Boudyy

Moje seznámení se sdružením Monty Python dopadlo lépe, než jsem si přál. Ten film o sobě ví, co je zač a nikam hlouběji se nepouští. Zatím nemohu posoudit nakolik jsou v tomto dílku dávkované ingredience pythonovského humoru, mě však Život Briana navnadil na shlédnutí dalších počinů této party. Velmi zábavné a vypointované gagy, satira na "židovský odboj" proti Římu (aneb pryč s Judejskou lidovou frontou, my jsme Lidová fronta Judeje!) a na křesťanská dogmata obecně, i když jsem podle ohlasů čekal ještě větší nářez. Závěr velmi vtipný a možná stavěn do protikladu s křesťanskou verzí pokoušení Krista na kříži a následnému skonání. No a závěrečná "Always look on the bright side of life" je skvělá a měla by se vám v hlavě spustit vždycky, když budete beznadějně umírat. Skvělé.

Perfektní nářez. Na svou dobu velmi pozoruhodný film, který i po padesáti letech má v sobě zabudován jakýsi mod nadčasovosti, díky němuž dokáže být aktuální v každé době. Jak v době "Karibské krize", tak i dnes během pnutí mezi Východem a Západem. Nicméně o to teď nekráčí. Skvělé charaktery, které nezacházejí do absurdna, menší i větší narážky, chytrý scénář a trojrole (často geniálně improvizujícího) Petera Sellerse, toť nejvýraznější aspekty filmu. Pro mnohé satira, při které mrazí, pro mnohé skvělá komedie napasovaná na závody ve výrobě ZHN. Filmařsky opět od Kubricka bezchybně, každý ho musí zbožňovat už jen za ten úvodní záběr z letadla. No a ten závěr, kde se Amíci a Rusové pouštějí do ideologického boje ohledně úkrytů, ten nemá chybu. Skvělé.

Tenhle film, stejně jako spoustu ostatních od Kubricka, předchází pověst. Tentokrát pověst o utahaném, přeceňovaném. Já však dostal perfektní komorní historický film se spoustou napětí, souvislého a poutavého děje, který v mých očích dostál všem cenám Akademie, jež zachvátil, hlavně tedy výpravy a kostýmů. Kubrickovo vizuálno v mnohých scénách nahrazuje netendenční delší sekvence, tentokrát slušně natočená i akce. O hudbě nemluvě. Mimochodem, všimli jste si, že Kubrick je vůbec průkopníkem známých motivů? K příběhu: o proměně z mladého, idealistického a odvážného "frajera" ve snoba, jenž vše podřídí společenské prestiži, ale za svou zhůvěřilost nakonec zaplatí jinak. Další skvělý zářez Kubricka, bylo mi potěšením.

Zase tak zlé to není. Oproti minulým dílkům (a i těm, co přišli po tomto) celkem slušně vybudovaná atmosférická duchařina, která si více hraje s napětím než s bezduchým třískáním věcma bez důsledku a "zlo" zde má uchopitelnější podobu. Navíc celkem dobrá vychytávka s kamerou otáčející se o 180 stupňů. Závěrečná čtvrthodinka byla skutečně velmi působivá. Ten "fiktivní" trailer byl skutečně důmyslnějším, než se zdá.

Orlíkovský nářez, jeden z prvních videoklipů, jež vnesl spolu s Život je takovej od Tří sester do povědomí více, než jen hudbu poplatnou době a vylezl na povrch s dosud undergroundovým kališnickým hnutím. Píseň je o nasranosti na systém, na pokryteckou morálku/nemorálku a apeluje: Jsi Čech, Čech, Čech, tak si toho važ!

Takový fajn devadesátkový punk, kde je ještě znát ryzí post-totalita. Dělnická stařešina nasává v knajpě, jako už po celá léta, zatímco omladina nasává s nima, ale řeší, co s životem. Kromě pohodově filosofického Fanánkova textu je tady jasný apel: vy jste svoji šanci promarnili, my ne. Proto se záběry na staré kmety unavené životem prolínají se záběry na mladé pankáče na koncertě. Tohle je vskutku revoluční klip, ačkoliv vznikl po revoluci.

Absolutní nářez perfektně zobrazující začátky 90. let: rozjařenost, pocit svobody, atmosféra subkulturní sounáležitosti. To vše je již dávno pryč a proto je dobré si připomínat dobu, kdy Landu nezažaloval žaden HateFree maniak za použití slova "negr", kdy ještě Fanánek měl rozumné názory (od kterých se posléze odvrátil, avšak písně z té éry hraje dodnes a snaží se působit jako rebel) a na jednom podiu vystoupili nacionalisti i pankáči. Videozáznam je výpověď doby, ve které bych chtěl žít.

Další z velmi zajímavých nekomerčních britských filmů ze sedmdesátých let. Tentokrát z nápravného zařízení. V některých aspektech lze porovnávat s o 10 let mladším Kdyby (ona taky 60. léta byla dobou revolt a poukazování na systémová tabu stejně jako léta 70.), nicméně Scum je více syrovější a režisérsky svěžejší, byť méně artové. Občas se sice na chvíli vytratí dějová linie, ovšem jinak příběh doputuje tam, kde má. Dilema zní, je tedy pravda, že spousta delikventů potřebuje pevnou ruku, avšak není tato (státní) mašinérie jen zástěrkou pro uspokojování choutek psychopatů, jež mají establishmentem dané "právo" se vyřádit na každém, ať už do kategorie zmrdů zapadá či nikoliv? Možná trochu podobné jako Bočanův Pasťák, avšak přesto specifické. Jak taky jinak, když je to z Anglie 70. let.

Syrová akce, dobře natočená. Někomu může Reevesovo umění zabíjet přijít po určité době stereotypní, ale některé kamerové sekvence jsou velmi povedené a střih je perfektní. Z filmu nečíší přehnaná morální poselství, hlavní hrdina se chová přirozeně jako každý člověk na jeho místě a tolik kritizovaný protivník Nyqvist mi přišel takový "nerusky ruský", což je výhodou, že ruský mafián není přehrávající šikmooký pablb s padesátikilovou nadváhou a vodkou pod paží. A kromě toho je i zde několik originálních nápadů (hotel pro nájemné vrahy). Mě se líbilo.

Velmi oceňuji, že scénárista věděl, co chce a nechal plynout chronologicky tento velmi dobře zahraný a působivý konverzační thriller, jenž může najít konkurenci jen ve velmi málo dílech (mě napadá TELEFONNÍ BUDKA). Postavy se s dalšími minutami mění, sdělují si životní pravdy a posledních deset minut je prostě skvělých. Sutherland jako hitman s pochybami v duši a John Hurt provozující bohoslužby v zapadlém koutku města, schovávající se před svou minulostí. Dobré to bylo.