Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (122)

plakát

Coherence (2013) 

Veliké překvapení! Ve své podstatě jednoduchý, ale chytře podaný příběh o propojení realit. Paranoidní atmosféra hutná jako Kim Čong-unovo gel na vlasy a občas i temná jako samotka v severokorejském lágru. Škoda, že posledních 20 minut ztratilo drajv filmu, u kterého musíte pořád přemýšlet a sledovat jakékoliv detaily stejně jako hlavní hrdinka/hrdinové a také je škoda jeho utnutého konce, který nechává ty největší otázky otevřené. Což je někdy pěkné, ale tady mi přišlo, že už tvůrce jaksi nevěděl kam a nechtěl se zamotat natolik, aby to přestalo dávat smysl...Takže pokud máte rádi nezávislé mysteriozní sci-fi, kterému stačí jeden barák, pár herců a setsakramentsky chytrý a vtahující scénář, jděte do toho, protože tyhle filmy se zjevujou asi stejně často, jako komety na naší obloze.

plakát

Chlapectví (2014) 

Tenhle film předčil má očekávání asi ve všem, v čem snad mohl. Ale především v tom, jak citlivě dokázal zachytit všechny etapy "chlapeckého" života. Hodně tomu určitě přispěla výroba filmu (která jak známo, trvala 12 let) a protože se postavy nemění, jenom stárnou, vcítíte se do nich daleko více, než kdyby každou etapu života představoval jiný herec. I když film trvá skoro tři hodiny nemůžete se dočkat další a další kapitoly života dospívajícího mladíka. Hlavně proto, že se v určitých momentech určitě najdete, ať už v těch veselých nebo smutných. Věřím, že v příštích semestrech bude tenhle film zařazen do všech výkladů filmové vědy a historie a bude mu věnováno mnoho samostatných hodin. Proč? Protože víc je někde víc a v tomhle případě nejvíc! P.S. Znáte ten pocit, když vyjdete z kina a nemůžete mluvit?

plakát

Zejtra napořád (2014) 

Film nevyrovnaný jako duše pubescetního adolescenta. Všechno se tu pohybuje od skvělého až po hrůzné. Skvělá filmová hudba zakomponovaná do geniálního úvodu, po kterém si řeknete, že se konečně v Česku povedl světový film se vším všudy. Naprosto dokonalé gagy, situace absurdní a černovtipné. Bohužel se to vše mísí s nedomrdlými scénami, které všechno dokonalé předtím zabijí svojí nesmyslností a párkrát i nelogičností v návaznosti na příběh. Ale na to, že to psal a režíroval člověk, který s výrobou filmu měl nulové zkušenosti, je to geniální, protože i přes všechny ty chyby, je to daleko lepší, než 79% veškeré české distribuce. A hlavně! Ta atmosféra...Nevím jestli to bylo s naprostým souzněním s hlavním hrdinou a jeho filosofií, ale film, a to především jeho začátek a konec, má opravdu podmanivou atmosféru.

plakát

Obhájce (2011) 

Tak tady začala Matthewova proměna k Oscarovému herci. Právnických thrillerů moc není. A je to škoda, protože podobně jako Michael Clayton, je tohle trefa do afroameričana. Škoda toho nastavovaného konce, klidně to mohlo skončit o těch 20 minut dříve a byl by z toho dokonale namachrovaný první díl budoucí nevzniklé série filmů o vychytralém právníkovi, kterej vás vyseká z doživotního vězení, aby vás tam následně mohl poslat a navíc vám zastřelit matku a nechat vás zmlátit bandou nemytejch motorkářu, kterejm se, zatím co vás řežou pálkama, sypou z bradek dlouhejch jako Shadwellovo komentáře zbytky brambůrek, kterýma se ládovali včera večer v baru. Ale to už je těch 20 minut navíc. Silné 4 hvězdy a další několikaleté čekání na kvalitní právnickej film.

plakát

Sabotáž (2014) 

Co to do Woodsovi prdele mělo bejt? Pochopil bych snahu udělat tvrďácky nahláškovanou, béčkově brutální vysekávačku o jakýsi zradě uvnitř smyčky DEA jednotky a jejich šéfovi, kterej se chce za každou cenu pomstít tomu největšímu grázlovi z Mexika. A tak to asi chtěl i Ayer. Ale to, co z toho udělal Skip (jeho zblitej prasopis jde na každý větě poznat), je něco, za by zasloužil přibít 12 cm hřebíky na strop kuchyně ve svojí lesní chatce. Takovouhle ostudně přehrávanou, občas totálně nesmyslnou (ano, samozřejmě že nejlepší agenti protidrogové jednotky netrefí sami sebe navzájem na 10 metrů, ale na 125 metrů se trefí přímo do spánku a ano, zcela jistě budete střílet v pokleku z otevřeného kufru auta zatímco řidič dělá obraty o 180 stupňů a ještě o tom pro jistotu slovně informuje diváka) a hlavně trapnými pokusy o hlášku v každé větě naplněnou slátaninu jsem dlouho neviděl. Nevim, co dělal Ayer, ale tady byl poznat jenom jeho vizuál. Jako by se staral jenom o to, jak má film vypadat a zbytek nechal na Arnoldovi, kterému by měli povolit říkat v každém filmu pouze věty typu " Let's kill them" nebo "I kill you motherfucker".

plakát

Grandhotel Budapešť (2014) 

Moje naprosto a uplně první setkání s Andersonem a nemůžu jinak než dát za plno, protože komedie s takovým spádem, vizuálním kouzlením, šílenými a totálně absurdními scénami (např. přestřelka) a geniálními herci v čele s Fiennesem, který mi opět potvrdil, že když mu dáte prostor k hláškování (třeba V Bruggách) je nepřekonatelný stejně jako hrává režie Wese. Jediná nevýhoda tohoto filmu je, že se teď bojím kouknout na další Andersonovi filmy, protože se obávám, že nebudou tak dokonalé, jako tento.

plakát

Zátah 2 (2014) 

Řeknou vám, že jste natočili nejlepší akční film za posledních 10 let, ale vytknou vám, že o příběhu se nedá vůbec mluvit. Pokud jste Gareth Evans vrátíte se s pokračováním, kde je akce ještě dokonalejší a nabídnete dokonce i ten příběh (sic víceméně klasický gangster story). 2 hodiny se s nim pipláte v někdy až neskutečných detailech, které vám docvaknou až na konci, aby jste v poslední půl hodině mohli celý příběh, včetně velmi zajímavých postav doslova rozmlátit, rozstřílet, rozjezdit, až nechutně rozsekat a nechat sípat v kaluži vlastní, právě vyteklé rudé krve. Opět se tu jde až na dřeň, a když píšu na dřeň, myslím tím opravdu na dřeň, protože tady se všechny údery v lepších případech zastavují jedině o kosti, v těch horších slouží kosti jako generátor nechutných zvuků při jejich lámání a drcení. Každej souboj se odehrává jinde a má jiná pravidla a když by vás to náhodou přestalo i tak bavit, dostanete souboj a automobilovou honičku v jednom. Tu si nadělují rány pěstí, tu nohou, tu zase pálkou nebo tyčí, noži, mačetami, či sekáčky a když nepomůže ani bouchačka, pomůže rozjeté auto. V akci nápadité až běda!! V příběhu už méně, ale alespoň tu je. Rejpalové rejpat budou i tak. Já jsem rád, že Evans a jeho kluci šikmooký dokázali to, co se povede málo kdy- Překonali první díl úplně ve všem a nastavili laťku výš, než by dokoply při své pověstné otočce Svaly z Bruselu.

plakát

Český žurnál - Gadžo (2014) (epizoda) 

Pro mě zatím nejlepší z žurnálů (ano, přiznávám se, viděl jsem jenom 3). Tomáš Kratochvíl podal život v romském ghettu svýma očima tak sympatickým a u srdce hřejivým způsobem, až se vůbec divím, že mu to česká televize vzala. Velmi osobní film, kde režisér, kameraman, střihač, zvukař- prostě celý štáb v jedné osobě zkoumá všední a jak se ukazuje i velmi normální život cikánské rodiny...která má peníze a proto může být hrdá a slušná, jak říká její hlava- Jarda. Jako kontrast předkládá názory nás gadžů, kdy na demonstracích vyřváváme, jak cikáni mlátí naše děti, přitom naše vlastní děti nikdy nezmlátili, ani jim nic neukradli, nic... za tohle by si měla velká media malino nafackovat a uvědomit si, že mezi námi šíří zbytečnou hysterii. Tomáš nehledal extrém, našel slušnou rodinu, žil u ní a snažil se přesvědčit ostatní, že všichni romové nejsou stejní, že i v tom nejhorším ghettu může být několik Jardů, kteří podají ruku i bílému gadžovi, a to se mu sakra povedlo! Já říkám: Bravo!

plakát

Český žurnál - Dělníci bulváru (2014) (epizoda) 

U mě dobrý. Pavla Dělníka Novotného znám osobně, takže můžu s jistotou říct, že si v tom dokumentu na nic nehraje. on prostě takovej je a lidi kolem něj taky ( třeba u Štiplový to zabolí). Zavádějící název sliboval nahlédnutí do každodenní práce bulvárního redaktora, či-li těch pravých dělníků. Což mě mrzí, protože ten film je jenom o Pavlovi a o jeho názorech. Na dokument o bulváru překvapivě málo "skandálních odhalení". Jediné, co stálo za to, byla Kristelová a její kurvící se dialog s Pavlem. Jako nahlédnutí do soukromý Pavla Novotného- super! Jako dokument o dělnících bulváru- nic moc. Ale těch 56 minut uteče rychle, pobavíte se, při pohledu na Olgu naserete, něco malinko se možná i dozvíte...prostě takový normální tři hvězdy.

plakát

Všechny moje děti (2013) 

Opravdu dobrý, vtipný a cikánskou povahu vystihující dokument. Pan farár je dobro samo a co to dělá, je na okamžité nanebevzetí. Trošku mi vadilo, že dokument nešel uplně na dřeň a některým palčivým tématům se vyhýbal, ale v celkovém vyznění dokumentu, který je opravdu spíše vtipný, to nikterak nevadí. Člověk se zasměje, pobrečí, nechá se dojmout a pak se zase zasměje. Nicméně díky zákulisním informacím vím, že tvůrci ignorovali některé události, a to především tu, že při cikánském představení v Žakovicích, které bylo věnováno panu faráru, se část v ghettu žijících cikánu vydala během představení, na kterém byla i valná část místních, krást do přilehlých domků a zahrad...což mi dost vadí. Taky z toho důvodu, že kdyby se to ve filmu objevilo, nepřišel by o svoji nepředpojatost. Vždyť vždy když cikání něco provedli, ukradli, vždy to tam manželé Kabošovi dali a v konfrontaci s farárovým přístupem, to pokaždé vyznělo vtipně. Proto si myslím, že tady měla hlavní slovo žena, která prostě chtěla sladkou, nahnědlou tečku.