Jeer

Sci-fi bez jakýchkoliv efektů. Zpočátku jsem se bála, že mě bude tento film nudit. Řekla jsem si: další film pro intoše, kterému já nebudu rozumět. Pak se tam objevil jakýsi náznak děje a chmurná atmosféra okolí Zóny se změnila na krajinu Zóny. Najednou byl film barevný a hrdinové putovali za tajemnou komnatou, která plní lidem přání. V tuto chvíli jsem se už od filmu nemohla odlepit, i když trvá skoro tři hodiny. Stejně jako se blížili k onomu zázračnému místu, blížili se i ve svých myšlenkách a promluvách tomu, co je skutečně podstatné. Zóna by mohla být obrazem světa, ve kterém žijeme (je nevypočitavý, někdy krutý, někdy štědrý, málokdy spravedlivý), Stalker je ten, kdo poznal Pravdu a snad i Štěstí, Spisovatel ten, kdo je hledá pomocí citu a intuice, Profesor ten, kdo je hledá pomocí rozumu. Stalker je hledal pomocí utrpení. Během cesty míjejí jak znetvořenou, průmyslovou krajinu s vojáky, tak i scenerie, kdy zbytky jakéhosi města apokalypticky pohlcuje příroda až připomíná jakýsi chrám. Už si moc nepamatuji, jak to skončilo, myslím, že přisli na to, že to, že se nám splní přání nám štěstí nepřinese. Budu se na to muset podívat znovu, stále to mám pod kůží:)

Co jiného je člověk, než trochu chytřejší opice, s tenkým nánosem civilizovanosti? Tento film mě velmi pobavil a kromě toho obsahuje i zajímavou myšlenku. Chápu, že Gondryho styl nemusí být stravitelný pro každého, mě se ale jeho hravé, originální a místy bláznivé filmy líbí.

Nuda k ukousání. Burtona jsem měla vždy ráda a na jeho filmy jsem se těšila. Tohle bylo ale velké zklamání. Kam se poděl jeho něžně pohádkový, temný, posmutnělý svět? A proč zprznil tak nádhernou předlohu?

I když se Krabat poměrně věrně drží předlohy, díky přehnaným (a snad i levně působícím) trikům působí ztochu tuctově a ne zrovna moc strašidlelně. Mohlo tam být více magie a také mistr mohl být krapet démoničtější. Co se týče atmosféry, nesahá Čarodějově učni ani po kotníky. Ten je dokonce mnohem temnější než samotná kniha.

Nejvíc mi vadí, jak nám na závěr každé reportáže moderátor(ka) řekne, co si máme myslet.

Trochu mi to připomínalo Rosamunde Pilcher. Hrozně mě to nudilo, tak jsem to ani nezvládla dokoukat.

Zajímavé téma, avšak poněkud chaoticky zpracované. Mluví se zde o smyslu Vánoc, ale já jsem z dokumentu moc nepochopila, v čem ten smysl vlastně spočívá.

Abych pravdu řekla, čekala jsem víc. Ačkoliv mám Burtona ráda, tenhle film mě nenadchl. Ošklivé loutky (stejně jako v Mrtvé nevěstě, kterou jsem také více méně přetrpěla), otravné písničky, divné spojení záhrobní a vánoční tematiky.

První třetina filmu ještě jde, pak už to jde prudce dolů. Jeden z filmů, které začnou být po čase nechtěně vtipné díky zachyceným dobovým reáliím (fascinace západem a západním zbožím, burani u moře, boom erotiky).

To, že je Landa vyšinutý jsem věděla už dávno. Jeho patetické slátaniny znám také z dřívějška. Nejhorší byli lidé z Landova okolí - nadšení přívrženci, nosící po kapsách obsidiány a plánující stavbu kostelů zasvěcené zlatému drakovi (nebo komu vlastně?), divadlo plné nadšených, skandujících, objímajících se lidí. Že by nová sekta? A pak ten zájezd....