Poslední deníček (1)
poezie
Po návštěvě Pálavy na kole náhodou jsem narazil na poezii brněnského básníka:
Zdeněk Kriebel
PROSBA
Ty dobré, mírné, zářijové vinice!
V sudech to hučí, hvězdy letí s námi
a září brousí vínko v drahokamy.
Nade vším nebe modřejší než skalice.
Takové oči dneska jistě máš,
Maria, která chráníš v spánku
pijáky smutku v škarpách, plných
vánku,
ty básnickou tu chasu hvězdnou sukní
přikrýváš,
vymluv mé milé, že má pijana:
že z pomněnkových studánek dnes pil
a že, jak doma, v nebi jen se
uhnízdil.
Až přijdu k ní, snad nebude jí líto,
řeknu, že oči má. . . jak sluší jí to;
jak v poli Maria dnes do rána.