rhiannon

Po prvním shlédnutí jsem kolísala někde mezi zklamáním a nadšením. Zklamání pramenilo především z téměř naprostého předělání literární předlohy - byla jsem připravená na Cooperova Posledního Mohykána, ale dostala příběh, kde umírají jiné postavy, kde postavy mají jiný charakter nebo jsou zjevně jiné generace než v předloze. Možná jsem staromilec, ale prostě bych v takovém případě přivítala, kdyby tomu dali nějaký jiný název, když to s originálem nemá moc společného. Pokud se však srovnám s tím, že tohle prostě není Cooperův Poslední Mohykán, vychází mi nádherný film, kde mě na první pohled (téměř na kolena) dostaly dechberoucí přírodní scenérie, nezapomenutelná hudba, charisma D. Day-Lewise i minimalistické herectví Wese Studiho. Finále na skále, Hawk-Eye nabíjející za běhu a Čingačgúk připomínající spíše japonského samuraje než indiánského bojovníka - to se nedá zapomenout.

Malleus maleficarum... z dnešního pohledu je těžko k uvěření, co všechno způsobila kombinace nenávisti několika dominikánů k ženám, touhy několika inkvizitorů po majetku, touhy znuděné šlechty po zábavě a nestability společnosti po třicetileté válce. Film je působivý; celý proces i marnost počínání obětí však zde oproti literární předloze nebyly v celé hrůze vykresleny.

Nádherně inteligentní a suchý, řekla bych přímo anglický humor, v komedii, která vzdává úctu všem sci-fi seriálům, především pak Star Treku a jeho fanouškům. Úžasný Alan Rickman a úžasně vyvinutá S. Weaver, co víc si přát.

Rovněž se řadím k divákům, ve kterých po prvním shlédnutí v dětství vyvolával paniku i splachovací záchod... minimalistická hudba a záběry z pohledu Ryby, fakt úžasný, ač horory aspol. nejsou má parketa. Druhá polovina filmu (pronásledování lodi žralokem) mi sedí poněkud méně, protože tohle moc do repertoáru žraločího chování nespadá... ale to je tak jediná výtka, kterou bych měla k jinak skvělému filmu.

Jeden z mých nejmilejších filmů... co jiného čekat, když K. Branagh zpracuje mou oblíbenou Shakespearovu komedii. Filmu výrazně prospělo zkrácení některých původních monologů/dialogů i převedení děje do exteriérů slunného vinného kraje; oku i uchu lahodí hromadné scény v úvodu i závěru filmu, ze kterých je patrná pohodová atmosféra. Dominuje zde ústřední dvojice, zahraná fantasticky Branaghem a Thompsonovou; ale ani další herci nepřijdou zkrátka, mládež (Beckinsale, Leonard) je přímočará akurátně svému věku, milým překvapením je laskavý D. Washington. Poněkud mdlý je záporák K. Reevese a naprosto děsný je M. Keaton, ale to jsou jen drobné kazy na jinak skvělém filmu.

Jedna z mých srdcovek, absurdní spojení klasické hudby, pošuka Kitana a vykreslené psychologie japonských školáků mi neuvěřitelně sedlo, takže i navzdory trochu slabšímu konci dávám plné hodnocení. Postavy jsou vyjádřeny natolik sugestivně, že člověk neví, komu má více držet palce, zda vraždící (a spolužáky zjevně šikanované) Mitsuko nebo hackerské partě kolem Mimura... takže lze jen litovat, že svižné tempo nevydrželo i do úplného závěru, který je takový polovičatý. Všem, kteří dosud neviděli, doporučuji shlédnout aspoň instruktážní video, to je fakt úlet.

Zaškatulkování mezi romantické komedie mne z počátku silně odpuzovalo, nakonec jsem si to ale pustila kvůli svému oblíbenému Alanu Rickmanovi.... film mě navždy dostal brilantními dialogy ("prst mrtvého děcka", "první langusta v jesličkách", "děti, nekupujte drogy") a tou všeobjímající láskyplnou atmosférou. Excelentní Bill Nighy v roli vyžilého rockera, dokonce se dá snést i jinak nesympatický Hugh Grant. Z počátku mi silně vadilo, že tomu "šerednému moulovi" to v té Americe opravdu vyšlo, ale nakonec jsem se smířila s tím, že i to vlastně patří ke kouzlu Vánoc. Nelze jmenovat všechny nádherné scény filmu, ale okamžik, kdy malý Sam dostane první pusu a vrhá se k tátovi s roztomilou směsicí dětskosti a dospělosti, mi vždycky vhání slzy do očí. Prostě nádhera.

Tak jako komedie to nebylo špatné, jako zoolog jsem se smála od začátku až do konce... obávám se však, že to tvůrci tak nezamýšleli. Asi jako ostatní jsem ocenila skutečnost, že oběti umírali v jiném pořadí, než byste očekávali; na konci jsem ovšem s uspokojením kvitovala, že konečně umřela i ta mrcha, která to všechno způsobila. Dokonce by se v tom dalo nalézt i nějaké poselství... třeba: nekuřte, žraloci to nemají rádi.

Snad největší filmové zklamání mého života. Mulder a Scullyová v manželské krizi? No, fuj. Ani kousek vesmírného odpadu, nebo aspoň mýtických tvorů, když už emzáci došli... ani nádech mystična; tak proč to vydávají pod hlavičkou Akta X, když to s tím nemá nic společného? Jinak průměrná detektivka. Světlým okamžikem filmu je aspoň smrt nesympatické A. Peet.

Když jsem pořad zaregistrovala, byla jsem na něj docela zvědavá. Pustila jsem si díl o nejlepších pohádkách - strojené chování a mdlé komentáře bych snad ještě přežila, ale to, že rádobyherečky jako paní Kuklová či Laurinová (nebo kdo to tam hodnotil) prosadily do nejlepší třicítky díla "ostudy českých pohádek" Trošky, mi chuť ke sledování jiných dílů rychle sebralo. Hanba vám. Jedna hvězda za nápad, byť nepovedeně realizovaný.