SHit4U

Po ukázkový trailerový kampani jsem čekal přeci jenom něco víc drzejšího, něco co se vysměje Avengerům a ukáže nový směr, kterým se tyhle zaprodanci vydají. Víceméně jsme ale dostali klasickou týmovku, i když je pravda, že si dovolili o něco víc, než běžná marvelovská produkce. Hodnotím určitě kladně a doufám, že po silném komerčním úspěchu dostanou pokračování, kde se tahle banda Éshoulů vymáchá v krvi zatímco budou trousit jednu nadávku za každým dementním moudrem svého kolegy.

Britský originál miluji a tohle je bohužel jeho přesná kopie. Někdy toporné až běda, zvláště při slovních výměnách, které probíhají ve stylu: "teď mluvím já, ty počkáš až já domluvím a teprve potom můžeš reagovat." Navíc to vypadá, že herci neměli vůbec žádnou možnost improvizovat. Některé věty jim vůbec nešly do pusy, jako kdyby to četli přímo ze scénáře. A na tom hodně stála Britská verze. Improvizace a zdánlivý chaos. Navíc vizuál české verze a jeho hnědý filtr je pro tento seriál naprosto nevhodný a jenom to přispívá k tomu, že to všechno působí moc uměle, hraně, zatímco britská verze byla natolik skutečná, že si v ní každý našel toho svého šéfa, svůj pracovní kolektiv, svojí práci. Na druhou stranu se mi dost líbil Kopta, který si vzal hodně s Gervaise, což chválím a u některých vtipů a situací jsem se dokonce i zasmál, což je okamžik, který si u českých komedií člověk opravdu zapamatuje, protože vtipů v české seriálové tvorbě je asi stejně jako technicky nedokonalých německých aut. Zatím tři nadějeplné hvězdy, ale s očekáváním snížení hodnocení.

Abych obhájil svoje hodnocení, musím se přiznat. že nesnášim americké komedie, a to především proto, že jsou americké a i přesto jsem šel na jejich předpremiéru (jsem pokrytec, ale je mi to uplně jedno, bylo to zadara- DÍKY TI, MOVIEZONE). Do kina jsem tedy šel s nulovým očekáváním a možná proto jsem opravdu nadšen z toho, co jsem dostal. Tvůrci si dokážou skvěle utahovat z akčního žánru a to i při nekačních, řekněme přípravných scénách, kdy se úhlavní trio pošahanejch, dětinskejch kryplů (i když Batemanova postava byla celkem normální) snaží vymyslet plán únosu a získání peněz. Do konce i opakovaný skeč s fixou byl pokaždé vtipný. A když už se dostaneme k akci, dostaneme téměř v každé scéně opačný výsledek, než jaký jsme zvyklí dostat u žánrových, akčních filmů (viz brána, vlak atd.). Slovní výměny podpořené debilitou postav Charliho Daye a Jasona Sudeikise jsou vtipné a vaše bránice bude poskakovat stejně, jako nadržená Jennifer Aniston na obětích své sexuální závislosti. Abych jenom nechválil- občas se vyskytnou žánrová klišé, které srazí to, co tvůrci celou dobu budovali (i když podle příručky Mladý scénárista 3 - Akční komedie). Nicméně kdyby scénář klišé neobsahoval, nemohli by ho využít, obrátit a vykopnout směrem k vaší bránici. Za mě, pokryteckého odsuzovače amerických komedií, dávám silné 4 hvězdy a to tak silné, až mi je stydno a sundavám si plakát Monty Pythonů z čestného místa, protože si nezasloužím, abych ho tam měl vyvěšený.

Od Podivuhodnýho případu Benjamina Buttona mám s Fincherem, asi jako mnozí další, problém. Jeho filmy jsou sled po sobě jdoucích tak vyšperkovaných obrazů, až působí uměle, neosobně a mě osobně vůbec nevtáhnou. V tomto případě to sice bolí méně, protože Fincher nás staví do roviny pozorovatelů, diváků TV stanice a až po chvíli nás v táhne do hry, kdy se vlastně smějeme lidem, co koukají na televizi a nechají se snadno ovlivňovat. Přitom s náma dělal Fincher v první půli to samé. Zmizelá si celkově hraje s divákem a hraje si s ním vskutku dobře, ale umělé záběry a někdy až moc toporné zdůraznění ironie a cynismu mě bohužel mrzí. Fincher takový nebyl, ale zřejmě takový už zůstane - přímočarým, dokonale jednoduchým vyprávěčem úchylných příběhů.

Velmi zábavný a především naučný dokument o drogách! Dramaturgicky geniálně vystavěné vyprávění jako u Scorseseho nejlepších filmů (zdraví Vlk z Wall Street). Na spoustu filmů dokument taky přímo odkazuje. Takže v průběhu sledování cítíte touhu sebrat všechny prachy co máte, sehnat nějakej ten kokain a začít vydělávat nehorázný prachy! Proč? protože vás to ty sjetý týpci v dokumentu učí! Krůček po krůčku! A je to stejně jednoduchý, jako utírání vlastní prdele...pokud se ovšem neposerete ve vlastní posteli v džinách, který jste měli na posledních večírku, kde bylo víc kokainu než vzduchu. To už je problém a tenhle typ problému vždycky přijde, jak ve filmech výše zmíněného tvůrce, tak v reálném životě. A tom vás utvrdí všichni zpovídání a že jsem se nestačil divit, kdo všechno se uvolil celkem otevřeně mluvit o své drogové kariéře, závislosti na drogách, nebo o podpoře zrušení zákazu užívání a prodeje drog (Susan Sarandon!!!). Tohle by se asi nemělo promítat na školách, ale lidi, co běžné dokumenty nudí, tohle dozajista vtáhne stejně, jako někteří protagonisté vtáhli kokain do svých nosánků. Prostě TAK!

Na film jsem šel s velkými pochybnostmi, protože, kdo zná Leonettiho režisérskou tvorbu, s ničím jiným, než se staženými půlkami a obavami z přicházející sračky do kina jít nemůže. Nicméně se s tím pod jeho režisérským vedením zas tak uplné zlo nekonalo. I když 1) dialogy šustili papírem víc než první třídy základních škol při každoročním sběru starého papíru 2) byl hodně poznat nízký rozpočet, takže strašáci byli leckdy spíše k smíchu a jak se tak říká "zrychlením pohybu ducha neuděláš" a za 3) překombinovaný konec, který mohl napsat opravdu jenom člověk, jež napsal scénář k filmu Krvežíznivé opice. Přesto všechno u mě film nějakým podivným způsobem zanechal spíše pozitivní reakce. Téměř od začátku začíná strašit a straší skrze celý film, takže se nestihnete nudit. Navíc Annabelle je fakt hnusná až běda a jenom pohled na ní a její tupým dlátem vysekávané tváře vás zneklidní stejně, jako návštěva gastroenterologie a pokud by měl každý rok vznikat podobný horor, který by vyndaval další a další zrůdy z Warrenových skříní, vůbec bych se nezlobil a Wan by měl po Saw další sérii, z který by mohl brát prachy na svoje malé filmy.

Mám tyhle britský krimi komedie velmi rád, ale od dob Richieho nebo začátků Boyla jsem nenatrefil na dokonalou souhru hláškujících hrdinů a příběhu, který celou dobu dokáže udržovat vaši pozornost dějem a ne hrdinou, který tu tam 3 minutovým proslovem chvěje vaší bránící, jako 3 leté dítě s vánočním dárkem. To bylo vlastně to jediné, co se mi na filmu líbilo. Monology Doma Fucking Hemingwaye povětšinou zakončené brilantním dovětkem (počáteční kuřba, bouračka-třiska-prachy), nebo slovní výměny při kterých zjistíte, že vás nejlepší přítel má umělou ruku a ne jen rukavici á la modní vyjádření. Po dějové stránce, a to v druhé půlce, to ztrácelo dech. I když to vlastně korespondovalo s vývojem hlavní postavy. Nicméně konec mohl být více důsledný v nastínění změny, nebo nezměny charakteru hlavního hrdiny. Takže občas velmi vtipná, chlípná komedie o kriminálníkovi, který se snaží bojovat proti smůle, která se mu hromadí pod podrážky jeho kožených bot, ve stejném množství jako kokain a chlast v jeho tělesných dutinách. (Sviňák byl lepší! :-P)

Ten film je prostě tak...prostě jako holka, která se vám strašně líbí a když se s ní poznáte blíž, tak zjistíte, že je uplně blbá. Na mrd dobrý, ale jak plyne čas, zjišťujete, že chodit s ní určitě nebudete. A tak je to s tímhle filmem. Ze začátku dobrý, ale jakmile jde do tuhého, nemá co nabídnout. Po těchnické stránce absolutná špička. Hudba taktéž. Nedivil bych se ani nějaké té nominaci na Lva. Ale scénář je děs. Kdyby aspon ten konec měl nějakou pointu. Něco, co by všem těm otázkám vyvstanuvším dalo smysl. Hlavní hrdina zažívá v druhé půlce peklo, ale na konci je uplně stejný jako na začátku. Kdyby to měl být film o absolutní nudě v malém krajském městečku, kde dospívající duše chce něco zažít a neustále přemýšlí, že tohle není Místo pro něj a že na jinym Místě bude líp, byla by to dost možná kultovní výpověď generace dospívající v 90. letech. I bych bral tu rovinu s otcem mafiánem a jeho "zklidnění", kdyby ten konec dal nějakou odpověď. Cokoliv. Ne opravdu to není ten krásný film o nudě, kde se postavy potulují a nemění se i přes nepřízeň osudu. Je to prostě holka, o které víte, že je blbá, ale díky tomu jak vypadá ji stejně chcete. Takže dvě hvězdy hlavně za zpracování a atmosféru.

Jako jeden asi z 10 návštěvníků festivalu ASEAN jsem měl tu možnost shlédnout tento výkvět Thajské filmařiny, který získal 6 národních filmových cen a to včetně nejlepšího filmu, nejlepšího střihu a nejlepší herečky. Už podle ukázek jsem tušil, že to nebude žádná extra třída. Ovšem to, co mě čekalo v kině, na to jsem opravdu nebyl připraven. Úvodní scéna a následný příjezd rodiny je stejně příjemný jako tříska pod nehtem. Až naivně romantické záběrování, všudypřítomné a šťastné úsměvy a největší nepřítel filmu- HUDBA (ale k té se ještě dostaneme). Všechny motivace postav jsou tu až příliš do očí bijící a vám je jasné, kam se charaktery postav budou sunout. Zatímco chování postav při setkání s tyčí ubitou a v ledničce ponechanou entitou je stejně nesmyslné, jako volat do pořadu Volejte věštce a chtít dobrou radu do života. Místo skličující atmosféry a potřebě se schoulit do prenatální polohy při setkání s mrtvou uklízečkou se vám buď chce se zvednout a s hlasitým Jděte všichni do prdele, odejít ze sálu, nebo se té trapnosti zasmát- druhá možnost se ozývala sálem takřka po celý film. Lekačky vůbec nefungují a když řikám vůbec, tak vůbec a jediného, čeho se leknete, je konec. Protože tam opět zaúřaduje Paní Hudba a nájezd na detail obličeje (chtělo by, aby někdo spočítal, kolikrát tohle tvůrci za film použijí). Ten otravný hlavní hudební motiv spojený s promluvou hlavní hrdinky, který ostatní postavy ve filmu donutí k pláči a vás k zatnutým pěstím a svědění v rektální oblasti, jenom dovrší celé téměř dvouhodinové utrpení a strach budete mít sami ze sebe, protože nebude chápat, proč jste tohle dobrovolně podstoupili. Ta jedná hvězda je za jídlo, které jsem potom dostal...

Singerovo návrat mezi elitu a důkaz toho, že jeho spojení s X-Meny je na buněčné úrovni (sorry Matthew). Po technické stránce neskutečně svěží podívaná. Je vidět, že nad akčními scénami někdo přemýšlel, protože bitky se Sentinely přináší zase něco nového (i když..Portal...). A to ani nemluvím o Quicksilverovi a jeho pubertální destrukci jedné místnosti, při které stačí zničit pár dlaždiček na zdi, ochutnat omáčku v letu, udělat střílejícímu policajtovi zářez ještě před tím, než změní trajektorii vystřelených kulek atd atd. Prostě tady si Singer dovolil zopakovat slow-mo ze dvojky a hlavně dokázat, že i bez Matrixu to může být zatraceně kůl. Ono to vlastně Matrix dost často připomíná. Post-apokalyptická budoucnost. Stroje které vyhledávají lidi a zabíjejí je a hlavně přenesení mysli do jiné reality, kde se sekaj, v tomhle případě sedmdesátkové licouse o sto šest. Jinak konec už byl takovej "moje kariéra byla nad propastí a skončit u točení pilotů k seriálům, které stejně nevzniknout (Mockingbird Lane) se mi nechce", takže klasickej happy-end s Erikovo úletem do padoušských dálav a profesorovo mentoring 2.0. O to víc se těšim na další díl týhle zmutovaný série, protože věřím, že přijde temnější pokračovaní (ano, já vím- trapné), čemuž i název napovídá (a ano, vím že jde o název mutanta, ale v tomhle případě bude název dvojznačný).