec neměl, nebo by to tam mělo naopak pořádně fičet.

plakát

Kašpárek (1980) odpad!

V kterém paralelním vesmíru někomu připadají vtipné kopance do rozkroku? Beru zpět. Mně by připadaly vtipné i v tomto vesmíru, pokud by byly uštědřovány scénáristovi a vypravěčovi, co nás tímto veledílem provázel.

plakát

Zátopek (2021) 

Asi jsem povrchní, ale Zátopek prokazuje, že na vzhledu a charisma záleží. Neužilovi nelze nic vytknout, originál vystihl parádně. Zátopek prý měl doopravdy pisklavý, vysoce položený hlas (v dětství se mu smáli, že mluví jak holka) a exteriér si každý může porovnat s dobovými fotografiemi. Takže už po pár minutách sledování filmu mě pěkně štval a děj mi byl úplně fuk.

plakát

Pocta Karlu Gottovi (2022) (koncert) 

Jasný důkaz,  že po smrti nic není.  Jinak by v průběhu pořadu musel Karel sestoupit z nebe a většině účastníků za jejich vykon nakopat prdel. Zejména se divim, ze takový Gregor a Noid se nebáli. Buď byli velmi stateční, nebo nevěřící,  nebo museli mít plech v kalhotách.

plakát

Mikulášovy patálie: Jak to celé začalo (2022) 

Goscinniho vypravěčský styl postavený na náznakovém humoru se prostě z knihy na plátno převést nedá. Navíc mě celkem rušily prostřihy do reálných životů obou pánů autorů. A nutno říct, že i mé dva synáčky na filmu zaujalo zejména to, že s v něm vyskytují kluci, co se jmenují stejně jako oni: Vendelín a Viktorín. Jinak svou předlohu nezapřeli a celé představení strašně zlobili. Viktorín v jednom kuse nahlas volal: Já mám hlad! Čímž prokázal, že jsme se s jeho jménem moc netrefili.

plakát

Pirát Blackie (1971) 

Ano, děj je slaboučký s logickými dírami velikosti té, co má slon v chobotu. Ovšem dávám za pět jednak za výpravné scény sestávající se ze skutečných lodí a né jen modýlků, jednak za nádhernou Silvii Monti, ale hlavně za parádní způsob, jakým Hill s touto krasavicí vyběhl. Pozměnil a přivedl totiž k dokonalosti heslo, kterým jsem se za zlatých časů řídil taky (ach, kde jen ty doby jsou?). Totiž "ošustit a opustit" vylepšil na "ošustit, vyměnit za tučné výkupné a opustit"!

plakát

Mimozemská invaze (2017) 

Fascinuje mě, kolik lidí se tu evidentně setkalo s mimozemšťany, páč naprosto jistě vědí, že takhle to probíhat nemohlo. Mně přijde akorát tak srandovní ta ve filmu všeobecně rozšířená představa mimozemšťanů, že to budou víceméně zvířata, jen málo oděná a s vesmírnými loděmi s interiéry připomínající nory. Spíš bych očekával to, k čemu směřuje vývoj lidstva - víceméně roboty jen s několika málo "přírodními" orgány.

plakát

Čtyřlístek (1987) (pořad) 

Ano, moderátor je nudný a necharismatický. Ano, formát pořadu je vysoce nespravedlivý, neboť spolu soutěží slavní profesionálové a naprostí amatéři. Ano, je podivné, když z devíti písniček jsou vyhlášeny čtyři nejlepší a jedna nejhorší s cenou nazývanou "kyselý citrón" (a asi byly tenkrát citrony drahé a/nebo nedostupné, páč ocenění dostávají ve skutečnosti kytku bodláků) Ale přesto dávám pět hvězdiček, protože jeden díl odhalil božskou podstatu skupiny Turbo. Nejenže hrají celou dobu bez mikrofonu, ale souznění hráčů se svými nástroji jde tak daleko, že třeba buben začne hrát dřív, než se k němu skrz svoje spoluhráče procpe bubeník!

plakát

Dům plný písniček (1994) (pořad) 

Jednoznačně pět hvězdiček, páč díky tomuto pořadu jsem objevil tento skvost. Ondřeje jsem považoval za méně vtipného z bratrské dvojice, ale zde prokázal, že má své jisté kvality. Ať už vezmu úvodní znělku, prozrazující, že oním domem plným písniček se míní panelák. Až po zvláštní, absurdní rozhovory, kterých je tento pořad plný.

plakát

Rambo III (1988) 

Co nikdy nepochopím: výdaje na armádu USA do r. 1995 mírně klesaly a pak zase začaly růst. A já se ptám, jak to? Když v r. 1996 byla úspěšně naklonována ovce Dolly? To nikoho nenapadlo naklonovat Ramba a výrazně tak ušetřit na výdajích, jednak za techniku, neb on zvládne všechno i s lukem, šípem a sem tam nějakým kulometem, a jednak za oblečení, neboť zcela oblečeného ho ještě nikdo nikdy neviděl. Škoda, že zlí rusáci neobsadili antarktidu, by mě fakt zajímalo, jestli by Rambo lítal rozhalený i při osvobozování tučňáků. A Afghánci se ukázali jako pěkně nevděční parchanti, Rambo je zachrání, natočí se o nich oslavný film, a oni za třicet let Američany sprostě vypráskají.