swinevenca

Zase jsem byl se svou intuicí mimo, čas se krátil a říkal jsem si, na koho to tak rychle ještě ušijou. Ale ono to bylo opět ušitý naprosto brilantně, další černobílá (a možná o to víc strach nahánějící) propracovaná kriminálka. Jen mi v tomhle díle chyběl někdo, kdo by zdatně sekundoval Hrušínskýmu.

Vrah skryl svou tvář naprosto dokonale. Hrušínský klasika, překvapil mě Peterka ve vážný roli a fascinoval mě závěr. Smysluplné rozuzlení, poctivé zatčení, i statkářovo prosté "já vím". Výborná, zbytečně neukecaná a dobře zamotaná detektivka.

Obrazová kvalita vypovídá o ambicích filmu. To pak není třeba mít přehnané nároky třeba na příběh nebo herecké výkony, tak akorát na všední večer před spaním. Netypická, jednoduchá detektivka s brekem, jak je poctivá práce k hovnu. Od Plesla jsem po jeho nedávných výkonech čekal víc, to je škoda. Ale Michal David na konci, to byl teda pamětihodný nápad.

Hádkův baseball s královnou bez první mety a Hádkovo potoční povalování je navíc. Hádek je nepochopitelná volba, ne že by hrál špatně, ale 45-tiletého rozumbradu, natož Husa, nepřipomíná ani zdaleka. Největší průser je samozřejmě hudba, která se tam hodí jako příslovečná cibule do šlehačky s ananasem. Film má pro mě ale velkou historickou hodnotu. Hus má státní svátek a přitom skoro žádnej film, Zikmunda máme za hajzla, přitom podědil po otci mnohem víc vladařských schopností, v tom jsem se velmi rád vzdělal. Obzvláště v tomto podání, králové herecky kralovali celému ansámblu. Svou hodnotu má i vyobrazení pozadí kutnohorského dekretu a papežského schizma, ale z uměleckého hlediska je to na škodu, je do toho zahrnuto až moc postav a suchých děj posouvajících dialogů. Prostě je to někde mezi dobrým filmem a dobrým dokumentem.

Jako nečtenář jsem musel občas zpomalit a hledat nápovědy,jako normální člověk bez úchylných sklonů jsem musel občas odvracet zrak, jako fanda málomluvných a efektivních detektivů jsem si užíval vyšetřování ústřední dvojice a jako divák temné,napjaté a propracované detektivky jsem byl nadmíru spokojen.

Monstrózní začátek bez špetky patosu a o něco méně monstrózní konec s patosem, toť válečné vřavy na nejvyšších místech mého žebříčku a navíc v jednom filmu. Páni herci mě baví tolik, že přejdu i některé po americku vyhrocené scény a vlastně podivnost celé té mise zadané jedním z nejhorších filmových generálů, co znám.

Šálily mě dětské vzpomínky, po letech už to zdaleka není dobrý film, ale spíše trhlá a vleklá středověká romanťárna s incestním nádechem a podivným příběhem, který do role klaďase katapultoval komického žoldáka, co klidně pigluje ženu svého ubytovatele. A za protivníka má naprosto nijakýho tichošlápka se zálibou v hrbáčích. To je podobně vražedná dvojka jako Simír a řidič se zbytkáčem na české okresce.

Rodinná brigáda sponzorovaná českou mincovnou z Jablonce nad Nisou a námi všemi koncesionáři, kterou jsem rozkoukal kvůli období, o které se zajímám a dokoukal proto, abych měl při hodnocení čisté svědomí. "Těžké" podmínky Protektorátu pro rodinu znamenaly, že se nemohla během osmi týdnů flákat a musela snášet uměle navozený strach. Když mě na tejden pošlete trhat pohanku za osminu milionu, tak ji sklidím s úsměvem na tváři a návdavkem ten úsměv stáhnu až si budem hrát na ohrožení života. Bratranec jasně dokumentoval, že z divadla prostě hrůza nejde, zato důchodci udělali pro reálnost víc než tisíc najatejch herců. Už jen ta mega odměna za nic plus potřebná výprava z toho dělá opičárnu a zároveň velmi drahou a mizernou hodinu dějepisu. Kurňa jakej pěknej dokument moh za ty prachy vzniknout (třeba teda i hranej). P.S. Co to je za žánr docu reality?! Už ten název si odporuje. Kdykoliv v minulosti šlo o kejhák víc než teď. Když o něj v tý show reálně nepůjde, není to pravý. Kdy šlo o život víc než za Heydrichiády a jak to v docu reality dopadlo? Zvesela si spálili Heydricha a dostali za to mega. Dnešní doba by si měla vážit stavu, kdy o kejhák nejde, historii nechat odborníkům a na podobný experimenty, nota bene za moje prachy, se vysrat.

Tohle byla slabší ztřeštěnost. V dnešní době se těžko přivyká tomu, jak se tenkrát filmy dělaly. Nějaký gagy a vtipný scénky tam byly, ale zas tolik jich Fuňés neměl, abych přehlíd nesmyslnost děje. Ale jeho škemrání o manželskou noc, když si musí hrát na nápadníka, to je jedno z nejlepších, co jsem od něj viděl.

Hrůza, takhle se ztrácet sám před sebou, to bych si asi taky za jasnýho dne natočil nějakej manuál. Ale veškerý herecký mistrovství (překvapila i upírka) a silný emoce ten film na plnej počet neutáhnou. Je to jen smutný a od začátku jasný. Takže nejen lidsky, ale i filmařsky musím říct - kéž by měla rakovinu. Protože 50/50 prostě mělo něco navíc.