Arcadan

Nechal jsem se dojmout mývalem a stromem jak už dlouho u ničeho. Mám pro ty mluvící zvířátka prostě slabost. Našlapané a nahláškované jízdě vévodí pětice vrcholně sympatických hlavních hrdinů, kterým jsem držel pěsti od začátku až do konce, a poutavé výtvarné zpracování. Když navíc přičtu, že to funguje se vším všudy jako komiksárna ale hlavně a především jako space opera s (nejen) vizuálně poutavým fikčním světem plným roztodivných planet a národů s vlastní mytologií a historií, jsem z celku vlastně nepokrytě nadšený.

Kráska a zvíře gone wrong

Holy shit.

Velmi dlouhé čekání na něco, co nikdy nepřijde, snímané fascinující kamerou, v zajímavém prostředí plném beznadějných existencí. A které mě vlastně celou dobu bavilo. Někdo tvrdí, že to vystihuje současnou Ameriku. V podstatě je to takový kapitalistický Kerouac, kdyby se nebavil s umělci, ale jen chlastal a bral drogy s bandou buranů, jejichž prioritou v životě je vydělat co nejvíc peněz prodejem časopisů. Postupně se ale té meditativní jízdě nedá nepodlehnout a podnětů k zamyšlení je tu víc než dost. Sálá z toho pochmurnost daného životního stylu, která se ale umně střídá s bezstarostností a letní pohodou. Silný snímek. Unikátní náhled do mladých lidí, kteří se hledají tak moc, až se sami sobě ztrácí. Vyprávěný hlavně obrazem. "I feel like I'm fucking America."

S láskou k filmu natočeno, s láskou k filmu zhlédnuto.

Komorní odysea o křehkých vztazích a nelidsky pulzujících korporátech, která nikdy nesklouzne k patosu, a přesto dojme každého. Nejdřív jsem si dle námětu myslel, že to bude hodně vtipný film, ale pak jsem si uvědomil, že je německý. Jeho přednosti jsou spíš uvěřitelný psychologický vývoj postav, který nese silnou výpověď o současném světě, ale nikdy nemoralizuje, a situace, které balancují mezi bolestnými a vesele úsměvnými. Hodně specifický zážitek. Musí se vidět. Musí se v bezmála třech hodinách prožít.

Geniálně absurdní podívaná, kterou bez debat táhne charismatický Al Pacino pod zkušenou režií Sidneyho Lumeta. Z počáteční tragikomedie neschopných lupičů se to celé zvrhne v dech beroucí drama, kdy je každá další scéna blížící se k závěru plná napětí. Navíc diváka čeká hned několik překvapení v ději, které nemají daleko k angažovanému sociálnímu komentáři, obzvláště v kontextu doby 70. let. Řemeslně dokonale zvládnutý snímek, který navíc s telefonní scénou, kdy se odhalí Sonnyho hlavní motivace k loupeži, dostává i silný emocionální náboj.

Je to civilní, osobní, otevřené a vlastně milé. Jenom jsou všechny čtyři hlavní postavy narušená individua hledající sebe sama v komplikovaném rodinném zmatku, který je obklopuje. Za mě to byli ale sympaťáci a celou dobu mě zajímalo, jak to s nimi dopadne. Celé je to především o silném a uvěřitelném scénáři a několika výborně vypointovaných vtipech. Je to o lidských vztazích, tenisu, masturbaci, velrybách, dětství a taky o tom, že i když jste vaši milovanou píseň nenapsali, ale promlouvá k vašemu srdci opravdu hluboce, tak to o ní vlastně můžete tvrdit. Pohlazení po duši pro ty divnější z nás.

Vrtěti psem tak dlouho, až se z toho všechny lidské vztahy rozpadnou. O tom, jak se soukolí příčin a důsledků často pod našima rukama rozpadá, i když máme dobré úmysly. O tom, že kriminalita je špatná, áno. O tom, že láska je zrádná a že nás to srdce všechny tahá na ta nejhorší místa. 150 minut lidského zmaru, krutosti a zoufalých rozhodnutí. Ve své syrovosti je to ale film silný jako žádný jiný. S geniální kamerou a s tak příhodným audiovizuálním zpracováním, že občas přemýšlím, jestli ten Iñárritu neupsal smlouvu s ďáblem, protože to by musel být géniem, aby mu to tak fungovalo při debutu. Nespí se po tom dobře, ale doporučuji každému, kdo rád filmům dovolí nahlodat svoje myšlenky.

Psychologická studie lidských vztahů, která má často blízko přímé dekonstrukci všech jejich hodnot. Ve své podstatě je to klasický velký román ale formou seriálu. Mnoho postav a vzájemné proplétání jejich osudů. A jejich jazyků, když na to přijde. K tomu se navíc celým dějem táhne ten kriminální podtext, který z jinak na první pohled klidné konverzační vztahovky (jakkoli netradiční a syrové) dělá thriller. Zatím nejsilnější seriálový zážitek roku.