Recenze (923)
Ostře sledované vlaky (1966)
Stranický filmový kritik Jan Kliment se nejvíc rozzuřil nad tím, že režisér Menzel řekl, že film se odehrává v době, "kdy vlaky jezdily ještě včas a železničáři nosili čisté uniformy".
Hoří, má panenko (1967)
Režim se v hodnocení filmu překvapivě shodl s jeho koproducentem, filmovým magnátem Carlo Pontim, protože se prý jednalo o zesměšnění dělnické třídy, resp. obyčejného člověka.
Sedmikrásky (1966)
Tak tenhle film se projednával až v Národním shromáždění, kde ho ve své interpelaci poslanec Pružinovský označil jako "zmetek, který nemá s naší republikou, socialismem a ideály komunismu nic společného" a důrazně požadoval jeho stažení z distribuce.
Souhvězdí Panny (1965)
Cenzurně upraveno z důvodu překročení "míry vkusu milostných scén".
Za pět minut sedm (1964)
Tak trochu jiný film, který byl brzo stažen z distribuce za kritiku podlézavosti vůči papalášům.
O slavnosti a hostech (1966)
Zatímco režisér o svém filmu řekl, že "má velmi málo společného se socialismem", vedoucí stranický ideolog Auersperg usoudil, že "může být vykládán jako pokus o zesměšnění socialistické společnosti". Nejlepší na tom je, že pravdu měli oba.
Každý den odvahu (1964)
"Došlo k nepřesnému hodnocení historických událostí a film by mohl vzbuzovat u diváků pocity bezvýchodnosti a marnosti," zhodnotil film vedoucí ideologického oddělení ÚV KSČ, a tak se zase jednou střihalo, než byl puštěn do distribuce.
Usměvavá zem (1952)
Ze začátku úsměvné svojí prvoplánovitostí, ale postupně převládl pocit trapnosti. Zajímavý byl snad jen Rudolf Deyl v roli obecního blba - zachránce prasat.
Romeo, Julie a tma (1959)
"Koho zajímá židovka ve špajzu?" prohlásili o filmu při jeho schvalování tehdejší komunističtí papaláši.
Smrt si říká Engelchen (1963)
Nejlepší český film z války i přes menší cenzurní úpravy: byla například vystřižena scéna, v níž po osvobození kope dav lidí do mrtvoly kolaboranta.