Ixbalanke

Dala jsem ***, ale je to hrdých ***. Nemůžu si pomoct, ale nějak ve mě nezůstala stopa ani zářez po tom filmu. I když výkony byly dobré, do filmu mě to nějak nevtáhlo. Jakoby to jen tak klouzalo po povrchu a bálo se vstoupit dovnitř. Ale dívá se na to dobře a i ty 2,5 hodiny docela utečou. Rozhodující pro mě často je, když jdu na záchod, jestli film vypnu nebo ne. A tento jsem vypínat nemusela...

Bez atmosféry. Nesouhlasím s válkou ve Vietnamu a proto jsem nepojímala pražádnou lítost s pilotem a nechápala jsem jeho chování. Amíci tu jako obvykle vykresleni jako ti správní a Vietnamci ti špatní, krutí mučitelé.

Remunda jednoduše nechal promluvit různé obyvatele obce a ono z toho vyšlo něco zajímavě smysluplného, s určitou atmosférou. Nastoleny vážné otázky a nechány otevřené. Délka je tak akorát, není to roztahané a působí to jako celek.

Dala bych i 4, ale zas tak úžasný to není. Ale patří to mezi filmy z dětství, ke kterým mám teď nostalgický vztah. A Robin je prostě sympaťák. Kdybych tento film viděla poprvé až teď, asi bych mu tak vysoké hodnocení nedala...

Především mě rozčilovalo nesmyslný a uřvaný chování těch ženských. Vůbec jsem nechápala proč co dělají. A tím ten film tak nějak pozbýval smyslu...

Výborně. Viděla jsem zase o jeden zvrácenej a nechutnej film víc! :) Ale musím říct, že nechutnosti vyrovnávala velmi kvalitní a hlavně zajímavá režie a kamera. Žádné podlézání divákovi a vysvětlování mu každé grimasy či fleku krve na zdi koupelny. Prostě se dívej a pozorně, jinak z toho nic mít nebudeš! Potěšilo mě, že to bylo podle skutečné události, protože jinak by to bylo jen zbůhdarma násilný (vím, že tahle věta zní divně, ale určitý smysl dává). Přispějí tyto filmy ke zmírnění násilí?

Tak to je opravdu FILM! Neuvěřitelně reflektuje situace válečných ponorek a válku samotnou se všemi negativy. Totiž ve válce není vítězů. Nemám absolutně co vytknout. Žádné zbytečné a hloupé řeči, skvělé herecké výkony, HUDBA. I když dlouhý, šla jsem kvůli němu spát až v 01:30, spánek překonávající film.

Velmi zajímavá problematika, opravdu silný film, docela dost obtížný na sledování. Jediné, co mě strašně štvalo, že vůbec neříkal větu "Ale já jsem nic neudělal!". Pořád říkal tak divné věty, že ty, co si to o něm mysleli, v tom ještě utvrzoval. Líbilo se mi i smíření všemi se vším na konec, i když vlastně ne tak docela... A nelze si nevšimnout, jak je Vinterberg tímto tématem evidentně přitahován... (viz Rodinná oslava).

Dívat se na to dá, ale je poznat, že je to z doby, kdy lidem stačilo méně, aby se báli. Oceňuji špatný konec:)

Milý film, který popisuje život s lehkými psychózami či neurózami. Někdy však pociťuju i já podobné pocity, když mám vlézt do obchoďáku nebo mi někdo ZASE volá!:)