JohnJa

Oblíbit si atmosféru nějakého města je velmi jednoduché a hodně lidí s tím má určitě svou zkušenost. Touha žít v něm přichází skoro automaticky, rozhodnout se a správně si to zdůvodnit už bývá složitější... Půlnoc v Paříži jsem zatím viděl jen jednou, ale věřím, že právě na tenhle film bych se dokázal podívat i několikrát bezprostředně za sebou a pokaždé se pobavit. Owen Wilson je ve své roli vtipný a přesný, velmi zaujmou i Rachel McAdams či Kahy Bates. No a Adrien Brody spíše v cameo roli S. Dalího rozesměje snad opravdu každého... Film s propracovaným a milým příběh, plný humoru, nostalgie i životní filozofie. Na druhou stranu se patrně najde i dost diváků, kteří o hodně z těchto umělců nikdy neslyšeli a těžko říct, jak bude film působit na ně.

Sice jsem moc nepochopil, jestli to mělo nějakou hlubší myšlenku a smysl nebo pointu, která mi naprosto unikla, nebo šlo jen o sled scén, ale přesto mě to bavilo... Možná i díky tomu, že taky nerad půjčuju knihy...

Reálný příběh se sympatickou hlavní hrdinkou v podání Judit Bárdos, herecký koncert Miroslava Krobota. I když děj filmu není příliš rychlý, plyne příjemně, nenásilně a dává čas k přemýšlení o jednotlivých postavách i o tom, jak je příběh vystavěn a proč funguje tak, jak funguje. Jde o velice kvalitní festivalový film, spíše pro náročnější diváky, ale věřím, že se může líbit komukoliv a oslovit jej. Také film, který by se dal dlouho rozebírat a o kterém, doufám, ještě uslyšíme při Českém lvu...

Jeden z nejlepších Hitchcockových filmů, alespoň dle mého názoru, často nespravedlivě opomíjený. Skvělý Paul Newman a mnoho scén, na které nejspíš nikdy nezapomenete.

Moc jsem si od tohohle filmu nesliboval, a možná i proto byl výsledek lepší, než jsem čekal. Takový jasný průměr. Na druhou stranu bych řekl, že je to až moc dlouhé, takové trochu o ničem a postava, kterou hrála Julia Roberts, mi nebyla moc sympatická... A tyhle prvky jsou u podobných filmů základními stavebními kameny.

Řekl bych, že pro současnou generaci diváků tenhle film absolutně překoná původní Planetu opic s Charltonem Hestonem i jeho pokračování a zcela jistě i Planetu opic režírovanou Timem Burtonem. Zajímavý příběh, který je sice nejspíš nepravděpodobný, na druhou stranu by se to ale stát asi i mohlo... Nebo ne? Dokonalé opičí masky, skvělé akční scény, ani okamžik nudy... Mám dojem, že se klasického příběhu Planety opic dočkáme díky tomuto prequelu možná i potřetí... Filmová technika se natolik posunula, že by to určitě stálo za to.

Místy trošku zastaralé, ale atmosféra a hlavně výprava odpovídají mé představě o upírských filmech. Humor jasně převažuje nad strašidelnými situacemi, kterých se tu ale také pár najde. Vtipů je tu skutečně hodně, některé jsou hodně podařané, jiné trochu zavánějí trapností. Příjemné jsou i určité linie, kdy je jedna věc použita postupně k více humorným situacím (např. po příchodu na hrad profesorův kufřík).Jack MacGowran i Sharon Tate jsou skvělí, kdyby byl ale do role, kterou si zahrál Roman Polanski, obsazen někdo jiný a Polanski se držel jen režie, bylo by to možná ještě o trochu lepší. No a Ferdy Mayne z počátku vypadá, že svou postavu upíra pojímá tak nějak nijace, až příliš slabě.. Při proslovu během zahájení plesu se ale tento pocit úplně rozplyne... I když jsem měl během filmu pocit, že mi jednou bude stačit a dost často sledoval hodinky, když to teď zvážím, podíval bych se na něj úplně klidně znovu.

Film, který dokáže oslovit i po 50 letech svým příběhem, způsobem zpracování a i vtipností některých dialogů a situací, stejně jako překvapit svým nečekaným a rychlým koncem.

Podle mého názoru jde o hodně přeceňovaný film. Rozumím tomu, že je to žánrový snímek a že dodržuje určitá pravidla, ale přesto... Pro mě absolutně nejasná motivace postav, nepropracovaná charakteristika, tuctový a nudný příběh...

Co na tom, že to J. F. Cooper napsal dost jinak a že některé postavy z knižní předlohy ve filmu vůbec nefigurují? Co na tom, že Sokolí oko je v podání Daniela Day-Lewise hrdinou úplně jiného kalibru, než by se nám zdálo z knížky? V režii Michaela Manna vznikl vynikající, přesvědčívý a poutavý dobrodružný snímek, ukazující častou krutost života v Americe 18. století. Skvělý výkon Wese Studiho v roli nesnesitelně záporného Maguy... Nejspíš všichni, kdo tenhle film viděli, už nikdy nezapomenou na jeho hudební doprovod, který možná přebírá v posledních scénách hlavní iniciativu a spíše obraz se stává doprovodem hudby...