pytlik...

Film je jasným varováním pro rodiče, aby nepodceňovali výběr povolání svých potomků. Měli dát ty kluky vystudovat na sportovního komentátora, úředníka ÚOOÚ nebo dokonce špíčkového politika, a né jim zvolit práci gangstérů, ke které jsou nějaké ty minimální znalosti a dovednosti nezbytností.

Vida, Cimrmanův játy sestoupil z hor a kapánek se nám zcivilizoval. Ovšem nutno konstatovat, že prokázal velice špatný vkus, do bytosti jeho vzhledu by se zamiloval fakt jen málokdo.

Lidi by měli jít do sebe a vymyslet pro naši civilizaci jiný pohon, protože s tímhle jsme to daleko nedotáhli, že. Na druhou stranu, skřeti by se taky mohli trochu zastydět a podávat lepší výkony, když už mají takhle důležitou roli.

Vcelku nechutný příběh s nechutným koncem a poněkud nechutným zpracováním (v tomto ohledu vynikal zejména Císař).

V první povídce Kratina prokázal, že se v bývalém Československu nalézaly i jiné dobré oddíly než STS Chvojkovice Brod. Ve druhé se naplno projevil Čapkův idealismus, protože se normálně nestává, aby se lidé ve vysokých funkcích zastyděli. No a tu třetí jsem neviděl.

Ano, vojáky nikdo rád neměl a nemá, ale přeci jenom od scény, kdy přišel Jakim orodovat za koně, byl film až přespříliš krutý, podobně jako Hoří má panenko, tomu se fakt nedá smát.

Snímek má značný filozofický přesah, ač se to na první pohled nezdá. Jen si to vezměme, muž vydává "á", žena "bé". No a "á", to je přeci vysoce humanistický výkřik, prolíná se do všech oblastí lidské činnosti a vědění, vyskytuje se jak v operních sonátách, tak ve přírodních oborech, neboť co jiného ze sebe vyrazil Einstein, když přišel na svou slavnou rovnici (kterou pak jistý donald Einsteinovi ukradl, zhmotnil v podobě svých dvojitých hambáčů a vytřískal na ní miliony, ale to sem nepatří). Zato to ženské bé, bé... to žádný normální člověk nevydává, snad s výjimkou pár ubrečenců, jedná se tedy o zvuk vrcholně zvířecí, ovčí. Takže Pavlásková chtěla říct, že muž je člověk a ženská zvíře. No, odvážná to žena, já bych si to v dnešní přefeminizované době nedovolil. Poučení ze snímku je také nad slunce jasné, člověk má žít pouze nemateriálními věcmi, jakmile se dá do žrádla, padá na zvířecí úroveň.

Konečně někdo vyřešil otázku, která trápí každého zodpovědného člověka, totiž proč je v dnešní době daleko míň budíků než dřív. Já teda aspoň ve svém okolí neznám nikoho, kdo by tento přístroj používal. A budík, to je fakt výborné slovo... takové pravé české. Na jeho počest bych navrhoval přejmenovat žárovku na světlík, sirku na hořík, fernet na hořčík a zelí na kyslík.

Už asi třetí pokračování čekám, kdy toho tajuplného šéfa "přízraku" napadne vydat svým podřízeným rozkaz, že když se jim někdo představí "Bond. James Bond", mají ho bez prodlení a beze slova střelit mezi oči a né si ho šetřit na pozdějc. Takže zase nic, ale příště, příště už na to musí přijít!

To neustálé tikání/zpomalování/zastavení hodin je geniálním momentem snímku. Ono to tedy sice není moc k tématu, protože film nejspíš ukazuje pár posledních momentů, představ, co mozek vyrobí před svou smrtí, ale nedá mi to, abych při této příležitosti nenapsal: tak třeba mě nejvíc odrazuje od sebevraždy strach z toho, že po smrti ještě něco je, že život nekončí. Kdyby měl člověk jistotu, že pak není nic, byla by smrt jednoduchá. Ale takhle? Nejhorší variantou je, že ve vesmíru existuje spravedlnost. V tom případě totiž až na výjimky čeká každého člověka po smrti strašné utrpení.