IvcaSammet

Nejvtipnější, nejlepší a prostě nejúžasnější seriál o vztazích vůbec! Můžu ho vidět i stokrát a nikdy mě neomrzí, nikdy se u něj nepřestanu smát a nikdy u něj nepřestanu brečet ... Přátelé jsou prostě jedinečný seriál, který už nikdo nikdy nedokáže nahradit ... Nedokážu spočítat, kolikrát už jsem Přátele shlédla "maratonem" a to jak v angličtině, tak s dabingem, kdykoliv zapnu televizi a seriál uvidím v programu, neodolám a s radostí k televizi přisednu. Neuvěřitelně pestré herecké obsazení, vtipy, které se stávají legendárními ... A hlavně, žádná protivná postava, která by kazila dojem seriálu. Je velká škoda, že seriál opravdu nadobro skončil, protože takový film ve stylu "Přátelé po 10 letech" by ocenil nejeden skalní fanoušek.

Další vynikající anglický detektivní seriál, který si mě získal hned na první případ. Foyle's War mě ihned zaujal svým námětem, protože detektivek z druhé světové války opravdu moc není. Netušila jsem, co přesně od seriálu čekat, po první epizodě jsem se ale od sledování nemohla odtrhnout. Kromě vynikajícího scénáře a krásného zpracování za to určitě může z velké části i herecké obsazení. Michael Kitchen je opravdu obrovský sympaťák, na jehož filmografii se v budoucnu určitě zaměřím. I Honeysuckle Weeks a Anthony Howell mi byli sympatičtí hned na první pohled, a právě proto jsem si sledování seriálu tak užívala. Já osobně jsem divák "rýpal", kterému jen tak někdo nesedne, a ve většině případů si najdu alepoň jednu hlavní postavu, které mi něčím vadí, tentokrát se tak ale naštěstí nestalo. Všechny díly si držely svou kvalitu, ať už v období za války nebo po ní, a i když mi v některých dílech přišlo, jako by případy posunuli až na druhou kolej, na celkovém dojmu to nijak neubralo. Přiznám se, že jsem měla z dílů "po válce" trochu strach. Přece jenom byl děj založen na vyšetřování případů v průběhu války, proto jsem úplně netušila, co od v podstatě uzavřeného děje seriálu čekat. Foyle's War ale v žádném případě nezklamal a dokázal naservírovat dalších devět pětihvězdičkových případů. Je sice pravda, že jsem ze začátku nemohla zkousnout poválečné rozdělení původního tria, návrat Sam "zpět do služby" mě ale nakonec přece jenom uspokojilo. Samotný závěr seriálu mě ale trošku zklamal, přece jenom jsem doufala, že se Foyle na konci vzdá své funkce jednou pro vždy a bude mít svůj zasloužený klid. Bohužel nejsem zrovna fanoušek otevřených konců, protože pak vždycky zbytečně doufám, že se tvůrci k seriálu třeba jednou vrátí. Každopádně bych jim ale přece jenom chtěla poděkovat za obsazení Andrewa Scotta, díky kterému jsem seriál objevila. Foyle's War je opravdu skvělý seriál, který rozhodně doporučuju shlédnout a který okamžitě řadím do top desítky. Díky, pane Foyle, bylo mi potěšením Vás poznat.

Nikdy by mě nenapadlo, že by mě někdy seriál z prostředí kuchyně zaujal natolik, že bych byla ochotná udělat absolutně cokoliv jenom proto, abych jej sehnala ke shlédnutí. Samozřejmě jsem na Raw narazila díky Kryštofovi, klipy z YouTube mě zaujaly natolik, že jsem seriál prostě musela vidět celý. Až po několika letech hledání se mi podařilo seriál získat a musím říct, že to absolutně stálo za to. Samozřejmě mě romantická linka Geoffa a Pavla absolutně odrovnala a stoprocentně je to ten nejkrásnější pár, který jsem kdy na obrazovce viděla, osudy ostatních postav mě ale zaujaly úplně stejně. Díky Raw jsem poznala hromadu úžasných herců, na které se v budoucnu určitě zaměřím. Na to, jak nesnáším romantiku, jsem se zaujetím sledovala vývoje vztahů Jojo, Shana i Fiony, a přiznám se, že se mi už hodně dlouho nestalo, že bych tak moc fandila určitým hetero párům, a brečela, když jim to nevyšlo. Každá řada měla svoje klady i zápory, a vlastně absolutně nic nedopadlo tak, jak bych si přála, nakonec ale musím Raw zařadit to top desítky mých nejoblíbenějších seriálů. Raw je nejenom dokonalou prezentací Dublinského života, ale taky skoro až VIP pohled do zákulisí kterékoliv restaurace v okolí (a věřte mi, že to tak opravdu ve skutečném světě vypadá, taky jsem se na chvíli v kuchyni ocitla). Osobní trable jednotlivých postav nebyly nijak povrchní ani stupidní, právě naopak, Raw dokázalo vytvořit úžasnou atmosféru od romantiky přes akčnost, kriminalitu a ztrátu nejbližších. Přiznám se, že do dnes nepochopím osud "našeho" Pavla, protože si stojím za názorem, že pátá řada mohla dopadnout úplně stejně i bez srdcervoucího konce čtvrté řady. Proč jej prostě nemohli poslat do Prahy s tím, že by se v poslední řadě nemusel ani objevit? Ano, uznávám, že to tímto způsobem dalo Raw ty správné grády, ještě teď ale nemůžu zastavit ten proud slz, které neusychají ani půl hodiny po závěrečných titulkách. Možná je to tím, že se jednalo právě o postavu mého nejoblíbenějšího Kryštofa Hádka, ale s rukou na srdci musím uznat, že právě ona poslední scéna je tou nejsmutnější scénou, kterou jsem kdy v životě viděla. Ač jsem seriál viděla několikrát, nikdy se pláči neubráním. Geoffovo "emocionální zhroucení" po snaze tvůrců ukázat divákovi, že je to silný člověk, kterého jen tak něco nerozhodí, je pro mě tím největším spouštěčem. Pátou řadu jsem vlastně neprobrečela celou jenom proto, že jsem se mohla kochat úchvatným přízvukem Michaela Malarkeyho. Sice jsem si pro něj a Jojo představovala jiný konec, závěr seriálu ale přece jenom nebyl tak strašný, jak jsem se obávala. Mé obrovské díky patří Kryštofovi, protože nebýt jej, tak tento úžasný seriál v životě neobjevím.

Jeden z nejnádhernějších seriálů vůbec ... Ani nevím, proč jsem jeho shlédnutí oddalovala tak dlouho ... Už jen herecké obsazení je samo o sobě obřím lákadlem. Ze začátku to byl hlavně Damian, Donnie a Andrew Scott, na které jsem se těšila nejvíc, ale ve finále jsem si tu našla pěknou řádku herců, na které se v budoucnu zaměřím ... Co se týče zpracování, nestíhala jsem se divit. Všechno bylo až neuvěřitelně reálné, takže vžití se do situace bylo opravdu velmi snadné. O to silnější pocity potom v průběhu panovaly ... Příběhově jsou všechny díly skvěle vyvážené, a musím se přiznat, že jsem lehce upustila z pozornosti snad jen jednou a to ve chvíli, kdy se na obrazovce střídaly zamilované pohledy ... Jinak mě ale od obrazovky nedokázalo dostat vůbec nic. Na seriálu mě navíc zaujalo velmi originální zpracování vypravěče a samozřejmě i potěšilo vtipkování, které ani v takových situacích Easy Company neopustilo ... Band of Brothers je opravdu nádherný seriál a opravdu moc ráda si ho dám zase od začátku!

Na Desáté království jsem v dětství narazila náhodou a okamžitě se do něj zamilovala. I přes to, že mi ale některé scény zůstaly v živé paměti ještě několik let poté, zaboha jsem se nemohla k jeho názvu dohrabat. Jednou, když mi nějaká scéna ze seriálu znovu vytanula na mysli, jsem se ale pevně rozhodla, že seriál najdu ... A našla! Už jen ta radost z toho, že jsem po tolika znovu objevila seriál, který ve mě zanechal tak obrovskou stopu byla skoro nepopsatelná. Okamžitě jsem seriál zhlédla bez jediné přestávky a užila si jej úplně stejně jako ve svých dětských letech! Nejdřív jsem si myslela, že to bylo jen tím "nadšením", ale po dalších několika znovuzhlédnutích se mi potvrdilo, že to tak opravdu není. Příběh sám o sobě je poutavý nejen pro děti, ale i pro dospělé. Některé narážky a vtípky totiž opravdu pochopí jen starší diváci :) Kromě výborného příběhu a scénáře ale může seriál nabídnout také skvělé herecké obsazení a ještě lepší herecké výkony. Ano, je to seriál pro děti, ale přesto jej šíleně moc ráda sleduju a řadím mezi své nejoblíbenější seriály vůbec!