Sonnery

...a pak pustili tu písničku. Jmenovala se "The Funk Soul Brother". Na to nikdy nezapomenu, protože to byl taky veškerej její text. Byl z té písničkářské školy, kde to se slovama nepřehánějí ...pro případ, že by jich byla škoda. Znělo to jako milion požárních aut, který honí 10 milionů sanitek přes válečné území. A pouštěli to tak nahlas, až z toho začala prázdná židle vedle mě krvácet. Zpívalo se tam: "The funk soul brother. Právě teď, jé. Je to funk soul brother. Vomrkni to. Je to, no, funk soul brother. V podstatě." Já neříkám, že je to špatná písnička. To vůbec ne. Říkám jen, že byste mohli vzít dejme tomu koště, namočit ho do ňějaké brzdové kapaliny, strčit druhý konec do mýho zadku ... a posadit mě na trampolínu v jezdícím výtahu, na jehož stěny bych napsal lepší písničku, jen tohle tvrdím. Tohle nemůžu nepodepsat :-)

Sobota odpoledne, moje kocovina velela k ústupu a venku začalo pršet. Ideální volbou, jak využít čas, se jevila varianta Žen v pokušení, na který jsem se těšil jako třináctiletej fracek plnej testosteronu s šulinem v ruce na první sex. Přijdu do obchodního centra, vyjedu do druhýho patra, cestou nakoupim 2-3 košile, jednu koblihu a vydám se směrem k multikinu. ŠOK! Fronta od přepážky vede až ven na parkoviště, takže kdo chtěl jít na film od 19, tak aby vyrazil v 10 ráno. Zkusil jsem se zařadit, abych vyzkoušel jestli fronta náhodou rychle nepostupuje. Nepostupovala. Z ničeho nic se za mě zařadila na první pohled hodně zmatená a unavená babička. Po chvilce čekání se mě vážným tónem zeptala: "Co přivezli? Banány?","Ne babi, Vejdělka!" odpovím a rezignovaně frontu opouštím (cítím se jako dezertér). Za týden pokus č. 2 - zase fronta, ale dala se... No a ve výsledku přes všechny ty fronty, řady, kladný ohlasy a milostný dopisy Élišce jsou ŽvP na CSFD v modrým... Hold v ČR existuje největší počet nezaměstaných a hlavně nakažlivě špatných filmových kritiků na m2 a ti všichni se soustředí zde na CSFD - prosím najděte si jinej koníček než sekýrování filmů. Dejte se na sběr jednokřídlých motýlů, neviditelných levitujících borůvek a svádění klisen v běhu...., ale hodnocení filmů přenechte těm, kteří je mají rádi a dívají se na ně okem člověka, nikoli vola

Jak excelentně rozehráli první půlku, tak tu druhou zase excelentně posrali. Proč sakra v Holywůdu není někdo, kdo má koule jako pátrací balóny a nebojí se vynechat ten patolízalskej americkej happyendovej patos. Zlatej Uwe Bol, ten si alespoń dělá filmy tak, jak chce

Co je to tady za vlasatou máničku?! Ježišikriste dospělej Cartmen! A když to není Cartmen, tak komu to tady narost pupíček??? Ruseelle, jsi to opravdu ty? Vousy, mužnej hlas, charisma...Jo, už tě poznávám. No, i když jsi vyměnil meč za pé.. teda pero, tak zase docela válíš. No fakt, čestný pionýrský!

.....aneb co se stane, když si stříknete mimozemskej deodorant do ksichtu místo do podpaží

Hlavní hrdina je obdařen tak bezchybným hereckým nadáním a potřebným charismatem, až jsem mu nemohl uvěři, že umí mluvit. No a když se do toho pustí na plný svaly, a že jich Cena má, tak přesprintuje ultrarychlýho Forda a zboří stavení, město, moře i kuře.... Jeho dokonalost doplňuje vnadná a unesená žena, jež s lehkostí potvrzuje zvěsti "o pravých blondýnkách", když půjčí bez váhání telefon nezmámému člověku, který si "potřebuje zavolat dceři" a pak žvaní celejch 20 minut.... K tomu připočteme kvalitní dialogy typu: Danny, jsem někde ve stříbrný dodávce! a Cena obratně odpoví: Molly, kde jsi?... Pravdou ale zůstává, že jsem se nenudil

Teď trošku vážně - víte, co je největší průser? Že povolání válečnýho fotografa vymírá. Ne z toho důvodu, že ti frajeři během svý cesty za pravdou chcípnou. To fakt ne. Důvod je ten, že ač vyfotěj sebehrůznější, děsivější a opravdu hodně citlivou fotku, tak když jí časopisy nebo noviny dají na titulní stranu spolu se zprávnou dne, titul se neprodá... Naopak, když se na hlavní straně objeví dvě nejjednodušší "věci" na jaký lze na tomhle světě narazit - Paris Hilton s Agátou Hanychovou a budou se vzájmně držet za prďky, tak hádejte co? Náklad se prodá několinásobně, co obvykle.... A to je smutný

I géniové mají občas svou slabší chvilku. Já tu svou měl dnes ráno, když jsem si dělal vajíčko na hniličko (Paroubka by víc plesklo) a zapomněl jsem do kastrůlku k tomu vajíčku přidat vodu... HE HE

Zabouchly se dveře, holci se posadila na sedačku, já rozepl zip a vytáhl,....... chvíle napětí, DVD Pirátů - byl to zip od DVD boxu - jako že bude humor a že se budeme řechtat. Uběhlo 10 minut a žádný he he. "To přijde" řikám. Uběhne 20 minut a žádný chi chi. "Nedáme si červený, život je pak veselejší" podotknu. 40 minuta fuč a ha ha nikde... "Neříkal jsi, že to je super komedie" provokuje holci. 120 minut se táhlo, jak čekání na rozvod Ivety Bartošové a chi chi ani cha cha nebylo. Pravda bylo jedno ho ho, ale to jen díky mému, jak jistě všichni potvrdíte, vynikajícímu ostrovtipu. Za to ten soundtrack, ten soundtrack.... No ten je boží

....jsem taky jenom člověk.