ybuko

Shrnuti nekterych jevu, ke kterym doslo v USA v dusledku 9/11/01, ktere autorka povazuje za poznavaci znameni vzniku totalitni spolecnosti. Ve filmu jsou serazeny do deseti bodu : 1. nalezeni vnitrniho nebo vnejsiho nepritele 2. vytvoreni tajnych veznic kde dochazi k muceni 3. vytvoreni polovojenskych jednotek k udrzeni poradku (napr. milice), ktere se nebudou zodpovidat obcanum 4. vytvoreni systemu dohledu na domaci obyvatelstvo 5.zastrasovani a obtezovani obcanskych spolku a organizaci, jejich infiltrace 6. bezduvodne a opakovane zadrzovani bezuhonnych obcanu 7. zamereni a vytvoreni seznamu klicovych osobnosti. 8. kontrola tisku 9. odpurce vladnouci politicke strany oznacit za zradce / podpurce terorismu / placene agenty nepratel 10. omezeni vlady zakona, postaveni sebe nad zakon. Nakolik jsou v pripade soucasnych USA paralely s s jinymi totalitnimi zrizenimi opravnene spravedlive posoudi asi az historie.

Nostalgicka vzpominka na hippie komunitu, ktera fungovala v indickem Goa v sedesatych a sedmdesatych letech. Film byl natacen na DV kameru od prosince 1999 do ledna 2000 a jsou v nem pouzity dobove archivni zabery natocene na filmovy format Super8. Jedna ze tri byvalych hippies, kteri se rozhodli ve filmu vystoupit, blondyna Cleo Odzer, ktera se po dvaceti letech zivota v New Yorku vraci do Goa, a mluvi o tom, ze nevi, co ji zivot prinese, brzy po dokonceni dokumentu zemrela.

V knize Dejiny filmu se uvadi, ze byl Goebbels timhle projektem z dob napoleonskych valek tak zaujaty, ze pro nataceni stahl z fronty 200 000 vojaku, aby je mohli tvurci pouzit jako komparz.

Pribeh se zapletkou s cestovanim v case je hloupy, provareny a nedotazeny, pokusy o humor na urovni zakladni skoly (i kdyz bohuzel nepochybuji ze se cast divaku v sale pri scene kdy se Kirk prasti do hlavy huronsky smeje), ale nastesti se to porad rychle hybe a ma to pekne barvy. Po okolnich reakcich jsem ocekaval (a nasleduje recenzentske potravinove srovnavaci klise) pozvanku do vyborne restaurace, ale misto toho dostal na umelohmotnem tacu hamburger, hranolky a znackovou preslazenou colu. Vzhledem k rocnimu obratu fastfoodu s tim ale urcite hodne lidi nebude mit problem.

Kriminalka Taiwan potkava japonsky ducharsky thriller, pricemz pribeh a ploche postavy zjevne napsal pravidelny divak anime. Vysledkem je film co zacina jako slibne zabalene acko, ale pri postupnem rozbalovani se stale vic klube na povrch ne uplne logicke pejskokocickovske becko. Nektere sceny jsou skutecne dobre, o to vic zamrzi v co se film zacne postupne zvrhavat.

Ani tak ne film jako pres pul hodiny trvajici tridilna obrazovo-zvukova digitalni meditace.

Pro mnohe asi pomalejsi, ale uzasna prace s barvami, kompozici, svetlem, hudbou, kamerou a ruznymi divadelnimi prvky.

Waking life byl vytvoreny technikou, pri ktere je film natocen na klasicky material a nasledne okenko po okenku manualne prekreslovan. Pro ty co netusi kolik je to prace : hodne. Proto bylo na prekreslovani najato vic lidi, diky cemuz se styl animace prubezne meni. Stejnou techniku Linklater posleze pouzil i v Temnem obrazu ( http://www.csfd.cz/film/194929-temny-obraz-scanner-darkly-a ). Co se obsahu tyka : rozhodne necekejte narativni snimek. Jedna se spis o genialne zpracovany sled ruznych postrehu, filozofickych otazek, zivotnich situaci, momentu ... ramcove spojenych jednou hlavni postavou a jejim velmi volnym pribehem. Na pomezi mezi hranou veci, dokumentem a poezii. Hodnoceni obsahujici slova jako "radobyintelektualni" a "pseudo" jsou mimo, nicmene chapu, ze kazdy divak nechce u filmu 99 minut premyslet.

Jan Kounen po Blueberry nezklamal a natocil dalsi celovecerni trip.

- "What do horses eat?" - " Meat!" - "No no no no no no" - "Other horses!" - "No no no no, horses, Ms. Morris, what do horses eat?" - "Lobsters!"