Reklama

Reklama

Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

  • USA Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb (více)
Trailer 2

VOD (1)

Černá komedie Stanleyho Kubricka pojednává o skupině paranoidních generálů fascinovaných válkou, kterým se “nešťastnou náhodou” podaří rozpoutat jadernou apokalypsu. Náčelník generálního štábu "Buck" Turgidson a generál strategického letectva Jack Ripper vyšlou letku bombardérů, aby zaútočila na Sovětský svaz. To aktivuje sovětskou tajnou zbraň zvanou “bomba posledního soudu.” Jedná se o ďábelský raketový systém, s nímž má být uskutečněn odvetný úder. Aby upozornil na tuto katastrofu, stane se britský kapitán Lionel Mandrake jedinou osobou, která má přístup ke generálu Ripperovi. Americký prezident Muffley se ve snaze odvrátit neštěstí pokusí přesvědčit opilého sovětského premiéra, že je to všechno jen hloupý omyl. Prezidentovým poradcem je šílený dr. Divnoláska, někdejší nacistický vědec. (Cinemax)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (597)

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Dr. Divnoláska na absurdně ochromující, děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických jako Lumetův Failsafe, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je taková globální stopka vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. ***** Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** Ale já už to tak s Kubrickem mám, vnímám, že se vždycky nechá něčím neproporčně strhnout a natočí o tom či z toho film, "velké dílo". Proč ne, ale mně jeho díla nepřijdou ani tak velká, jako spíš neproporční a hysterická a Kubricka mám osobně za nekonzistentní a poměrně nedůvěryhodnou tvůrčí osobnost. ***** Ostatně, k zamyšlení je i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání nepříjemně připomíná tentýž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde na ČSFD, v obsahu u Failsafe, oficiálním textu ČT. Lumet i Kubrick pracovali na podobných scénářích ve stejný čas (spojovníkem je i jméno Petera George, autora jedné předlohy a spolutvůrce jednoho scénáře), cituji: "Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem." **** Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. Takhle je z toho spíš smutné memento mori. *~ ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Skvělá satyra na blížící se jadernou válku, která se dá brát skoro jako parodie na Selhání vyloučeno, s tou zvláštností, že Divnoláska vznikl dříve. Peter Sellers je zde samozřejmě skvělý, ale nejvíce mě zaujal naprosto do té doby neznámý George C. Scott. Jeho postava je naprosto hypnotizující. Stanley natočil předpokládaný skvost. 85% ()

Reklama

Superpero 

všechny recenze uživatele

Komedie od Kubricka? Tak na to jsem byl hrozně zvědav, ale neubránil jsem se pochybám. Po zhlédnutí říkám, že oprávněně. Něco takhle zoufale nevtipného jsem už dlouho neviděl, u toho filmu jsem se akorát jednou usmál při rodeu na bombě a jinak je to fakt hrozně suchý. Aspoň že vzhledem k tomu kdo seděl na režisérské stoličce se na to dá koukat, protože vizuálně to není úplně k zahození a ta militaristická hudba co hraje v letadle je dobrá. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

No je to hodně neortodoxní satira, abych řekl pravdu vnímal jsem si spíše jako komedii, yť samozřejmě v konečném důsledku to k smíchu moc není, ale ta pointa je minimálně v dnešní době nereálná, ale máme jiný reálný možnosti point. Peter je tady fakt neskutečnej a v těsným závěsu Gerge C. Scott. Některé scény a dialogy jsou neskutečně zábavný, zejména telefonování je tady pojato monstrozním stylem. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Gentlemen, you can't fight in here! This is the War Room! Dokonalá satira, která drze a silně popsala to, čeho se v době jejího vzniku všichni báli. Bohužel už dnes plně neoceníme její drzost bez znalosti kontextu, který asi u každého diváka nemá smysl očekávat, ale umím si představit, že uprostřed studené války šlo o ledovou sprchu... Pro většinu diváků tedy půjde spíš o všeobecnou komedii. I tak jistě funguje. ()

Galerie (194)

Zajímavosti (68)

  • Pád George C. Scotta ve scéně, kdy jako generál Turgidson jde v řídící místnosti pozadu, zakopne, překulí se a jakoby nic pokračuje v zanícené argumentaci, byl skutečný. Stanley Kubrick to chybně považoval za vcítění se Scotta do své role a pád ve filmu ponechal. (Taita89)
  • Závěr ve válečné místnosti měl původně zahrnovat také koláčovou bitvu, která byla dokonce i natočena. Stanley Kubrick však nebyl s výsledkem moc spokojený (celá bitva se zvrhla v naprostý zmatek na place) a nakonec došel k závěru, že by to bylo vzhledem k událostem té doby až příliš. (tnp101)

Reklama

Reklama