Badseeds

Jsem si jistá, že krásnější seriál jsem neviděla a nikdy neuvidím :-)

Jack staví dům jsem přežila, Climaxu Gaspara Noe se úspěšně vyhnula, a bláhově si myslela, že z mošničky bizáru mám na nějaký čas vybráno. ,,Bude to švandovní," říkali. Nebylo. Jednu hvězdičku dávám jen proto, že jsem realitu týhle šílenosti mohla opustit. Jo a špagety? Ty si ještě dlouho nedám...

S kamarádkou jsme nedávno neoficiálně založily nedělní klub fanoušků hororu (máte pravdu, jsme dvě holky, které sledují snímek škvírou mezi prsty, zatímco ječí v kině a je jim skoro 27) a přestože jsem při Conjuring 2 prodělala pár poctivejch mrtvic, předchozí díl mi přišel děsivější. I tak mě u druhého pokračování potěšilo prostředí Anglie, scéna, kdy Ed Warren zpovídá ducha staříka s rutinou pracovníka KFC a celkově postava Eda Warrena, protože Mirky Dušíny můžu. Jen by mě zajímala jedna věc - proč jeptiška?!

Na území žen jsem viděla kdysi (nesvědčí o tom pouze přítomnost „véčkových“ telefonů a pytlovitých džín ve filmu) a přesto mi dodnes rezonuje v hlavě. Nenápadná forma snímku unesla váhu poměrně komplexních témat jako je dospívání, umírání, neumírání; jak se přenášíme přes nepovedené vztahy, na základě čehož objevujeme něco o sobě a o životě. Zaujal mě půvab lehkosti stylu vyprávění a propracovanost postav. Pokud bych chtěla hrát roli ve filmu, byl by to charakter Cartera (i když postava babičky je taky můj velkej kůň.) Jen když si vzpomenu ty výborný dialogy... ,,Snažím se tě probrat. Svět je zatraceně obrovskej, nepřehlednej a chaotickej a nikdy takovej, jakej si představuješ. Je přirozený, že máš strach, ale nikdy nedopusť, aby ses kvůli němu chovala jako kretén…"

Za takový příběh a styl vyprávění by se nemusel stydět ani Hemingway.

Všimla jsem si, že Kristen Stewart si od proslulé Ságy začala vybírat zajímavé projekty (např. Sils Maria, 2014), od CAMP X-RAY jsem si toho ale tolik neslibovala. Jsem ráda, že jsem se (jako obvykle) mýlila. Film mě zasáhl přímo do srdce a už před polovinou bylo jasné, že to bude láska jako trám. Poutavá, zároveň ošemetná problematika se nerozplizla, hlavně díky perfektní atmosféře a příkladu přístupu jednotlivce, za což Americe hezky tleskám. P.S. : Někdo, kdo čte Harryho Pottera, přeci nemůže být Bad Guy...

My body. My pad. My ride. My family. My church. My boys. My girls. My porn!

Čím mě film dostal je především mistrně napsaný scénář - nedivím se, že se u nás Closer dočkalo divadelního zpracování. Z herecké "fantastic four" to pak byl hlavně Jude Law, který svým hereckým umem pomohl poodkrýt zcela novou dimenzi slabošství.

Almodovarovská absurditka, kterou moje vnitřní, roztančená buzna ocenila. Pátou hvězdu by zajistila snad jen dávka meskalinu před projekcí.

Na tento film si vzpomenu pokaždé, když se jdu projít do parku. Scény z partnerského života na mě udělaly dojem především svou strukturou a přesahem (ačkoli není nejspíš příliš pravděpodobné, že by se kdy na ČSFD přehouply do červeného spektra). Po shlédnutí snímku je pro mě prakticky nemožné nepřemýšlet nad příběhy lidí, které míjím - a kolikrát se u toho bavím jako u dalšího filmu. Při návštěvě Londýna rozhodně Hampstead Heath nevynechám.