Eliness

Do kina jsem šla se značně nízkým očekáváním. No, moje reakce na většinu filmu byly vykulené oči a otevřená pusa, jak jsem se snažila pochopit, jak se může dít to, co se na plátně právě děje. Takže asi tak. Jestli mě trochu zklamalo výrazné odklonění od knižní předlohy, to ano, ale jako film byla Zkouška ohněm naprosto skvělá, plná napětí, zvratů, lekaček a míst, které donutily diváka opravdu něco cítit. Nejlepší herecký výkon, alespoň pro mě, předvedl Giancarlo Esposito v roli Jorgeho. Nestačila jsem se divit, jak dokázal s postavou splynout a jakákoliv scéna s ním byla naprosto špičková. Ostatní však také nezůstávají pozadu, obsazení se oproti jedničce předvedlo o dost víc. I když jsem měla dojem, že Thomas Brodie -Sangster neměl ještě tolik příležitosti, pořád věřím, že třetím filmem to nějak dožene. Za mě pět hvězdiček, protože se pořád ještě nemůžu vzpamatovat. Nejsem si jistá, jestli se mi to vůbec povede v následujícím týdnu.

Ačkoliv se film, stejně jako mnoho dalších, přiživuje na stávajícím úspěchu young adult filmů z budoucnosti, je to zase něco jiného, nového, neotřelého. Mladí, staří, nikdo by se neměl nudit, i když připouštím, že něco nebylo vysvětleno úplně nejlépe. Film se asi tak trochu nerozhodl, jestli jejich cílem je působit na lidi, co četli knižní předlohu, nebo na širokou masu, tak se zasekli tak někde uprostřed. Nicméně, dá se jim to odpustit a snad to napraví v pokračování. Herecké výkony většinou nadprůměr, i když jsem se neubránila tomu, že mě některé postavy štvaly čistě ze své existence. Jestli to bylo herci, scénářem, těžko říct. Určitě se nikomu nebudou líbit všichni, ale já svého oblíbence rozhodně mám. Film dělaný o něco víc na psychiku a zároveň o něco dospěleji. Hunger Games se snaží zobrazovat brutalitu v narušení dětské nevinnosti, tady jde o odebrání minulosti a vložení jediných nadějí do místa, které jim je také bere: labyrintu. Je to víc na zamyšlení. Za sebe musím dodat, že jsem z kina odcházela v stavu "tak trochu mimo". Uchvátilo mě to. Hned bych šla znovu a možná i půjdu.

Drsný a pravdivý, řekla bych. Občas se na to nedívalo snadno, když se v některém okamžiku člověk poznal. Ale celkově...Postavy jsou vykreslený jako dokonale stupidní, narušený a naprosto dokonalý. Fakt jsem měla pocit, že jsou to skutečný lidi a ne produkty režisérky. Chudák matka teda, i když ona sama žádnej poklad taky nebyla. No jo, jaký si to uděláš, takový to holt máš, ale někdy je to zřejmě fakt jenom za trest. Není to film na sobotní lenošení, spíš když se někdo chce zamyslet nad životem nebo se kouknout na něco, co má trochu myšlenku a liší se to od typickýho Hollywoodu. Svět snadno manipulovatelných puberťaček, co se nakonec ženou jen do průserů a výčitek.

Čekala jsem něco jiného, než jsem dostala. Nakupování není moje vášeň v životě ani ve filmu, ale stejně to bylo docela fajn. Občas jsem se pobavila, někdy zasmála. Zápletka nic extra, ale obsazení bylo příjemné a i když je to podle mého názoru relativně blbost, dalo se na to dívat bez větších potíží. Na relaxaci dobré. Za cílovou skupinu bych označila dvacítky a duševně mladé čtyřicátnice. Určitě se mezi takovou skupinou najdou dámy s podobným příběhem a myslím, že ty by hodnotili vyšší známkou.

Na tento seriál jsem kápla náhodou a po pár epizodách už mě nepustil. Skutečně vtipný humor, zápletka v každém dílu a Ken Jeong je naprosto dokonalý. Dokonale šílený, stejně jako celý seriál. Občas jsem měla dojem, že se všichni zbláznili. Nechápu, proč nemá seriál více fanoušků, jak v Česku, tak v Americe. Líbí se mi prostředí komunitní vysoké a především pak paintballové epizody mě naprosto dostaly. Oblíbenou postavou bude nadosmrti Abed, ale tohle je jeden z mála seriálů, kde mám ráda asi všechny postavy a svým způsobem mi žádná nijak zvlášť nevadí (možná trochu Duncan), či její herecké obsazení. Nelituji ani jedné zhlédnuté epizody (každou jsem vzala nejméně dvakrát) a jen doufám, že si na vysoké na tento seriál zavzpomínám a budu se při něm potutelně usmívat.

Pro mě je tohle pomyslné dno českých seriálu. Možná není stoprocentně nejhorší, zato se stabilně drží dole, bez jakéhokoliv náznaku zlepšení. Nebo alespoň pokusu o něj. A nejvíc mě na tom děsí, kolik lidí to sleduje, nejen z řad cílové skupiny. Absolutně nesympatické postavy, děj v drtivé většině o ničem. Asi bych už nenašla dvě postavy, co spolu něco neměly. Každý s každým tam má nějakou dramaticky neuzavřenou minulost. Radši si umřu na chodníku před domem, než se jít nechat léčit k takové "elitě". První sérii jsem do půlky ještě snesla, ale pak jen čirá hrůza a děs. Ke kvalitním seriálům z nemocničního prostředí to má na bolestné míle daleko (mluvím konkrétně o americké produkci). Jediné, co si od tohoto seriálu přeji je, aby ho už proboha přestali točit. Což se mi, vzhledem ke stálé divácké obci, kterou absolutně nemám šanci pochopit, zřejmě nesplní.

Film bez delších zbytečných scén, které divákovi nic neřeknou, zato vtipný v první polovině a dojímavý v té druhé. Ačkoliv jsem stále nepochopila, proč jsou některá nekonečna delší než jiná, byla jsem příjemně překvapená. Očekávala jsem pláč od začátku dokonce, ale skutečně mě dojalo, až místy k slzám, posledních deset minut filmu. Láska Hazel a Guse mě zároveň nedoháněla k tichému zoufalství, jak to u romantických pasáží u mě obvykle bývá, takže to už bylo co říct. Augustus Waters byl podle mě skvěle zahraný, stejně tak Isaac. Scéna, kdy Isaac rozbíjel Gusovy poháry mě naprosto nadchla. Nakonec, možná si film kupuje trochu shovívavosti tématem dětí s rakovinou, ale mě se líbil tak, jak byl, bez jakéhokoliv dalšího přesvědčování. Štáb odvedl dobrou práci. Jediné, co mi z nějakého důvodu úplně nesedlo, byli rodiče Hazel. Připadali mi jako k sobě se nehodící dvojice, ani sympatií si u mě moc nezískali. Sama Trammella znám s True Blood, tam bude nejspíš handicap.