Ixbalanke

Louie je potřeba chápat trochu hlouběji, i když je tento pohled někdy trochu obtížný přes všechny ti "honičské" pózy. Já na něm mám hrozně ráda, že si ze sebe umí dělat legraci a nebojí se překračovat jakákoliv nejhlubší společensky zakořeněná tabu. Líbí se mi, že bojuje proti stereotypním představám o homosexuálech, o kultu krásy a další. A dokáže i tu největší pitomost dovézt do tak úžasného metafyzického rozměru a okořenit to dvojsmysly, které si musíte domyslet s nápovědou jeho lstivého úsměvu (např. historka s jeho dcerou a její vagínou).

Já zase musím říct, že Písečná žena mě zasáhla mnohem víc. Ale tento film má také mnohá kouzla. A nechává celý děj otevřený a je na divákovi, jak jej vyluští (či nevyluští).

Pro mě tento film byl přeplněný emocemi tak, že jsem od půlky už jenom brečela:) Opravdu realistický náhled do situace umírání a konečných fází soužití dvou lidí. Opravdu krásný film a nemám ani za mák, co bych mu vytkla. Sice se zdá, že je toto téma oproti jiným jeho filmům slabší, řekla bych, že právě naopak. Při pozorování tohoto filmu je však nutné přijmout situaci zcela za svou a představit si, že jste v situaci jednoho z hlavních postav a potom to teprve nabírá grády! Je to věc, které se všichni bojíme a raději na to nechceme myslet, že by se nám něco podobného stalo. Anebo každý máme babičky a dědečky a je velmi těžké zkusit se takto vžít do jejich situace. Nechápu komentář od POMA, připadá mi, že se asi díval na jiný film...

Nehodnotím úroveň kamery či herectví, protože o to tu podle mě moc nešlo. Je to hlavně kritika církve skrze její vlastní texty (viz Evangelium na konci) a to se mi líbí:) A také podporuji jakékoliv snahy o začlenění homosexuality do dnešního světa. Hodnotím tedy hlavně docela zajímavou myšlenku a také vybrané protagonisty, kteří působily opravdu hodně původně a "obyčejně", jako ze života...

To je úžasné! Jestli to takto v Izraeli opravdu funguje, už si balím kufry! Velmi příjemný a optimistický filmík, který vám tak nějak dá pocit, že má smysl žít...

O lásce dvou lidí, které ani rozvod nerozdělí:) Ze začátku (asi tak první hodinu), jsem si nebyla jistá, jestli mě to baví. Poté jsem se ale dostala do spleti vztahu, který mě držel až do posledního okamžiku. Je smutné, když lidé až v pokročilém věku zjistí, že vůbec nevědí kdo jsou nebo že neví, co je to orgasmus. Plyne z toho zajímavé ponaučení: i manžel se může stát po rozvodu milencem. To by mě samotnou asi nenapadlo... (BTW celkem vtipné, že zcela náhodně jsem před tímto filmem koukala na Shame (2011) - porovnání těchto dvou filmů je opravdu zajímavé)

Snímek skýtá pohled do duše "singles", současného trendu nevázat se a užívat si jen tělesných rozkoší. Zdá se mi však, že se v českém překladu názvu někdo sekl. Přeložila bych to spíš jako "Ostuda". Za to, že upřednostil sex před pomocí své sestře. Ale na rovinu...já být on, zachovám se úplně stejně. Ta sestra patřila spíš do blázince, podle řezných ran na rukách. A kdyby za ní měl utíkat pokaždé, když mu volala, tak by mu muselo zákonitě jebnout. Hlavní jeho problém mi přišlo, že nepřekousl to, že se mu nepostavil a TO BYCH ve filmu spíš rozvíjela - psychiku lidí neschopných souložit s lidmi, ke kterým něco cítí. Zápletka se sestrou mi přišla jako z jiného filmu a absolutně nemístná a nesouvisející. Takže celkový dojem z filmu je dost plytký a patetický... A chvilkama jsem si nebyla jistá, jestli se dívám na drama, nebo na porno, ale škoda toho nevyužít:)))

Našlo se tu pár dobrých chvilek a vtípků, hlavně Steve Carell mě tu bavil. Ale Ferrellovi nějak nemůžu přijít na chuť. Připadá mi jako nepodařený John Cleese (ten by v té roli byl úžasný!!). Obecně mi celý film připadá jako snaha napodobit cleesovsko-pythonovský humor, jenže se to moc nedaří... Ale koukat se na to dalo...

Body dávám hlavně za dobrý scénář, u děje se fakt nenudíte. A je to inteligentně vtipné...

Příjemně pomalý a nenásilný film, ve kterém se na konec dějí celkem násilné a náhlé věci. Film pro trpělivého diváka, který nepotřebuje zbytečné bláboly a laciné zákmity v každém záběru. Divákovi se odkrývají různé střípky ze života člověka, a až nakonec se odkryje úplný smysl. Ale nedá vám to a ještě když usínáte, musíte přemýšlet nad různými podrobnostmi. Moc se mi líbily nečekané jevy a činy, které byste ani trochu nečekali:) A hlavně vyzdvihuji soundtrack. Řízný dnb vás překvapí, kdy to nejméně čekáte a opět nečekaně utichne s cinknutím výtahu či zapálením cigarety. Takže doporučuji namíchat si long drink a nechat se unášet jemnými tóny tohoto italského výtvoru.