Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (291)

plakát

Tenkrát na Západě (1968) 

Podle všeho nejlepší western všech dob byla pro mě jediná šance, jak tomuto žánru konečně přijít na chuť. Věděl jsem, že jestli nepodlehnu nadšení a místo toho zůstanu chladným, už nikdy nebude mít cenu pokoušet mé chuťové buňky, jelikož jsem zřejmě vůči této hromadné vlně nadšení kompletně imunní. Umím rozpoznat nádhernou impulsivní hudbu i přesvědčivé herecké výkony, na badass Henryho Fondu je radost podívat, jen mi chybí jakýkoli entuziasmus. Nic neprožívám, nic necítím, a jak by asi bavilo vás sedět tři hodiny v kuse s kamennou tváří. 50%.

plakát

Karlík a továrna na čokoládu (2005) 

Nepředstavitelně bizarní, kýčovitost a přemrštěná vizualizace poskakují na hraně divácké rozumovosti, tolik barevných motivů a hudebních prvků dostanou lidský mozek do mírného stavu extáze. Snímek dokáže lehce porazit i vaši nejujetější představivost, úplně se vymyká z hranic normálně smýšlejícího člověka a ihned vás osvobodí od běžných filmových bariér. Ovšem počítačové triky a stovky tisíc litrů falešné čokolády nejsou jediné věci zaručující úspěch. Od Johnnyho Deppa jsem dostal velice přesvědčivý výkon, nic jiného bych ani neočekával. Pětice dětí hraje také velice dobře, bohužel se nemohu bránit vůči ohromné averzi, kterou pociťuji ke všem takovýmto spratkům, ať už filmovým nebo reálným. Naopak Karlík je bezchybný prototyp toho nejhodnějšího a nejnevinnějšího dítěte až do takové míry, že mě irituje prakticky stejně. Umpa Lumpy nebudu vůbec komentovat, nerad bych si pozvracel svou klávesnici. Jinak řečeno, jejich přítomnost byla jedno obrovské zklamání a také hlavní příčina, proč si mě snímek až zas tolik nezískal, protože jako celek ho táhla po celou dobu ke dnu. Nejspíš se budu muset podvolit ještě jedné projekci, musím si utřídit myšlenky a trochu se zklidnit, jelikož mám pocit, jakoby mi někdo právě vpíchl velkou dávku morfia. 70%.

plakát

Neúplatní (1987) 

Nuda. Obyčejná, staromódní, bytelná nuda. Stěží se potýkám s tím hořkým a kompletně nečekaným zklamáním, kde mě nenadchla příběhová linie, ani práce režiséra. A to mám Palmu jinak velice v oblibě! Myslím, že měla být více vyšperkována postava Caponeho, přeci jenom se nepopiratelně jedná o největší ikonu gangsterského plátna, mafiánského lorda, větší a detailnější náhled do toho nejtemnějšího podsvětí by měl leccos nabídnout. De Niro si jistě zasloužil více pozornosti, i z dialogového hlediska. Jednoduše jsem chtěl nadupanou zábavu tvořenou skvělou akcí a chytrým scénářem, servírované jako z dílny Martina Scorsese. Možná se ale jen stávám čím dál větším perfekcionistou. 50%.

plakát

Californication (2007) (seriál) 

Asi netřeba říkat, že David Duchovny je bůh, který svůj veškerý šarm a um převtělil do úžasného, až na kost ironického Hanka Moodyho a vytvořil tím svůj bez debat nejnadějnější projekt, který bude mně a spoustě dalším neuvěřitelně chybět, až jednou nastane ten okamžik definitního konce. Seriálu nechybí optimismus, je naplněn neskutečným počtem hlášek a mouder, doprovázen famózním soundtrack, ústřední píseň ''You Can't Always Get What You Want'' a čtyřiceti vteřinová znělka mi vždy nahodí ''tu příjemnou'' husí kůži, je to vskutku originální výtvor, který se vám zalíbí během chvilky, a hrozně si přeji říct, že je bezchybný, nedostatky se ale holt vždycky najdou. Není jich mnoho, ale poněkud bijí do očí, ty náhlé poklesy a nárůsty kvality nejde přehlédnout, váš pohled na seriál se mění s každou sérií. Nejlepší je rozhodně ta první, nejslabší, nikoli příšerná, je podle mého názoru třetí. Stále však dychtivě očekávám nové díly a oficiální potvrzení série šesté mě nesmírně nadchlo. Padesát osm dílů jsem zhlédnul během necelého týdnu a nejspíš si i vytvořil menší závislost. 100%.

plakát

Živí mrtví (2010) (seriál) 

Udržet si stejnou kvalitu po několik sezon se povede málokterým seriálům, ale přeci existují. Tak proč se to tady muselo zvrtnout po pouhých několika dílech? Abych byl přesnější, po dvou. Nejdříve tajemný úvod, člověk ještě úplně netuší, jak se celá situace bude vyvíjet, první střetnutí s ''chodci'' je strašidelné a jakmile poprvé spatříte obrovskou masu nemrtvých v Atlantě a následující únik do tanku, napnutí a nedočkaví budete každopádně. Člověk si na tyto okolnosti však rychle zvykne, a jelikož seriál po další čtyři díly ničím nepřekvapí, začne to být ihned nudné, iracionální, nebo rovnou mohu říci hororové chování postav také nechybí a nakonec vám bude připadat, že jen znovu hrajete Left for Dead (PC hráči pochopí). Na druhou sérii se sice těším, ale zároveň se hodně bojím, že se těch klišé nakupí ještě víc. 60%.

plakát

Nedotknutelní (2011) 

Po dlouhé odmlce přišla, tradičně, chuť na komedii. A už jsem byl natolik unaven těmi ohranými, jednoduchými náměty pro dvanáctileté puberťáky, kteří za nepřekonatelný vrchol srandy považují Pařbu ve Vegas či American Pie, že jsem musel hledat na zcela odlišné vlně. A jako dar ze samotného nebe jsem narazil právě na Intouchables. Film, který mě neuvěřitelně dojal svým prostým, skromným, leč natolik úžasným příběhem o životě, lásce, přátelství, však to znáte sami. Slzy nyní ponecháme stranou, jde přeci především o komedii, která oplývá normálním, ne příliš kýčovitým, ne příliš absurdním humorem s občasným nádechem černoty. Hlavní duem jsem byl navíc velmi zaujat, takže se tudíž důkladně poohlédnu po jejich dalších projektech, protože nalézání nových a hlavně dobrých herců vede k odhalení dalších výjimečných snímků, které jsou sice mnohým neznámé, ale o to více inspirující a kvalitní. Neobyčejně důkladný a neodfláknutý kus filmařské práce. 90%.

plakát

V Bruggách (2008) 

Ve světě je nespočet vysoce kvalitních filmů, vždy je odkud vybírat. Nevidím tedy důvod, proč bych měl chtít vidět průměr, ne-li podprůměr, když toho má kinematografie tolik lepšího k nabídnutí. A tak, jelikož se málokdy stane, že bysem nebyl u absolutního vytržení, mám v každém komentáři nutkání napsat o daném filmu jako o nejlepším zážitku za poslední měsíc, nebo i delší dobu, ale stále otálím, stále si nejsem zcela jist, jestli je tomu opravdu tak. No a je úplně jasné, proč to vysvětluji zrovna tady, nyní nastal onen zážitek. Vizuální stránka tohoto středověkého malebného městečka, jeho ponurost, kamera, úžasný scénář, černý humor a výtečná hudba, to jsou hlavní věci, které mě neskutečně potěšily, ale nezmínit například oddané výkony představených by nebylo příliš fér, ty jsou nezpochybnitelně autentické a nadmíru profesionální. Krásné drama o životě jako takovém. Nemám co vytknout, pro mě je to jasných 100%.

plakát

Megažralok versus crocosaurus (2010) odpad!

Když se naskytne nový film, respektive film, který jste ještě neviděli, chcete si o něm přirozeně zjistit příslušné informace. Tudíž například v jakém roce vznikl, kdo ho režíruje, koho uvidíme v hlavních, popřípadě vedlejších rolích, a jak byl přijat odbornými kritiky a masovou komunitou. Jelikož já jsem stálý návštěvník a věrný uživatel této stránky, tak je v této situaci mou primární reakcí kontrola hodnocení onoho filmu, dále například čtení různých názorů, zhlédnutí upoutávky či obrázkové galerie právě zde. Tím pádem vždy vím, do čeho jdu a co mám očekávat. Což nás konečně přivedlo k té zásadní, nevyhnutelné otázce: proč se na tyhle snímky lidi koukají, já totiž výrazně pochybuji, že jsem jediný, kdo dělá tyto průzkumy. Navíc v komerční televizi se s tím opravdu nesetkáte, a jestli ano, tak hodně zřídka, proto je jediný způsob, jak se k těmhle skvostům přiblížit, stáhnutí z internetu. U mě je ten důvod velmi prostý, u něčeho jiného se takhle nepobavím, žádná komedie nemá podobný účinek, já tady normálně uchcávám! Při založení mého účtu jsem také přemýšlel, jestli budu hodnotit srdcem, nebo rozumem, a rozhodl jsem se pro druhou volbu, proto jsem přihodil odpad!, ale být to naopak, nasázel bych jasných pět hvězd! To je mé vysvětlení, pro bližší recenzi filmu si myslím stačí přečíst název a popis, obrázek už si uděláte sami. 0%.

plakát

Hanebný pancharti (2009) 

Pokud nejste fanoušci filmů Quentina Tarantina, ani válečných, nebo spíše do válečného období zasazených filmů, nemáte rádi Brada Pitta, který už není charismatický a stal se pouze jakousi ikonou Hollywoodu, a mimo tyto specifikace máte ještě spoustu dalších důvodů, proč se na Bastardy nepodívat, mám pro vás jedinou zprávu. Tyto nutkání jednoduše zcela potlačte a ignorujte. A to kvůli zcela neuvěřitelnému a po všech stránkách geniálnímu výkonu Christopha Waltze. Ten chlap je prostě bůh a z pravděpodobně nejlépe ztvárněného filmového nacisty všech dob se stal můj druhý nejoblíbenější antagonista (Jokera v podání Heatha Ledgera nepřekoná nikdy nikdo, pro Hanse tato prohra není žádnou ostudou). A aby jsem příliš nezahanbil toho ohraného šaška Pitta, jenž měl také ve snímku, byť jeden, zato naprosto vynikající moment, který zde kvůli případnému odhalení příběhu nebudu uvádět, ale pokud se sami podíváte, bez pochyb poznáte, o který se jedná. I když toho mám na srdci ještě poměrně dost, snažím se své veškeré komentáře udržet co nejkratší, protože já sám takhle dlouhé většinou nečtu. Film rozhodně doporučuji, pokud jste ho ještě neviděli, zhlédněte ho při první příležitosti, litovat stoprocentně nebudete. 95%.

plakát

Událost (2010) (seriál) 

Po dosti nepodařeném a z části i amatérském úvodu, který se skládá, řekněme z prvních pěti epizod, kde musíte překonat spoustu negativních věcí, například přílišný zmatek a nezorganizovanost mezi jednotlivými epizodami a otravnými a častokrát nepřínosnými flashbacky, již na pohled nesympatické, bohužel hlavní postavy (prezident, Sofia), a spousta, spousta dalších. Pokud ovšem dokážete překonat tuto averzi jako já, a nebudete zcela spoléhat na nevalné první dojmy, dostanete se do alespoň částečného bodu zalíbení. Je pravda, že nebýt známého, který mi seriál doporučil a poté mě neúprosně nutil k jeho sledování, nejspíše bych na něj také zanevřel. A nyní jsem rád, že se tak nestalo, a to jednoduše proto, že jsem dospěl tak daleko, kdy už jsem sám a bez nechuti dychtil po dalších dílech a byl doslova nedočkavý. Pořád jsem viděl hodně nedostatků, nejspíše z důvodu absence vyšších finančních prostředků, takže ve finále je vše o hodně komornější, spousta efektů je otřesných, atd. Během sledování jsem si toho sice nevšiml, ale po dokoukání jsem četl jednu kritiku, ve které autor poukázal na fakt, že v Události není, opakuji není žádný humor. A já si uvědomil, že má naprostou pravdu. Ani jednou jsem se nezasmál, a to se i v těch nejnahořklejších dramatech vždy objeví alespoň trocha vtipu, který ubere část té tíživé a pesimistické atmosféry. Těžko z toho budeme vinit nedostatek peněz, tohle je chyba samotných producentů. No, dost pochybuji, že můj komentář někdo dočetl až sem, takže i když toho mám na srdci ještě hodně, je čas ho ukončit. A přeci jen jsem zklamán, že nebude druhá série. 70%.