swinevenca

Zatímco Foglarovy hochy, mezi nimiž hráli vždycky prim ti, co měli nejlépe sčesanou pěšinku a nosili trenýrky nejvýše ze všech, jsem i dnes ochoten jaksi taksi tolerovat, protože jsme se vzhledem k mé klukovské a později mladistvé vnitřní touze po klukovských rvačkách, šikanování slabších, frajeření na hraně šikmých ploch a hledání bobříků setkávali v mých dřívějších letech poměrně často, o tuhle partu dobrodruhů jsem v dětství zavadil maximálně dvakrát, neb jsem radši trhal ocásky malým ještěrkám než bych se zaobíral ještěry masivnějšími. A bez pořádného vzájemného vztahu z junáckých let je tahle pouť bandy pionýrských, hazardérských vopicísků takřka nekoukatelná. Je tam sice nějaká mýtická přidaná hodnota, ale protože netíhnu obdivem ke společenským a politickým trikům z padesátých let, nebudu tak činit ani u triků filmových, a s čistým svědomím a nijak zvlášť těžkým srdcem dám dvě hvězdy. Za nenásilnou adoraci kouzla přírody a Zemanovu fantazii.

Já tomu možná nerozumím, ale za sebe na tom nic tak extrovního nevidím. Když to srovnám s tím výletem do Pravěku...tak to má vlastně dost podobnýho. Samozřejmě v první řadě pravěkou faunu, kteréžto jsem až do útlého dětství svých dětí nebyl lítým fanouškem. Pak například to, že při vyšším než junáckém věku diváka jsou všechny dětské postavy fandění nehodné. Dále, dle spousty odborných komentářů, na svou dobu prý přelomové triky - v třiadevadesátém jsem o úrovni okolních triků neměl páru, v pětapadesátém možná jo, ale do mého současného života se mi ta znalost nepřenesla. A v neposlední řadě něco jako děj, u kterého se dle předpokladů projevuje, že valná část energie duchovních otců byla vyplácnuta na samotný nápad, ještě že je zlehka protkaný něčím jako mě sympatickým pojednáním o kráse přirozeného vývoje. Jestli v tomhle Spielu u něčeho tápu, je to muzika na pomezí ultra chytlavosti a zbytečné epičnosti. Suma sumárum l.p.2022: řadový blockbuster.

Eastwoodovu dolarovou trilogii a Costnerovu už čtyřicetidílnou ságu dělí půl století, ale během nakonec nečekaně neakční 4.série jsem zjistil, že minimálně jedna společná věc se jim odpárat nedá - používání kuřby jako hlavního prvku mimiky. Starej dobrej Clint pořád žvatlá viržínko, zatímco starej dobrej Kevin neustále prohánějící jazyk po vnitřní straně tváří vypadá, jako by žvatlal starýho dobrýho Clinta. Každopádně smekám za dodržení vysoký laťky, ať se střílí, kovbojuje, chlapákuje, medituje, romantí nebo panoramatuje, mezi 30. a 39. dílem jsem našel asi jen 4 momenty, co mi přišly od postav vůči ději trochu nefér nebo navíc. Jestli se tenhle standard podaří dotáhnout do konce a nezvrtne se to v montanskou hru o trůny, bude se ta západozemská Hra, nebo Jack Bauer, pakovat z mý TOPky.

Tohle je jedna z nejschizofrennějších point, co znám. A bavila mě rok co rok na silvestra po obědě, kdy jsme ze skříně tasili VHS, na které byl tenhle děda hned za Bohoušem. Pravidelnou reprízu Bohouše v 18:00 jsme totiž nikdy nestíhali kvůli odjezdu na párty.

Z mordy fórů v čele s narážkama na Godzillu a Stárvórsy si cením hlavně těch průkopnických. To jsou Geriho cameo, podle mě první v historii animáků, a nepovedené záběry posouvající při opakovaných sledováních vztah pana Brambůrky na úplně jinej level.

Jestli bych po něčem z tohohle filmu netoužil,je to háček v hubě a Babčáková v ložnici. Jinak bych si s velkou chutí a bandou kamarádů dopřál přechcávací akcí z poslední půlhodiny. A s ještě mnohem větší chutí bych si dal tu pohodičku v Libni, o který je první hodinka. Všeho bych nechal a šel jim s tím zevlováním pomoct. Ale vzhledem k úvěrům a malým dětem jsem rád, že si to dopřeju aspoň tu hodinku a půl ročně.

Ten film má všechno. Citlivě naznačuje nevděk studentů k profesorům a inspiruje školní otloukánky, že mohou dopadnout lépe než šprti. Poukazuje na riziko předjíždění na plné čáře a nabízí vizi auta s nízkou uhlíkovou stopou. Skrze podobenství prasete v žitě nastoluje závažné existenciální otázky. Ve filmu je zobrazena žena s hadrem, to už je dnes zakázaný šovi nebo jiný ismus. Nadhazuje téma polyamorie, aniž by nějak soudil. V souvislosti s tím vidím jediný zápor díla -  že tabuizuje pohlavní choroby, protože nakazit nás dnes může kdejaká osoba, ať už je drzá, ošklivá, zvědavá, brejlatá nebo Douchová. Já jsem původně chtěl, aby můj komentář k tomuhle filmu, samozřejmě až vznikne a bude zveřejněn, byl míněn vážně. Ale po posledním zhlédnutí tedy, kdybyste mě prosili, tak vážný nebude, tady tedy ne.

Zjistil jsem, obyčejný mechický lide, že tě mám u zadní brady. Jo, morální bída tvých politiků mě výjimečně naplňuje blažeností z trvalého pobytu v srdci Evropy, díky trvalému hromadnému ženskému chování a pochovávání v poušti jsem rád za naši míru urbanizace a policajty, co se nepářou s agresivní fetkou a těžkost profesního bytí Janka Kroupy je proti tvým VOZům šéfování MF Dnes v matrixu AB. A chápu, že je škoda, to nevykřičet do světa, když svět zrovna poslouchá. Ale mě zajímá, jak to kdo z Narcosů skoulí, kdo skončí s koulí (na noze) a kdo skončí bez koulí (a nohou). A kvůli tomuhle ředění to prostě nebyl matroš jako dřív. Sjel jsem ho na ex, to jo, ale dlouho to nevydrželo.

Hrana, nadsázka, parodie, metafory, jasně. Ale stejně Kolečkoj závidím, že mu někdo dá prachy jen za sračkoidní poslepování několika hlášek. A ještě mu na ty hlášky dá Langoše.

Docela bych i měl nápady na obšírné politicko-společenské disputace o tom, jak tenhle Leoneho film dokazuje, že co se týče lidské stránky věci, není radno na svět nahlížet černobíle, zato před jakoukoliv revolucí je žádoucí mít se na pozoru jako před Černobylem. Ale kdybych měl někoho k tomu filmu dotáhnout před zhlédnutím, tak spíš řeknu: "Ty vole, režie Leone, muzika Morricone, hraje tam Britt a Rollins. " A po zhlédnutí zhruba takhle: "Ty vole, režie Leone, muzika Morricone. Nenech se zlákat Rollinsem, protože tam hraje asi 10 minut, těš se na Brittovu postavu, ale z toho druhýho, ani nevím jak semenuje, z toho si cákneš. Ti řikám, že mu dokonce v pohodě odpustíš znásilnění, jako Noodloj."